Mandrage interview: Můžeme stát za hovno

Nedávno jste vydali album Moje krevní skupina. Jste s ním s odstupem času pořád spokojeni, nebo byste něco změnili?
Jelikož album vyšlo nedávno, tak ten odstup ještě není tak veliký, abych byl schopen 100% vyjádřit svůj postoj k této placce. Každopádně jedna z priorit pro nás byla ukázat, že s Mandrage by se mělo počítat, což se povedlo. S deskou Hledá se žena jsme zamávali vlaječkou a dali o sobě vědět, že jsme tady, což byl samozřejmě slušný start, ale potvrzení pozice je krokem mnohem složitějším a my jsme nechtěli zůstat kapelou jednoho hitu.

Desku jste si kompletně tvořili sami. Proč jste se rozhodli nepřibrat k natáčení žádného producenta?
Protože jsme měli jasnou představu o tom, jak chceme, aby naše deska zněla. Byl to samozřejmě risk, ale stále tvoříme muziku hlavně proto, že nás to baví. Mandrage pro nás nikdy nebyl nástroj k tomu získat prachy, barák, ženskou nebo auťák. A nejlepší cesta jak vytvořit něco, za čím si bude člověk stát, je udělat si to podle sebe, takže jsme nechtěli, aby se nám do toho vkládal nějaký cizí element, který ti bude neustále tvrdit, že tohle je špatně a tahle kapela by měla znít úplně jinak, protože takhle je to málo hitový a v žádném rádiu to nezahrají. To, že jsou singly z alba i přes to úspěšné, je důkaz, že jsme to nedělali špatně.

Neměli jste strach, že nebudete mít dostatečný nadhled?
No samozřejmě, že měli. Producentskou činnost jsme dělali poprvé, ale v tom byla ta krása a nahrávání probíhalo velmi pohodově, protože jsme si ve studiu dělali, co jsme chtěli.

Vaše deska se setkává s nejrůznějšími reakcemi, několik hudebních kritiků se však shodně pustilo do vašich textů. Berete si to k srdci?
Nic jiného jsem ani nečekal, haha. Co bychom proboha poslouchali, kdybychom se řídili kritikami? Moc by toho nebylo. Já jsem se zatím setkal pouze s pozitivními recenzemi. Třeba Jaroslav Špulák, který je v oboru už víceméně kapacita, také kritizuje obsahově chudé refrény bez možnosti obsáhlejšího sdělení. Každopádně je to i přes tuto výtku důstojná recenze, což se o jediné negativní, která vyšla právě u vás na iReportu, říct nedá. Ta je hodna spíš člověka s IQ cvičeného šimpanze. Škoda, že se nedělá nějaká kritika recenze, protože to, co tam pan Jireš předvádí, je velmi nehumorná komedie. Na začátku se můžeme dočíst, že se nám nedaří být kapelou více než jednoho hitu, což bylo posléze (pravděpodobně když autor zaregistroval Františkovy Lázně) změněno na dva hity, takže předpokládám, že až zaregistruje Šrouby a matice, opět to nějak dodatečně přeformuluje, aby nebyl za blbce. Šrouby a matice je podle něj promarněná šance, která se minula účinkem. Nevím, jak víc už by se měl singl minout účinkem, než být nejhranější skladbou v rádiích, nejprodávanější na i-Tunes apod. Nechci tady rozebírat každý nesmysl, ale když na konci napíše, že by měla deska obsahovat špunty do uší a následně nám udělí 4 body ze 7, což je nadprůměr, pak by si měl vygooglovat slovo logika, když už se to tak hezky naučil na slově dramaturgie. Co se týče těch textů, některé bych označil za povedené a některé méně, tak to prostě chodí. Myslím si, že i přes to nám fans rozumějí a to je zásadní. Naše muzika je určena pro ně a ne pro revizora, který pak nakráčí jak fízl a kritizuje práci ostatních. Já netvrdím, že Mandrage nemůžou stát za hovno. Tohle jsme vytvořili, a pokud to někomu přijde blbý, pak to lépe neumíme, toť vše a kritika mi nevadí, pokud nemá za cíl kapelu urážet a má svoji logiku.



Kde berete inspiraci k psaní textů?
Přece nebudu odkrývat know-how , ještě by to ostatní dělali taky tak a to bychom pak tady ten nápor mega-hitů nevydrželi, haha.

Na paškál si vás vzal i oblíbený blog 1000 věcí, co mě serou, který vychází i knižně. Je pro vás negativní reklama také reklama, nebo tyhle věci neřešíte?
A koho by to nesralo, slyšet jednu píseň 20x denně, haha. To si musí ale slečna stěžovat jinde, my to v tom rádiu nepouštíme. Předpokládám, že po dokončení svého elaborátu prožila dotyčná autorka malý orgasmus. Jestli je ten server až tak oblíbený, to nevím, já ho nezaregistroval, na Facebooku má koukám 5.000 fanoušků. My jich tam máme přes 60.000. Nejhranější píseň, která by nikoho neštvala, neexistuje.  Je naprosto přirozené, že čím více kapela stoupá na žebříčku, čím více je vidět, čím více se hraje, čím více má fans, tím více má odpůrců a negativních kritik. Říká se tomu přímá úměra a bere se to na základní škole. Samozřejmě je to super a jsem velmi potěšen, že píseň má ohlas. V jejím článku je naprosto vše. Jak se správně vyslovuje Mandraže, trochu té historie, dokonce i odkaz na stránky a na i-Tunes. Trochu to vypadá jako viral, haha. Tuhle jsem našel podobný server, kde psali o nejhorších českých kapelách. Zmiňované byly Kabát, Kryštof, Chinaski, Divokej Bill a Mandrage. Jsem rád, že se naše kapela dostala do společnosti nejúspěšnějších kapel v ČR, a kdybych se měl zaobírat každou blbinou, co se napíše na internet, pak bych neměl úspěšnou kapelu, ale raději bych psal recenze. 

Desku uzavírá píseň Air Arabic. Máte nějaký osobní problém s Air Arabia nebo proč vznikl tento „protest song“?
V té písni řečeno vše, co je třeba vědět. Nemyslím si, že je nutné vše polopaticky vysvětlovat. Zabraňuje to přirozenému vývoji osobnosti bez možnosti vlastní fantazie.

Přestože máte na svém facebookovském profilu nálepku "rock", na nové album jste zařadili hodně elektroniky. Co vás k tomu vedlo?
Tak mě napadá zcela jednoduchá otázka, proč by v rockové muzice nemohla být elektronika? Některé písně samozřejmě znějí více popově, ale v dnešní době už jsou tyhle škatulky víceméně překonané a pro lidstvo zbytečné. Navíc netuším, jaká škatulka je pro Mandrage vhodná, takže od toho máme Vás, publicisty, abyste nám sdělili, co vlastně jsme, protože hudební redaktoři jsou v tomto ohledu dozajisté špičkovými odborníky.

Co je kromě muziky tvoje krevní skupina?
Cokoliv co má člověk rád a cítí k tomu nějaký hlubší vztah.

Při jaké situaci se v tobě vaří krev?
Při setkání s nepříjemnou a otrávenou prodavačkou, nebo paní na úřadě.

A kdy ti naopak krev v žilách tuhne?
Při kornatění tepen.

Co se ti dokáže dostat pod kůži?
Sedimentace.

Na nových promo fotkách jste slušně pomlácení. Dochází někdy k fyzickým potyčkám v kapele? Kvůli čemu se nejčastěji hádáte?
Asi jako každá kapela ve studiu při nahrávání. V tomto ohledu je dobrá práce producenta, který to pofackuje a rozhodne.

V březnu vystoupíte na vyhlášení Žebříku. Je dost možné, že se objevíte i v nějakých nominacích. Mají pro vás hudební ceny smysl? Sledujete je?
Jedním okem to sleduji, a když vyhrajeme nějakou cenu, máme samozřejmě radost, ale na budoucnost kapel to nemá žádný vliv. A pokud bude mít pan Jireš heřmánkový zábal, aby se mu náhodou nerozskočila hlava, až tam zahrajeme na živo, pak by to mohla být celkem dobrá akce, haha.     

Jaké jsou jinak nejbližší plány kapely?
Chystáme z alba natočit videoklip na třetí singl, což je dnes na české poměry věc takřka nevídaná a na jaře vyrážíme na velké tour, které bude prošpikované celou republikou. Bude to naše první velké turné, takže se na něj moc těšíme. Povezeme s sebou vlastní design, zvuk, světla a všechno k tomu, abychom mohli předvést profesionální show.



text: Marta Pušová, foto: archiv kapely