Example interview: Negativní komentáře ignoruju

Kolik koncertů jsi loni odehrál?
Loni jich bylo myslím stodevatenáct. Letos by jich mělo být stošedesát.

A kolik jsi pořídil rozhovorů?
Těch bylo fakt hodně. Někdy jich mám třeba šest nebo sedm za den. Takže kdybych to měl spočítat celkem, dostanu se na třeba na číslo dvěstěpadesát. To mluvím jen o tištěných médiích. Co se týče rádií nebo televizí, těch mohlo být kolem stovky.

Zvládáš mít svůj vlastní život? Zajít si třeba jen tak do kina...
Je to docela těžký. Skoro vždycky, když vyjdu ven, mě někdo pozná. Nejde jen o Londýn, kde žiju. Skotsko, Irsko… i tam mě obvykle někdo zmerčí. Byl jsem teď nedávno v Austrálii navštívit svoji rodinu, v Sydney a Melbourne to taky nebylo jednoduchý, vždycky si mě někdo všimnul. Teď jsem byl na nějakou dobu v Americe a tam jsem byl všem ukradenej, během večeře za mnou nikdo nepřišel pro podpis, to bylo skvělý.

S fanoušky si hodně povídáš na Twitteru.
Jo, jasně.

Ne vždycky jsou jejich komentáře v pohodě. Jak se k nim pak zachováš?
Obvykle se snažím nebrat si to moc osobně. Prostě je ignoruju, nijak nereaguju. Na Twitteru mám asi milion followers a každý den od nich dostanu tak 20 tisíc komentářů. Z toho tak 19 tisíc z nich je pozitivních a zbylá tisícovka negativní. Takže je to prostý, nestarám se o ně.

Jednou ti nějaká holka dokonce napsala "I Wanna Sit On Your Face" (úryvek z textu jedné Examplovy písně - pozn.autora).
Jo (smích). Tý holce bylo snad šestnáct? I tak s tím ale nemám problém, prostě na takovýhle komentáře kašlu, protože u mě už jsou vlastně na denním pořádku.

Co příští deska? Konec roku jsi strávil v Austrálii, kde jsi chtěl nahrát část čtvrtého alba.
Zvládl jsem udělat čtyři songy. Další jsem nahrál v New Yorku a LA. Teď mám celkem patnáct nových songů a plánuju je vydat ještě letos. První singl půjde ven během léta - v červnu v Británii. Celá deska by měla vyjít v listopadu. Bude to rockový album produkovaný elektronicky.

Na Facebooku jsi už zmínil, že někteří producenti z Playing In The Shadows budou i na dalším albu.
To je pravda, na čtvrtý desce se mnou dělá třeba Kill The Noise, Dillon Francis, Spank Rock, Funkagenda, Laidback Luke, Alvin Risk. Myslím, že to bude fakt skvělý album.

Kterého z producentů si ceníš nejvíc?
Můj nejoblíbenější producent je určitě Benga. Ten se mnou udělal tři dema, který jsou navzájem hrozně odlišný, přitom mají strašnou energii a náboj. Je úžasný sledovat ho při práci. Jeho nápady jsou na jednu stranu prostý, přitom ale naprosto geniální. Určitě s ním chci spolupracovat i do budoucna.

Zkusil jsi někdy produkovat vlastní songy?
Nejsem producent. Můžu sedět s producentama a říkat jim, jak bych si to asi představoval. Můžu jim pomoct poskládat nějak můj song, nejsem ale chlápek co tráví dny a noci s čudlíkama.

V létě chceš taky vydat song s Edem Sheeranem.
To je pravda, máme v plánu taky klip - někdy v květnu nebo červnu. Track vydáme v létě zdarma společně s několika remixama.

Jak dlouho se s Edem znáš?
Znám ho asi tři roky. Přišel jsem na něj jednoduše díky internetu. A podívej se na něj teď, je úplně všude! Fantastický.

Viděla jsem vás pohromadě v londýnském KOKO, kde ti dělal předskokana...
Jasně, jel se mnou několik koncertů. Je to talentovanej mladej kluk. Vydal loni skvělou desku, která se prodává jako divá.

Myslíš, že s tím sklidíte stejný úspěch jako s vaším Nando's Skank songem?
Ještě větší (smích)!

Na Brit Awards jsi měl nominaci se singlem Changed The Way You Kissed Me. Zmínil ses, že s vítězstvím nepočítáš. Stejně ale, nepřekvapilo tě, že nad Adele a Edem vyhráli One Direction?
Oni jsou takovej typickej boyband, v Anglii jsou fakt hodně populární. Každej z nich má na Twitteru třeba dva miliony followers. Harry Styles, ten hlavní týpek, je můj kámoš. Pak jsem mu volal a blahopřál.

Jak se ti večer na Brits vůbec líbil?
Jo líbil, hodně šampaňskýho (smích), strávil jsem večer hlavně s Adele. Je to skvělej zážitek, večer, o kterým pak říkáte: "Já tam tenkrát byl". Fakt mi nebylo líto, že jsem nevyhrál, užil jsem si to náramně. Samotný udílení cen nemám rád, nesouhlasím s tím. Ale bylo fajn potkat tolik talentovaných lidí na jednom místě.

Adele je tvoje kámoška, co říkáš na její rozhodnutí dát si pauzu?
Právě proto, že ji znám, chápu naprosto její rozhodnutí. Dokázala vlastně všechno, čeho se dá v hudebním světě dosáhnout. Její předchozí vztahy ztroskotaly právě kvůli její hudební kariéře a ona nechtěla, aby i další vztah, ve který věří, ztroskotal kvůli tomu samýmu. Myslím si, že to je ten důvod, proč si dala pětiletou pauzu, aby byla šťastná v osobním životě.

Na závěr: Co chceš ještě v tomhle roce stihnout?
Chci dál pokračovat směrem, jaký mám nastavený právě teď. Dokončit turné po Evropě tak, aby si lidi každý koncert zapamatovali. Brzo se sem chci zase vrátit a hrát pro víc lidí. Do Prahy se vrátím v říjnu, nejspíš už s novými tracky. V létě u vás zahraju taky venku - na Rock For People.



Text: Kateřina Nováková, foto: Petr Klapper (www.petrklapper.com)