RECENZE: Zakázaný ovoce je punk rock pro nadržené princezny

Vydáno 05.05.2012 | autor: redakce

Ví vůbec ještě někdo z dnešních mladých příznivců punkových kapel typu Zakázanýho ovoce, že tento provokativní styl vznikl již před pětatřiceti lety jako výraz postoje proti konzumní společnosti, měl blízko k anarchismu a pacifismu a svým syrovým zvukem šokoval mainstreamové posluchače? Časy se mění - dnes by deska Život se tě neptá mohla být součástí výchovného programu pro školáky.

RECENZE: Zakázaný ovoce je punk rock pro nadržené princezny RECENZE: Zakázaný ovoce je punk rock pro nadržené princezny


ovoceZAKÁZANÝ OVOCE
ŽIVOT SE TĚ NEPTÁ
Alfedus Music
12 trax

Ve 21. století je už těžké někoho v hudebním světě šokovat a šanci nemá ani lehce namyšlený vzkaz pro groupies "Proč nevyhovět nadrženým princeznám?" v úvodní písni Vem si mě. Nijak zvlášť z hlavního tuzemského post punkového proudu nevybočuje ani povědomý zvuk nahrávky a nikdo nemůže chtít, aby v té zaplavě muziky všude okolo vznikl zcela ojedinělý refrén.Pro toho, kdo něco ví o koketérii punku se ska (například v tvorbě The Clash), asi nebude překvapením text No problem, který se svým "everything is all right", trávou a knajpami na pláži spíše připomíná pozvánku na reggae party než punkový nářez.

Písním jako One Man Show chybí punková naštvanost, horší však je, že nejsou tak vtipné jako v případě tvorby spřízněného Totálního nasazení. Legrace však rozhodně nechybí při poslechu písní Groupie a Poletíme. První je takřka moralitka, opět téma holek v prvních řadách a jejich odmítnutí, druhá je zase protidrogová agitka s téměř hardrockovým úvodem. Obě tyto pecky si klidně dovedu představit jako součást nějakého preventivního školního programu, a to nemyslím nijak ironicky.

Nabídka Zakázanýho ovoce je rozhodně pestrá. Takřka mainstreamový popík představuje ploužáček Nech mě odejít s violoncellem, klávesami a hostujícím Hynkem Tomanem, postrádanou energii zase dodává Čas, jedna z nejlepších věcí na albu. Zajímavý nápad je i momentka z vězeňské cely Za zdí.

Co si takhle zkušená kapela mohla odpustit, je otřepané téma úmrtí slavných sedmadvacátníků (The Twenty Seven Club) a ještě otřepanější využití Cobainova "lepší hned shořet než vyhasínat" v textu Zas ráno.

Výše napsané neznamená, že bych nad partou ze středočeských Říčan lámal hůl. Naopak, zdá se mi, že ještě nevyplýtvala všechnu invenci na vtipné názvy svých předchozích alb (FunguY!, Není co řeshit). Zakázaný ovoce má zkrátka šanci dozrát v tom dobrém slova smyslu v zábavnou kapelu.

BEST TRAX
Čas, Za zdí, Poletíme
ZKUS TAKY Totální nasazení Crazy Story, Punk Floid Underground, The Fialky Kapitán 77

text: Roman Jireš
3/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít