LIVE: JI & Mother Ducks jsou mistři hudebního tunningu

JI & MOTHER DUCKS

Stále sebevědomější Jitka se nebála a hned na úvod zařadila novinku Comeback, která měla cíl jasný, a to přilákat publikum, které bylo rozlezlé různě ve všech tajemných zákoutích charismatického klubu. To se podařilo. Příjemně zaplněnému (ale ne přeplněnému) sálu umělkyně naservírovala písničku (z desky mou nejoblíbenější) I´m That Girl.  Ta se dočkala nového kabátu, jako ostatně všechny staré písně, což je jen dobře. JI má zatím velmi málo materiálu, se kterým už rok a půl objíždí republiku. Mohlo by se stát, že brzy omrzí, ale právě díky neustálému tunningu tracků, je stále na co se těšit. Obrovskou energii do nových verzí dal nejnovější člen electro uskupení bubeník (a producent) Thom Herian. Jeho příchod byl pro Mother Ducks opravdovou živou vodou. Nejenže má cit pro tento styl muziky a umí si s jednotlivými skladbami producentsky pohrát, ale umí si také užít i živé hraní před publikem. Byl to on, kdo povzbuzoval posluchače k vytváření většího "bordelu".

Už čtvrtou v pořadí byl Jitčin první sólový singl Real Life, opravdový zlom nastal ale až při další novince Hold The Light. V ní se JI představila v temnější poloze. Ta ji dostala do jakési role ostřílené kabaretní umělkyně, která si život před diváky náramně užívá. Nová věc asi zatím úplně nejvíc vybočuje z toho, co má Jitka dosud sólově za sebou. I podle reakcí v hledišti lze očekávat, že tento track bude pro část fanoušků velkým hitem, pro druhou část tím nejméně oblíbeným. Každopádně je to zásadní skladba už jen v tom, že nelze "přeslechnout". JI & Mother Ducks mohou být spokojení z reakcí na nové songy. I díky vtipnému uvedení se vřelého přijetí dostalo "reklamě na kouření" Big Bang. Byl-li náhodou v davu někdo z tabákového průmyslu, může se zpěvačka těšit na štědrý sponzorský dar.

Překvapením bylo, v jaké podobě zazní singl Deep Connection, jehož klipová verze se velmi umě otřela o trip-hop. Bohužel v Crossu zazněl v čistém electro hávu. Sice by čtyřminutové zpomalení trochu rozmělnilo jinak poměrně zběsilý koncert, ale možná by ta "slowly" vsuvka naopak umocnila zbytek programu. Navíc v klidnějším hudebním podkladu by Jitčin sytý hlas mohl pořádně vyniknout, tak jako tomu je ve znovuzrozeném Oceánu, se kterým paralelně se svou kapelou vystupuje.

Zatímco v Oceánu musí Jitka našlapovat velmi opatrně, aby nějaké písni příliš neuškodila a nezpůsobila tak případný infarkt letitému fanouškovi, v JI & Mother Ducks je kreativní umělkyní, která si může dovolit děj dále posouvat a rozvíjet. Navíc, pokud funguje publikum, i Jitka na jevišti rozkvétá. Stejně tomu bylo včera v Crossu, kde se díky velmi přátelské atmosféře přidávalo víc, než bylo původně v plánu.

Setlist: Comeback; I´m That Girl; Walking High; Real Life; Isolated; Hold The Light; Deep Connection; Smile; Feed My Lion; Big Bang; Big Demoiselles; Likilikila; Encore: Loose That; The Tiger; Human Song; Feed My Lion

text: Daniel Maršalík, foto: archiv Jitky Charvátové