Vydáno 29.06.2011 | autor: redakce
Stejně jak je u remixových alb zvykem, jedná se o smíchaninu všeho dobrého i blbého, co u remixů známe. Většina mixů nejsou jen změtí smyček a samplů originálů, ale poctivě sestavených tanečních i netanečních tracků. Na výběru se objevují docela zajímavá jména jako Dan the Automator, M83, UNKLE nebo Trentemöller. Milým vtípkem jsou remixy od bývalých členů Vince Clarka a Alana Wildera, kteří zrekonstruovali skladby vydané po jejich odchodu z původní sestavy (Behind the Wheel a In Chains). Ještě spolu s Peter Bjorn and John patří k tomu lepšímu, co kolekce nabízí. Asi nejzajímavějšími jsou předělávky Leave in Silence od Claro Intelecto a Where the Body Speaks (Karsson and Winnberg Remix), které nejvíce vyčnívají jak po zvukové stránce, tak i svojí netaneční náladou. V případě Peace (Sixtoes Remix) jde spíše o cover verzi s Gahanovými vokály doprovázené smyčcemi a banjem.
Zbytek už taková sláva není. Asi největším zklamáním je interpretace Never Let Me Down od Digitalism, která se utápí v překompresované base a téměř industriálních podkladech. Stejný singl v podání Erica Prydze evokuje představu nefalšované klubové nudy. Ani tři verze Personal Jesus nepřekvapí ničím extra zvláštním. Jen další radio friendly tracky, které si neumí poradit s aranžemi, ani s energií. Zbytek tak nějak prošumí, nenadchne.
Možná by příště stačilo vydat jen mini album těch lepších kousků a zbytek nechat schovaný na B stranách singlů, kam patří. S takovými výběry se čekání na nové desky spíš prodlužují, a míjí se tím pádem účinkem.
text: Jiří Kaňa
4/7
0,00
čtenáři
hlasuj