RECENZE: Iron Maiden se s živákem blíží k apatii

Vydáno 13.04.2012 | autor: redakce

Karty jsou jasně rozdané. Dvojdiskový živák Iron Maiden – v diskografii kapely zdaleka ne ojedinělý a nepochybně zdaleka ne poslední – je prostě sázka na jistotu. Ovšem právě pocit jistoty má mnohdy blízko k apatii.

RECENZE: Iron Maiden se s živákem blíží k apatii RECENZE: Iron Maiden se s živákem blíží k apatii


envivoIRON MAIDEN
EN VIVO!
EMI
17 trax / 108:23 min

S ohledem na pověstnou preciznost Eddieho kumpanie při vzniku materiálu i jeho následné prezentaci je takřka zákonem, že záznam koncertu v chilském Santiagu během loňského turné k albu The Final Frontier bude reprezentativním počinem. A revoluce se – v tomto případě naštěstí – nekoná. Povinně výborný zvuk, sebejisté výkony muzikantů, navzdory přibývajícímu věku evidentně neutuchající energie. Potud je vše v pořádku, tím spíš, že široká metalová komunita je do značné míry konzervativní a neprahne po výrazných inovacích.

Ovšem zvěčněný jihoamerický koncert s detailně dokonalým provedením jednotlivých písní působí až akademicky sterilně a navzdory dynamice obsahu a Dickinsonovu účinnému (a neustálému) pobízení publika k aktivní spolupráci, plyne celkem nevzrušivě. Netřeba jazzových improvizací, ale aspoň nějaké osvěžující změny by starým hitům prospěly. Takhle „Mejdni" předhazují údajně padesátitisícovému davu pod pódiem a potažmo celému světu ikskrát zahrané, ale i nahrané a tudíž poněkud ohrané heavy metalové konstanty 2 Minutes To Midnight, The Trooper, Iron Maiden, The Number Of The Beast či Running Free. Jakýs takýs smysl další z živých nahrávek je tudíž třeba hledat v přítomnosti pětice reprezentantů propagovaného alba The Final Frontier.

Takže spíš pěkný doplněk sbírek ortodoxních příznivců, než kdovíjak výjimečná událost. Rozhodně je tudíž lepší sáhnout po souběžně vydávané DVD či Blu-ray verzi, které výše uvedené výhrady vizuální složkou samozřejmě do značné míry eliminují.

text: Daniel Folprecht
4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít