Cradle Of Filth aneb krev panen čachtických

Vydáno 05.04.2012 | autor: redakce

Neposkvrněná panna, pevně přivázaná okovy k mohutné dřevěné kládě, se plaše dívá do chladných očí svého trýznitele, aby v nich našla alespoň záblesk slitování. Marně. Hledí na ni mrazivý zrak lhostejnosti, cynismu a bezbřehé krutosti. Její bledé rysy začínají tuhnout v nevěřícnou, zoufalou masku hrůzy. Sekera dopadá téměř něžně a odděluje dívčinu hlavu od trupu. K torzu těla, zmítajícímu se v předsmrtné křeči, znenáhla přichází kněžka v kápi a začne si jemně a s rozkoší pohrávat s prsy sťaté. Krev rytmicky vystřikuje na její bělostný šat. Co to má znamenat, prokrista?

Cradle Of Filth aneb krev panen čachtických Cradle Of Filth aneb krev panen čachtických

cradleCradle Of Filth (Kolébka neřesti), britská nejuznávanější i nejkontroverznější blackmetalová kapela ze Suffolku, natáčela v té době nejvíce šokující klip v hudební historii (pro singl From The Cradle To Enslave), kterým chce začít psát novou kapitolu ve vizuálním iluzionismu tvrdého rocku příštího tisíciletí ve jménu sugestivního sepětí temné erotiky, satanismu, vampyrismu a odkazů klasického hororového žánru. Sex. Murder. Art. Britští cenzoři už brousí meče.

PENTAGRAM PRAYERS
Místo určení: studio Three Mill Lane, Londýn. Charismatický předák Dani Filth, kreatura z hadleighských blat, si mne ruce. Dlouho připravovaná spolupráce kapely s uznávaným hororovým režisérem Alexem Chandonem došla své realizace a výsledný efekt by mohl být podle již hotových fragmentů skutečně omračující. V této chvíli, kdy se polonahé dívčiny v gumových a kožených doplňcích svíjejí v hustých chuchvalcích suchého ledu, nevypadá scéna vyvedená do podoby jeskyně až tolik ďábelsky. Na podlaze dochází posledních úprav titánský pentagram, sám ďábel však dorazí teprve nazítří. Společnost mu budou dělat zmrzačení liliputáni a amputovaní skřetové, nebudou chybět jeho konkubíny. Až pak začne ta pravá zábava...

Během následujících dní natáčení například vytrhne Danimu srdce z těla sám Pán Démonů, aby mu ho následně vecpal do chřtánu, klávesistovi Lecterovi vpálí do čela žhavé železo sličné děvy nahoře bez, kytarista Gian Pyres rozetne vedví jakousi příšernou ženštinu a basista Robin Graves a kytarista Stuart Anstis si můžou vybrat, jestli jim roztrhne chřtán krvelačný dentista nebo jim rozetne tepny panna s kruegerovskými ocelovými spáry. A nový bubeník Dave Hirschheimer (vystřídal před pár týdny Nicholase Barkera, který přešel k norským Dimmu Borgir) bude potřísněn panenskou krví přímo v obličeji. Vše se odehraje v šokujícím naturalismu trikové extratřídy.

Kdo zná Chandonův smysl pro černočerný humor a zvrhlosti všeho druhu a jeho filmové majstrštyky (např. Chainsaw Scumfuck, Bad Karma či Pervirella), nemůže se příliš divit. Samozřejmě ani tomu, že video nebude volně k dostání. Chandon i Dani označují britský právní a cenzorský systém za "nejtvrdší na světě". Sexteto Cradle Of Filth to ví moc dobře. Nemálo fanoušků kapely skončilo ve vězení za oblékání se do triček a mikin kapely s pobuřujícími motivy, obaly alb byly pravidelně zakazovány, o textech ani nemluvě. Na pomyslné černé indexní listině v hudebně kulturním kontextu trůnili prostě Cradle Of Filth v Británii na prvním místě.

