LIVE: Duran Duran přivezli svůj kus historie

Vydáno 28.06.2012 | autor: Jana Braunová

Ještě v únoru neměli čeští fanoušci britských Duran Duran jistotu jejich letošní zastávky v našich končinách, a vyrazili tak k východním sousedům do Bratislavy. Možná i to mohl být částečně důvod, proč do vysočanské haly na středeční koncert dorazilo jen necelých pět tisíc lidí.

LIVE: Duran Duran přivezli svůj kus historie LIVE: Duran Duran přivezli svůj kus historie


006 DURAN DURAN
O2 Arena, Praha
27. 6. 2012

Návštěvnost, jak se zdá, byla ještě o malinko nižší, než v roce 2005, kdy tu Duran Duran byli naposledy - vzhledem k místu konání bylo znát, že pořadatel doufal ve větší počet lidí. O to těžší bylo vystoupení pro kapelu, která si evidentně malé účasti a tudíž ne tak lehce prostupující atmosféry všimla. I proto zněla úvodní Before the Rain trochu "odzívaně", přestože přesně naplňovala osmdesátkový, pro Duran Duran tak typický mustr.

Výlet do období před třiceti lety prostupoval celým koncertem, což ale bylo poznat nejenom ve skladbách z té doby, ale i u těch z posledního alba All You Need Is Now - syntetický zvuk zkrátka tvořil základ téměř všech skladeb a vůbec nejvíc byl slyšet u běžně tak živého nástroje, jakým je saxofon. Simon Willescroft, který ho během večera střídal s perkusemi, tak zněl každou chvíli jinak. Tím si vysloužli pochvalu hlavně zvukoví mistři, protože kromě pár drobných míst (jinak skvěle znějící basa Johna Taylora byla při závěrečném sólu přezvučená) dokázali vytvořit přesný a věrohodný zvuk.

Přečtěte si report z koncertu Duran Duran v Bratislavě.

004 005


Na aktuálním turné jsou Duran Duran s průřezem svých hitů a nejinak tomu bylo v Praze – žádné překvapení se nekonalo a postupně se tak dostalo na všechny důležité hity. Kapela tak mohla být od svých skalních příznivců pochválena. Těžko ale říct, zda jich v hale byl dostatek. Přestože se frontman Simon Le Bon opravdu snažil celé dvě hodiny prolínat své vystoupení s publikem, bylo znát, že to ne úplně funguje. Když před Save a Prayer požádal přítomné, aby udělali atmosféru prostřednictvím svých mobilních telefonů, splnilo jeho přání mizivé procento z přítomných. Rovněž tak najít v závěru koncertu někoho, kdo by jej česky (!) dokázal představit, se ukázalo jako nadlidský výkon, i přesto, že hledal v první řadě očekávajíc, že to někdo z kotle zvládne.

Podívejte se na fotogalerii z koncertu.

003 Nakonec ale návštěvníci nezklamali alespoň ve zpěvných částech a jak v nejfunkovější Notorious, tak v závěrečné Wild Boys přítomní prokázali, že s Durany dokáží splynout v jedno.

Vizualizace na pódiu byly tvořeny mixem obrázků z klipů, tematických karikatur či záběrů z koncertů minulých i toho aktuálního, pročež bylo v okolí muzikantů instalováno několik kamer s jednou mířící přímo do publika. Decentně zvolené záběry zbytečně neunavovaly oči ničím bombastickým a přitom pomáhaly k tvorbě atmosféry. Kapela se tak za ničím neschovávala a byla středem pozornosti – a tak to má přece být.

Je evidentní, a z celého večera to bylo cítit, že se stylem, jakému se Duran Duran celou svou kariéru věnují, již do světa díru neudělají. Je ale sympatické, že mu jsou i v době jiných trendů věrni a dokáží jej modifikovat jen do té míry, aby nevypadali zastarale. Možná i proto si na úplný závěr koncertu vysloužili daleko delší potlesk, než v posledních letech mnohé hvězdy současnosti.

Setlist: Before the Rain, Planet Earth, A View to a Kill, All You Need Is Now, The Reflex, Come Undone, Safe (In the Heat of the Moment), Is There Something I Should Know?, Girl Panic!, Save a Prayer, Notorious, Careless Memories, Ordinary World, Hungry Like the Wolf, (Reach Up for the) Sunrise, Wild Boys (+ Relax - Frankie Goes to Hollywood cover); přídavky Girls on Film a Rio



text: Viktor Mašát, foto: Petr Tibi

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít