RECENZE: NiceLand - God Has Her Ways

Vydáno 10.11.2010 | autor: redakce

NiceLand se přerodil z písničkářského projektu v regulérní kapelu – a nutno uznat, že slušnou. Herr Motyčka se obklopil lidmi známými třeba ze Sunshine a udělali moderní indie album, za které se nemusejí stydět.

RECENZE: NiceLand - God Has Her Ways RECENZE: NiceLand - God Has Her Ways

main booklet_front1

NICELAND
GOD HAS HER WAYS WE GOT OURS
Championship Records
14 trax / 52:33 min

Skladby jako Sexy Guys Don’t Dance neznějí jako upachtěný český pokus, ale jako normální evropská muzika.

Pokud si neumíte novou podobu NiceLand představit, můžu vám to popsat jako něco mezi Editors (Michal Motyčka jen nezní tak vyčítavě jako Tom Smith) nebo třeba Interpol, The National a The Teenagers. Mladí, emotivní chlápci s kytarou, jakou jste už asi někde slyšeli, ale mají písničky chytlavé tak, že na to rádi zapomenete.

Je znát, že natáčení alba God Has Her Ways muselo dát spoustu práce. Skladby působí vycizelovaně, je znát snaha o zvukovou rozmanitost: od skoro hymnickou bohatostí vznosné I Won't Give In přes festivalovou hopkací Dry Your Eyes až po emotivní vypjatou Laugh All You Want ty skladby o svých autorech říkají: myslíme to doopravdy a šli jsme do toho naplno. Což tedy činí kdekdo, ale NiceLand a spol. umějí udělat písničky, které i při dnešní nadprodukci a přebatku the-kytarovek zaujmou. Většina lidí tříská do kytary a ostatním je to fuk, ale tahle sestava nějak přiměje člověka, aby poslouchal a zajímal se. Není to přehlídka ukrutné originality, ale má to šmrnc.

Mít talent a udělat dobrou písničku je něco mezi nebem a zemí a zadaří se málokomu, ale tady to funguje. Dobrá práce.

text: Jana Kománková

6/7

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít