Majitel nahrávací firmy
Anthony Hudson a nigerijsko-americká návrhářka oblečení
Ola Hudson před lety usoudili, že už dozrál čas na to pořídit si dítě. To ale vůbec netušili, že světu dají jednoho z nejlepších kytaristů, který kdy po Zemi chodil a chodí. I když má občanské jméno
Saul Hudson, slyší na přezdívku
Slash.
Rodiče se zanedlouho rozvedli a synek se vydal s matkou do LA. Velký zlom nastal v jeho čtrnácti letech.
„Snažil jsem se dostat do kalhot jedné starší holky. Nakonec mi dokonce dovolila přijít až k ní domů. Vyšli jsme ven, kouřili trávu a poslouchali Rocks od Aerosmith. Kurevsky mě to chytlo. Doslova jsem si z toho sedl na prdel. V ten okamžik jsem si uvědomil, jak se tím změnil celý můj život,“ vzpomíná Slash. Poprvé si na svou vlastní akustickou kytaru hrábl v patnácti letech. S radostí na ní drtil riffy Led Zeppelin, The Rolling Stones, Queen či Aerosmith.
„Zeppelinovská Tangerine byla první písnička, kterou jsem nahrál. Na škole jsem měl učitele, který stále hrával na kytaru hity od Cream a Zeppelinů. A když jsem ho slyšel, řekl jsem si: Sakra, to je přesně to, co chci hrát,“ zmínil se o inspiraci Saul.
KYTAROU PROTI VZDĚLÁNÍ
Záliba ze dne na den dostala přednost před školou a námaha začala postupně vydávat své ovoce. S bubeníkem
Stevenem Adlerem dal dohromady kapelu
Road Crew. Tito dva maníci se později dostali až do skupiny
Holywood Rose vřeštícího paviána
Axla Rose. O pár měsíců se tato neznámá neřízená střela přejmenovala na
Guns N’Roses a všechno začalo. Desky, klipy, úspěch, turné, bourbon. Někde v LA klubech si jich všiml
Tom Zutaut z Geffen Records, který je urval do své stáje. Chtěl si je co nejvíce šetřit a koncertů bylo velmi málo. Členové kapely proto občas vystupovali na vlastní pěst pod jménem
Fargin Bastydges. Koncerty dávaly fanouškům pořádně do těla a pařmeni v čele se Slashem si tuto jízdu náramně užívali. Proto i po zásluze je jednu dobu s jejich jménem táhl přídavek nejnebezpečnější kapela na světě.
OD ZBRANĚ K REVOLVERU
Chlast byl na denním pořádku a v devětaosmdesátém roce se Slash neslavně zapsal na předávání cen American Music Awards. S
Duffem nakropení na kaši se sotva dostali na podium, kde Slash utrousil pár nepříliš srozumitelných vět, které kvůli sprostým slovům režisér s potem na čele stihl vypípal. Koncerty GNR měly stejný scénář. Nejprve se v zákulisí dostat do nálady, někdy až za její hranici, při té příležitosti udělat pár velmi plodných a intelektuálních fuck rozhovorů a nakonec v rauši vyrazit do ringu a vydat na pdiu všechno...
Ale i to debužírování v rajské zahradě jednou skončí. Neshody se nevyhnuly ani GN’R. Slash zatínal kvůli muzice zuby co nejdéle, ale nakonec se musel s Axlem rozloučit. Na dotazy, jestli se ještě někdy vrátí, dává jasnou odpověď.
„S Guns nemám už nic společného. Axla kontaktuji jenom jednou v roce, když mu na Vánoce posílám pohlednici. Snažím se být prostě milý. Ale on mi stejně nikdy nenapsal zpět.“Slash začal pracovat na projektu
Slash’s Snakepit, se kterým vydal dvě desky a dal si pohov. Ne na dlouho. Hostoval na nahrávkách každého, kdo ho požádal. V roce 2002 se spojil se svými bývalými spoluhráči.
Duff McKagan, Matt Sorum a on vystoupili na rozlučkovém koncertu bubeníka
Randy Castilla. A hle, jiskření stále fungovalo na tři sta procent. Proto se domluvili na další spolupráci a vznikla kapela
The Project, prazáklad
Velvet Revolver. O zpěv se postaral
Scott Weiland, frontman
Stone Temple Pilots, kteří si dávali zrovna v tu dobu oraz. Nahrávání první desky narušovalo Weilandovo předvolání k soudu kvůli obvinění z držení drog a později i rozsudek k podstoupení léčby.
REVOLVERU DOCHÁZEJÍ NÁBOJE
Právě Scott to nakonec v březnu roku 2008 zabalil. Zbylí členové se jali hledat jeho následníka.
„Když máme s někým pracovat, potřebujeme cítit jistotu. Spolupracovali jsme s řadou zpěváků, kteří byli dobří. Ale nebylo to ono, oni musí být skvělí,“ vysvětluje Slash důbod, proč je kapela stále bez zpěváka. Weiland velmi nezodpovědně ignoroval termíny domluvených koncertů i léčení své drogové závislosti.
„Kapela je především o její hudbě a jejích fanoušcích. Scott není oddaný ani jednomu,“ nechal se Slash slyšet.
I teď naráží na dotazy, co vlastně mezi ním a Axlem skutečně bylo. Odpověď najdou lidé v autobiografické publikaci Anthony Bozza. „
Nikdy jsem nechtěl napsat knihu. Jediným důvodem byla míra lží a pomluv kolem skupiny. Chci v tom udělat jasno a zničit tak všechny dohady a nesmyslné spekulace,“ vyjádřil se po vydání Slash. Fanoušci sice stále doufají, že ještě někdy v budoucnu uvidí Slashe po boku Axla, ale kytarista v tom má jasno:
„Nemáme důvod se dát dohromady, nezáleží na tom, kolik z toho budeme mít prachů. Ledaže by mezi námi byl vzájemný respekt a porozumění. A od toho jsme hodně daleko.“
SLASHOVY STOPY
Kytarista si nevybírá jen hostování v rockových kapelách. Zaduněl také třeba v písni Rockstar 101 od Rihanny, své umění prodal Michaelu Jacksonovi do klipu Black Or White a krále popu podpořil také na MTV Video Music Awards v roce 1995. Slashe najdete i ve videohře Guitar Hero 3 a songu Beautiful Dangerous se zpěvačkou Fergie z Black Eyed Peas.
Ke Slashovi od nepaměti patří cylindr, kudrnaté vlasy, velké sluneční brýle, proklatě nízko zavěšená kytara a cigáro v koutku pusy, které údajně stáhne na jeden nádech.
text Karel Prchal foto archiv
Slash: Kytarista tělem i duší