cradle2DIKTÁROSKÉ VIZE
"Je vrcholem stupidity, když někdo může být zatčen proto, že se nějakým způsobem obléká," říkal Dani a narážel na poměrně známí případ fanoušků Roba Kenyona a Matthewa Manleye, kteří byli hnáni k soudu kvůli tričkům s obscénním motivem s krucifixem masturbující jeptišky a hanlivým označením Ježíše Krista. Těchto trik bylo distribuováno na pětadvacet tisíc. "Přesně tolik tedy existuje potenciálních kriminálníků," pokračoval Dani, "z naší strany to nebyl pokus o nějaký přízemní útok na mravnost a etiku, ale moje reakce na dětství v područí náboženských dogmat Church Of England."

Samozřejmě, že Dani si musel být vědom nepřípustnosti těchto nihilistických pokusů o vyvolání šoku. Svoboda slova a vyjádření je však pro něj nedotknutelná i v těchto extrémních případech. "Když jsme se jako kapela stali větší a známější, bylo jasné, že budou trable. Současný svět je však daleko extrémnější než dřív. A čím silnější image, tím déle zůstane vpálena do tvého mozku. Proto máme další motiv na tričko. Je na něm zobrazen Lecter ve vaně a má uřízlá zápěstí. Vzadu je nápis: Ten zkurvený kněz si zaslouží zhebnout." Nenapravitelní provokatéři. Teritorium, ve kterém se kapela, přes veškeré těžkosti s tím související, cítí evidentně jako ryba ve vodě. Příliš často pak logicky dochází ze stran honců etiky k eliminaci hudební stránky věci. A alba Cradle Of Filth jsou podle všech kompozičních a instrumentálních měřítek extrémního metalu vysoce nadprůměrná.

Navíc je velkým překvapením, že kapelu naháněli spíš "civilní" cenzoři a méně již náboženští pohlaváři a religiózní společenství, což je zajímavé ve srovnání třeba s Marilynem Mansonem či s dnes již neexistujícími White Zombie, jejichž koncerty bývají často zakazovány či přerušovány bombovými hrozbami. "Už se nám to taky stalo," říkal frontman, "hlavně v Americe. Bomby, granáty. Dokonce mi hrozili, že mě unesou a zabijí tak, že mě namočí do vany s kyselinou. Ale to jsou jen takové žvásty. Opravdová legrace byla v Portugalsku, kde po nás jacísi křesťanští fundamentalisté hodili bombu se slzným plynem. A to jsme právě relaxovali u baru. Jinak v pohodě. Jó, několik lidí se pokusilo vniknout na pódium s nožem, ale to je jiná historie..."

Silné a vlivné osobnosti typu Daniho často sní o světovládě. I když to není zcela Daniho případ, má jasnou v tom, co by diktátorky zavedl, kdyby byl u moci.

dani-filth"Předně bych nařídil, aby rodiny měly nanejvýš dvě děti. Dlouho jsem žil mezi římskými katolíky, kteří měli šest a více dětí. Hrůza. Na této planetě prostě není dost místa a oni mají šest dětí. To je nechutné. Moje máma byla osmým dítětem její rodiny, ale i tak si myslím, že je to nesprávné. Zdroje planety se vyčerpávají, vládne hladomor. Musí se něco stát nebo to odneseme všichni. Chce to víc rozhodnosti. Pustil bych lidi z věznic a donutil je postavit si centra, kde by byli volní, ale museli by se o sebe postarat. Těžké zločince bych popravoval okamžitě. Odstrašujícím způsobem. Surovou, veřejně přístupnou exekucí. A byl by pokoj."

Zní to jako zaručeně úspěšný pravičácký recept na řešení globálních problémů a civilizačních neřestí. "Pevně tomu věřím," vyhrkne Dani, "západní civilizace totiž připomíná nirvánu, život ve snu, věčnou blaženost."

CENSORSHIT?
Dani se zhluboka napije Guinnesse a je k nezastavení. Každou chvíli bouchá do stolu k podepření svých myšlenek a názorů a z očí přízračně zrůzněných růžovými kontaktními čočkami mu vystřelují blesky. Přebíhá od tématu k tématu. Od zla ukrytého v manufakturně připravovaných "fastfoodech" k disneyovské korporaci, která by podle něj měla záhy převzít nadvládu nad světem od skomírajícího křesťanství, dotýká se problémů IRA, politiky Středního Východu, Greenpeace a aktivistů za práva zvířat. Dotkneme-li se rasismu, bez obalu prohlásí: "Připadá mi, jako by rasistům chyběl v mozku nějaký důležitý čip." Nemůžeme se tím pádem nedotknou norské blackmetalové scény.

"Znal jsem Euronymouse, Vikernese a mnoho tamních kapel a můžu zodpovědně prohlásit, že mnoho z těch lidí bylo nepokrytými fašisty. Rasismus je hnus. Kdybych našel člověka, který zavraždil Stephena Lawrence, tak bych ho stáhl z kůže a pak zabil."

Takže cenzura a zákazy desek s vyloženě rasovými texty.
"Ne, nic by nemělo být zakazováno, žádné umění by nemělo být cenzurováno. Cenzura je příšernost, proti které budu bojovat do posledního dechu."

Jak by se stavěl k tomu, že by jeho dceři v osmi devíti letech ukazoval třeba porno? "Určitě chci, aby má dcera byla pořád tak nevinná jako teď, ale nemyslím si, že bych se tím trápil. Plození je pud sebezáchovy, který nás udržuje na této planetě, prostě jsme tu proto, abychom bez ustání souložili. Sex s dětmi je samozřejmě tabu."

A co tzv. "snuff" pornofilmy, v nichž dochází k sexuálním hrátkám, končícím smrtí obětí? "Samozřejmě, že utýrání k smrti za účelem videonahrávky je nepřípustné. Já jsem ale kdysi ukázal bráchovi film American Gulag, ve kterém jednomu z minnesotských státních zástupců vystřelí mozek z hlavy v přímém přenosu. Brácha mě rozčiloval, tak jsem ho chtěl usadit. Byla to šílená scéna, ale na bráchu neměla sebemenší vliv. Kdyby se narodil v Jugoslávii, viděl by větší hrůzy. To, co se třeba dělo v Kosovu, bestiální vraždy, znásilňování. Jsem šťastný, že NATO došla trpělivost. A teď se můžeme bavit o nebezpečnosti motivů našich triček, ano?"

dani_filthHELLRAISERS: KŘEHKÁ LINIE PŘÍPUSTNOSTI
Daniho verbální ataky podtrhují mnohé. Jeho přemýšlivost a zainteresovanost na dedodenním koloběhu, ale i některé jeho přece jen problematické myšlenkové pochody. Dokonce i zbylí členové kapely často nesouhlasili s jeho "liberálním radikalismem". V mnohém měl Dani jasno, v mnohém méně, ale to jen podpíralo obecně známou platnost neexistence jednoznačného léku na mizérii, ve které se civilizace na konci milénia ocitla. Jednu chvíli horoval pro nezadatelné právo každého crowleyovského "Dělej si, co chceš", aby v příštím okamžiku prohlásil, že "kdyby ale zavládla absolutní svoboda, nastalo by tím pádem i totální pandemonium".

Když pivo vyprchává z mozku a hladina alkoholu v krvi klesá, ne všechny černobílé kontury jsou stejně ostré. Cenzura není ve své podstatě záležitost "dobrého" a "špatného". Dokonce zainteresovaný režisér Alex Chandon, rovněž známý svými jednoznačnými názory na cenzuru všeho druhu, uznává existenci některých "děl", která prostě zakázána být musí. "Viděl jsem třeba německý film Violent Shit 2, kde je třeba scéna prorážení vagíny hřebíkem, viděl jsem některé japonské sadomasochistické filmy, které jsou neuvěřitelně nechutné, tohle už je za hranicí příčetnosti. Ale poznat tu hranici, je někdy obtížné."

