Vydáno 11.04.2011 | autor: redakce
Album zní spíše jako parodie na nějakou glam-pop-metal-fantasy kapelu rozpadlou před 20 lety. O jakýchkoli symfonických pasážích nemůže být ani řeč.
Kapela má však alespoň jeden drahokam, a tím je samozřejmě šarmantní zpěvačka Sharon Den Adel, kterou bylo možno slyšet například v Avantasii. Škoda jen, že tak talentovaná muzikantka s nádherným hlasem marní svůj čas v podobných nesmyslných projektech. Deska je totiž navíc konceptuální a vypráví komiksový příběh o jakési mladé upírce, která nechce upírkou být. Kýč tak dosáhl svého vrcholu.
Kdyby hudba alba ve své atmosféře korespondovala s něčím mystickým, mohla být třeba něčím zajímavá. V reálu slyšíme ale jen pompézní, ale tuctové refrény a stále stejné bicí, občas doplněné dokonce něčím jako disco buben používaný před 15 lety. Album má však alespoň dobře udělaný zvuk a lze si tak vychutnat úchvatný Adelin hlas. Skvělý zpěv ale v tuctové hudbě ztrácí svůj význam.
3/7
Vladimír Michna
0,00
čtenáři
hlasuj