RECENZE: Roxette - Charm School

Pouťové písně, jež jsou lepší než europop.
Roxette se i pětadvacet let od svého debutu při psaní písniček drží stále stejného receptu. Vytvářejí pop bez dalších ambicí a ingridiencí. Spoléhají na silné melodie a na rádia, kterým se jejich styl líbí a hodí do playlistů. Časté rotování v éteru a tedy častější poslech vyrábí závislost na švédské produkci. I Charm School má problém zaujmout už na první poslech. Pokud však desce dáte šanci, zjistíte, že za umělohmotným zvukem se skrývají opravdu dobré písně. První singl She's Got Nothing On (But the Radio) má neskutečný odpich, jenž funguje obzvlášť, když si ho pustíte pořádně nahlas. Je to velmi sympatický kus od dvaapadesátiletých popíkařů.

Druhým singlem bude pomalejší Speak To Me, ve které se u mikrofonu vystřídají oba interpreti a která je ukázkou klasiky od Roxette. Na takovou je svět zvyklý a má tolik rád, nebo ji naopak tolik nenávidí. Hitové ambice si dělá téměř každá skladba. Písní Speak To Me je náladou velmi podobná Dream On. Srdce nejvíce drásají I'm Glad You Called a In My Own Way a zábavní atrakce na Matějské pouti by mohly doprovázet skladby Only When I Dream a Big Black Cadillac.

Per Gessle a Marie Fredriksson největší slávu s hity Joyride a It Must Have Been Love mají za sebou, přesto nežijí jen z písní své hvězdné minulosti a stále tvoří skladby, které dokáží nově zaujmout. Roxette jsou nyní kapelou třicetiletých posluchačů, kteří dospívali na přelomu 80. a 90. let minulého století. Roxette to vědí a zejména pro ně je CD Charm School stvořeno a určeno.

5/7
Daniel Maršalík