SERPENTS OF THE LIGHT
Cradle of Filth vznikli počátkem 90. let kolem hypnotické persony Daniho, které se nikdy netajil náklonností k temným stránkám metalové historie, představované jmény jako Venom, Slayer, Black Sabbath, Burzum či Deicide, ale do širšího povědomí pronikla kapela nejprve jako šokantní spolek bezskrupulózních blackmetalistů. Připočteme- li k tomu nepokryté sympatie Daniho a jeho pochopů k temným lektorům okultismu kalibru věhlasu  Aleistera Crowleyho či Antona Szandora LaVeye a oblibu k hororům, sexuálnímu vampyrismu a spiritismu, je jasné, že heslo znělo "image apriori", nejdříve půdu pohnojit a pak sít. Daleko dřív, než soubor vypustil z řetězu debutový počin The Principle Of Evil Made Flesh (1994), už byl undergroundový trh zaplaven sekundárními podpůrnostmi merchandise v podobě zmíněných oděvů s příznačnými antireligiózními a satanskými insigniemi. O kapele se mluvilo především v souvislosti s hřbitovním vandalstvím jejich fanoušků v intencích tehdy kulminující vlny tzv. norské scény, než z hlediska hudby. Až ambiciózní projekt Dusk... And Her Embrance sveřepě rozetnul otázku, zda se v případě Cradle Of Filth jedná jen o neumětelský spolek psychopatů, či přece jen právoplatnou kapelu. Vynikající album, plné instrumentálního charisma, které jejich projevu dodávalo esprit originality a svébytnosti, s nikým jiným nesouměřitelný "nelidský" hlas Daniho, bravurní texty a zpracování bookletu – to vše katapultovalo kapelu na samotný piedestal blackmetalové scény. Ba, co víc, spolu s albem Enthrone, Darkness, Triumphant stylově spřízněných Norů Dimmu Borgir stálo u zrodu black metalu tzv. melodického, komerčnějšího, avšak tím pádem přístupnějšího daleko širšímu spektru receptorů. Cesta, na kterou se poté vydalo nemálo jejich kolegů či epigonů.

"Vážím si kapel jako Immortal, Emperor, Darkthrone, Mayhem a dalších, které stály u boomu tohoto stylu, já však nechci skončit v undergroundu , mám toho na srdci víc. A pro víc lidí, než co se jich vejde do malého klubu."

Pár týdnů po tomto prohlášení už vystoupili Cradle Of Filth na hlavním pódiu Dynama (v roce 1997) a vystoupení nebylo jen totálním triumfem (i tím, že kapela vystoupila za plného slunce ve tři odpoledne, tedy jasně dokázala, že k silnému dojmu ze své produkce nepotřebuje nutně hororovou scenérii úplňku a otevřených hrobů), ale i definitivně rozevřelo black metalu brány a vypustilo jej z Pandemonia. Eden je náhle zaplaven vetřelci.

Říká se, že rocková hudba není soutěž. V temném metalu to tak úplně neplatí, stále tu bují vášně a choutky natočit nejtvrdší, nejzhýralejší, nejrouhavější a nejďábelštější album či klip. Spolek typu Cradle Of Filth a jeho krutý Džingischán Dani Filth nemohou v této křížové výpravě stát stranou. Naopak, sami bodají koně do slabin a velí ke zteči. Od kopyt jiskry létají jako svazky slunečních prutů, připravených co hlavní scéna pro triumfátora. DaNihila Velkého.



text a foto: redakce


Kopie - cradle1

 

zavřít