Vydáno 11.11.2011 | autor: redakce
Poslední roky jeho života byly špatné, bolavé. Jako by na život George Harrisona padla ona "dlouhá, chladná a osamělá zima a slunce ne a ne vyjít", jak o tom zpíval v jedné ze svých nejslavnějších písní Here Comes The Sun.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: George Harrison (8.)
Dávno věděl, že se mu na paty neodbytně lepí stín mrchy rakoviny. Neklesal na duchu, pracoval, ale u očí mu pomalu vyprchávalo světlo. Po všem přitom mohlo být už 30. prosince 1999 a mohl tak groteskně a hrůzně symbolicky sejít ze světa jako John Lennon. Do jeho usedlosti pronikl krátce před třetí hodinou ráno ozbrojený psychopat a Beatla zle bodl do prsou. Přes těžkou plicní komplikaci dali slavného muzikanta v nemocnici Harefield ještě dohromady. Bolest měla trvat ještě dva roky.
George Harrison naposledy vydechl 29. listopadu 2001 ve věku 58 let. Člen nejslavnější hudební skupiny zemřel samozřejmě řádně bohatý, i závět měl pečlivě přichystanou. Majetek připadl jeho druhé ženě Olivii a synovi Dhanimu, nezapomněl ani na hnutí Hare Krišna, ke kterému tolik přilnul již v 60. letech a jemuž odkázal dvacet miliónů liber. Přál si prý jen jedno. Aby jeho popel rodina rozptýlila na posvátných místech hinduismu, včetně řeky Gangy. Podle nedoložených zpráv zpíval krátce před smrtí krišnovskou mantru, obklopen hinduistickými relikviemi. Zprvu z drogové nudy a ve snaze po dobrodružství přijaté orientální náboženství se postupem let stalo i jeho určujícím životním stylem, nadějeplným i v okamžiku smrti.
Jako nejmladší z Beatles se George narodil v Liverpoolu 25. února 1943. S bratrem začínal ve skupině Rebels, aby se v roce 1958 stal členem beatlovského prajádra – kapely Quarrymen. Brzy zahořel pro indickou hudbu a filozofii, seznámil se s učencem a muzikantem Ravi Shankarem, objevil dráždivou exotičnost sitarového instrumentu. To vše vyplynulo jako víceméně logický důsledek nevázaných „telecích“ let hamburského období Beatles, o kterém vždy hovořil s despektem až odporem: „Byli jsme cvoci a narkomani, kterým do klína padla sláva a my se v ní rochnili jako prasata v hnoji…“
Autorsky se v Beatles příliš neprosazoval, fatální tandem Lennon/McCartney pracoval jako parní stroj na plný tah. I tak byl však nedělitelnou instrumentální a vokální součástí kapely, napsal přes dvacet písní, ve třinácti mu byl navíc svěřen sólový vokál. Oč méně jeho kompozičních vkladů existovalo, o to víc jsou nezapomenutelné – např. Something, While My Guitar Gently Weeps, Here Comes The Sun. Ještě před rozpadem kapely zrealizoval dvě sólová alba – soundtrack k filmu Wonderwall a vysoce experimentální opus Electronic Sounds. Za opravdový začátek jeho písničkově autorských alb tak možno považovat až 3LP All Things Must Pass (1970).
Zatímco jeho umělecké i osobní kontakty s Johnem a Paulem po konci Beatles ochladly téměř na bod mrazu, se vstřícným a nekonfliktním Ringem udržoval vztah i nadále a zval ho do svých projektů. V 70. letech byl George na uměleckém vrcholu. Zorganizoval charitativní monstrakci Concert For Bangladesh, spolupracuje s Claptonem, Dylanem a získává prestižní cenu Grammy. Zakládá vlastní nahrávací firmu Dark Horse, podílí se na filmových produkcích, zbývá mu i čas na vášnivého koníčka - automobilismus. Přesto je v jeho případě v závěru sedmé dekády znatelný pokles popularity.
Hladinu vyrovnává comebackem v roce 1987, kdy vydává brilantní desku Cloud Nine (ta měla zůstat, bohužel, jeho poslední studiovkou) s velehitem Got My Mind (Set On You), s nímž opět zažije pocit první příčky žebříčků. Je i členem projektu Travelling Wilburys, s blízkým přítelem Erikem Claptonem podniká začátkem 90. let světové turné, hostuje na albu Toma Pettyho, s Ringem a Yoko Ono se účastní ceremoniálu, při kterém jsou Beatles uvedeni do rock'n'rollové Dvorany slávy. Tím jeho aktivity téměř končí. Je mu diagnostikována rakovina.
Lékaři zkoušejí všechno možné, nemoc a její neodvratný důsledek jsou jen tišeny a oddalovány. Čas od času ještě nahrává podklady pro nové studiové album, jeho úplně poslední muzikantskou aktivitou je nahrávání kytary do skladby Anna Julia na albu Living On The Outside přítele – bluesrockera Jima Capaldiho.
Mrtvý brouk Geroge Harrison tak smutně vyrovnal poměr dosud živých a skonalých Beatles na striktní polovinu. Slávu a prachy by rád vyhodil oknem, jen kdyby byl zdravý. Zvláštní a neproniknutelné jsou však záměry boží, ať už jsou obklopeny křesťanskou trnovou korunou, či Šivovými hady a slony. Možná byl povolán k dalšímu úkolu. A možná, že po únavě prostě přichází spánek. Sladký, nejsladší.
text a foto: archiv
Témata: George Harrison, Beatles, Ravi Shankar, Eric Clapton, Travelling Wilburys
