Toxique vs. Ohm Square: Chtěli jsme mít vliv od začátku

Návštěvníci budou moci např. vlastními pohyby ovládat 3D projekce na bázi technologie Kinect, vyzkoušet si laser net (kdy přerušováním laserových paprsků mohou simulovat hru na hudební nástroj)  nebo se seznámit s beat station (speciální aplikací pro ipad pro intuitivní tvorbu hudby).

Jako každý rok i letos Akropolismultimediale vyvrcholí speciálními koncerty skupin, které předvedou, jak lze těchto technologií využít v rámci hudebního vystoupení. Letos pozvání přijali a do 22. století návštěvníky zavedou kultovní elektronická skupina OHM SQUARE, která ovládne páteční večer a stále populárnější elektropopová formace TOXIQUE, které bude pódium Paláce Akropolis patřit v sobotu.

Co se vám vybaví, když se řekne 22. století?
Klára: Ufoni...
Jan Č.: Že už tady nebudeme.
Honza: Honza bude skvělej pradědeček.
Jan Č.: To jo, bude potřeba trocha botoxu, abych byl vyžehlenej... Ještě si říkám, že bude všechno stejný, jen třeba auta budou míň smrdět...
Honza: Nebudou lítat?
Jan Č.: Ne, to si myslím, že takhle rychle to nepůjde.
Klára: Já bych teda strašně uvítala teleport. Že vlezeš doma do skříně a objevíš se třeba v Ostravě na koncertě.
Honza: Ale to bysme zas přišli o spoustu filmů, na který koukáme cestou!

A jak si přestavujete hudbu příštího tisíciletí?
Klára: To už bude jen takovej ten tón, co slyší jenom psi. Ale spíš si to představuju jako ve filmu 5. Element.
Honza: To spíš záleží na tom, kdo budou ti tatínkové generace dalšího tisíciletí. Na základě čeho má vzniknout ta revolta. Protože děti jdou vždycky proti rodičům.
Jan Č.: Přesně, hudba pokračuje tak, aby děti dělaly revoltu proti svým rodičům. Ať je to cokoliv. V určitém věku věku je to záležitost revolty, takže se to ob generaci musí měnit. V průběhu 10-15 let se to, co bylo nejlepší, stává nejhorším a začne se to měnit. Nějak se to obohatí, okoření... Takovýmhle způsobem se dneska tvoří hudba. Pokud bude mít lidstvo vývojové tendence, jako má dneska, tak půjde pokaždé o nějakou revoltu.
Honza: Třeba to bude gregoriánskej chorál s punkovýma textama (smích).
Jan Č.: Ano, nebo klidně bez bez punkových textů.
Honza: Mně třeba docela splývá hudba 16. století. Takže si neumím představit, že bych třeba v tom 22. století seděl v hospodě a někdo by řekl: 'Ty vole, ty 60. léta toho 20. století, to bylo dobrý!' spíš se bude říkat: 'Jo, v tom století, jak se málem vyvraždili, tak tam měli nějaký ty kytary, nebo jak se tomu říkalo...' (smích)

Podílíte se na Akropolis Multimediále i jinak, než že tam jen zahrajete?
Jan Č.: Finančně (smích).
Klára: My jsme do toho chtěli hlavně zapojit mladý lidi, kteří fungujou v jiných uměleckých oblastech než my, a bavilo nás s nimi pracovat a vytvářet to dohromady. Oslovili jsme proto Adrianu Trpkovič ze scénografie, ta oslovila další lidi a nějak se to nabalilo. Chtěli jsme celý projekt ovlivnit od samého začátku, není to jen o tom, že bychom tam přišli a zahráli.
Jan Č.: Já bych to v podstatě potvrdil, jen místo Adriany bych tam doplnil jméno Jan Šíma.

Inspirovali jste se loňským ročníkem, kde vystoupili Cartonnage a Tata Bojs?
Jan Č.: Já jsem viděl Tatáče a bylo to dobrý.
Klára: My jsme to viděli bohužel jen na videu, protože jsme se ten večer nemohli dostavit. Videa byla určitě inspirací, ale spíš pro to, abychom udělali něco úplně jinýho. My jsme se zaměřili na spojení prostor hlediště s prostorem pódia. Chceme, aby lidi byli naší součástí. Oni nebudou úplně na pódiu, ale chceme, aby pódium a hlediště působilo jako jeden prostor. Lidi tam budou moc prolézat takovýma obříma tubusama. Ke zvuku chceme využívat taky plast a aranžovat písničky s těma zvukama.
Jan Č.: My jsme se snažili o propojení obrazu a zvuku. Takže budeme mít projekci, která bude reagovat na dění na pódiu. Jsem zvědavej, jestli je vůbec možný předat dál emoce, které tato tvorba vyvolává v nás.

Kláro, docela extravagantní kostýmy nosíš celkem běžně, hodláš tentokrát šokovat něčím jiným?
Klára: Vzhledem k tomu, že naše promo fotka je taková hodně nahatá, kluci přišli s nápadem, že bychom udělali ráj na zemi, a že by všichni měli zadání chodit tam nahatí, včetně nás, a válet se v tom plastu. Ale nakonec jsme od toho upustili, protože jsme měli strach, že by ti lidi asi úplně nepřišli, až na pár výjimek. A možná ani kluci by nepřišli. Ani já (smích). Ale bude to nahý v tom smyslu, že to bude takový čistý, barvy a tak, kostýmy budou součástí instalace.

A co plánují Ohm Square?
Jan Č.: Charlotta bude mít šaty od návrháře Jakuba Polanky, jinak všichni máme naše standartní kostýmy. Jen náš host na klávesy to odehraje v montérkách a já budu mít teplákovou soupravu (smích).

Chcete s touto multimediální show ještě do budoucna vystupovat?
Jan Č.: My určitě ano, začínáme jezdit pár koncertů, tak uvidíme, co všechno se nám podaří zprovoznit v jiném prostoru. A do budoucna bychom byli rádi, kdyby to tak bylo běžné.
Klára: My to zas máme přesně obráceně, děláme to vyloženě pro Multimediále a naše instalace určitě nebude přenosná. Budeme to stavět celou noc předtím a asi bude i dost práce s tím, to potom rozložit...

Po skončení živého hraní budou mít obě kapely na starost zábavu na after party. Co chystáte?
Klára: Klasický Toxique DJský set, kdy hrajeme písničky, které se nám líbí, a strašně skáčeme a tancujeme a užíváme si to.
Jan Č.: Za nás budu hrát jenom já, a budu hrát písničky, které se líbí mně (smích). 

text: Marta Pušová, Foto: archiv

 

---