Iggy Pop: Maskot punkrocku

NAHÝ JAKO MORRISON
Narodil se dva roky po doznění posledního výstřelu druhé světové války jako James Newell Osterberg. S mámou a tátou vyrůstal v karavanové čtvrti městečka Ypsilanti ve státě Michigan. Hudba ho zajímala už od střední školy, kde prošel několika kapelami. Ta ale opravdu zásadní se jmenovala The Iguanas. Všichni modří a bystří už vědí – to po nich si James začal říkat Iggy. Nutno říct, že v Iguánech Iggy působil jen jako bubeník. Teprve když se kapela po čtyřech letech a jednom debutu rozpadla, začal se její bubeník emancipovat. Fascinovalo ho blues a tak dal jednoho dne sbohem michiganské vejšce, kde krátce studoval, a rozjel se sát blues z toho nejnalitějšího prsu v okolí – z Chicaga. Opit nejenom grády z místního nektaru, ale také garážovými rock partami jako The Sonic nebo The MC5, založil kapelu Psychedelic Stooges a stal se jejím frontmanem. Pop se ale v té době neinspiroval jenom hudebně. Jako fluidum na budoucího kmotra punku zapůsobilo živelné vystoupení jednoho z největších stageových performerů všech dob, Jimma Morisona. Rozhodl se ho napodobit a zařadit do veřejného repertoáru své kapely několik osvěžujících inovací. Na koncertech se tak  začal s radostí obnažovat, válet ve se střepech rozbitých na pódiu a nebyl problém zalaškovat s publikem pořádným zazvracením. To vše už dnes patří k základní výbavě každého punk-rockera, kdo ale ví, že to byl právě Iggy, kdo klestil cestu?  Kdo si dnes vzpomene, že to byl on, kdo vynalezl stage diving, neboli výskok následovaný ponorem do publika?

KÁMOŠ HERÁK
Éra Stooges trvala od roku 1968 a kapela vydala dvě alba. O sedm let později se ovšem díky stále silnějšímu poutu mezi Iggym a jeho velkým kamarádem – heroinem, rozpadla. Nepomohla ani intervence Davida Bowieho, který se snažil kapelu přimět k další práci a to na anglické půdě.

Pop za vydatné Davidovy pomoci nakonec poněkud omezil drogovou náruživost a odstěhoval se s Bowiem na čas do západního Berlína. Nedlouho poté, co se tyto dvě slepičky spojily, začaly pro společnost RCA snášet diamantová vejce. V Berlíně totiž vznikly dvě z nejvýznamnějších Popových desek. The Idiot a Lust for Life (obě 1977). Časem se mu ale zmíněná nahrávací společnost zajedla a opustil ji. Další desku New Values (1979) vydal s podporou bývalých členů Stooges pod hlavičkou Arista Records. Do roku osmdesát nahrál ještě dvě placky, ovšem bez větší odezvy. V roce 82 přidal třetí propadák, po kterém si dal na nějakou dobu oraz. Naštěstí tu pořád ještě byl Bowie, který do svého repertoáru zařadil hity jako China Girl nebo Tonight, které spolu složili. Iggy tak měl díky tantiémám na nějaký čas postaráno o chleba a mohl si dát do pořádku osobní život. Konečně se mu podařilo ze svého hřbetu úplně setřást herákovou závislost. Dokonce se oženil a začal navštěvovat hereckou školu.

Z herectví se v průběhu let stal jeho významný vedlejšák. Zahrál si v 16 filmech. Například v Dead Manovi, nebo v Jarmuschově slavném filmu Kafe a cigára, kde se v nezapomenutelném skeči objevil po boku Toma Waitse.

LIVE
V roce 1986 nahrává pod dohledem Bowieho album Blah Blah Blah a po dlouhé době má zase sukces. Od té doby, až do dnešních dní, vydává střídavě oblačně, sem tam slunečně, přijímaná alba. I když mu je přes šedesát, je tenhle matador k neurvání a zdá se, že jediný způsob jak ho dostat z pódia, je zastřelit ho. Vyjmenovat všechny projekty, kterých se účastní, přesahuje kapacitu iREPORTU. Je až k neuvěření, že tento "mladík" oslavil před pár dny své čtyřiašedesáté narozeniny...

text Petr Kořínek  foto EMI, archiv