LIVE: Vyprodaná Akropole cestovala časem s Inekafe a Volhou

INEKAFE
26. 1. 2012
Palác Akropolis, Praha

Kapela prostřednictvím tiskovek avizovala, že koncertní set bude trvat asi 90 minut. Vzhledem k tomu, že se musí v Akropoli v deset končit, nedalo moc práce přijít na to, že začátek by měl být v půl deváté. Když jsem se ale lehce před čtvrt zařadila do fronty na šatnu před klubem (vážně radost v tomhle počasí), ze sálu už se ozývaly první věci od Inekafe.

V Čechách je slovenská čtyřka pořád hodně oblíbená, o čemž svědčí i vyprodaná Incheba Arena, kde před třemi lety odehráli jediný rozlučkový koncert u nás, loni byla většina české části tour vyprodaná také a i letošní turné bude v dost podobném duchu.

Během setu neztratili Inekafe ani na chvíli tempo, celkem osmadvacet (!) songů odehráli takřka bez jediné pauzy, snad kromě přídavku. Bohužel už bez Waya, který kapelu opustil loni v březnu.  Jeho brácha Dodo ale za bicími naštěstí zůstal.Při živém hraní Waya nahradil Hulo.

V hromadě songů, které klubem prosvištěly, samozřejmě nechyběly jednoznačně nejsilnější pecky jako Růžová zahrada, Spomienky na budúcnosť, Ráno, Ďakujeme Vám a dokonce i ty, na které by se při kratším setu nedostalo, jako Kašovite jedla. Ze songů z nového alba zmiňme třeba Právo na šťastie, Figurka, Špinave objatie nebo lehce skáčkovou Ani minútu (při nahrávání pomohla dechová sekce Polemic).

Poctu krajanům Zona A vysekli coverem Ked sa všetci zjednotíme. Zpocený kotel by byl klidně pokračoval i přes desátou večerní a nejspíš i Vratko by si dal říct, protože i na konci setu vypadal dost svěže. Prostě parádní vzpomínková jízda Volhou do dob, kdy nám všem bylo tak o deset míň, jejich texty jsme uměli nazpaměť i pozpátku a lepili si jejich plakáty všude po pokoji.




Text: Kateřina Nováková, foto: archiv