BUDE PRAŽÁKŮM KONEČNĚ HEJ?

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

Situace kolem Pražského výběru se pomalu zklidňuje, především díky "schůzce na neutrální půdě", tedy u ex-prezidenta Havla. Slíbili jsme vám kompletní znění rozhovorů ke kauze, které se věnujeme v letním dvojčísle. Slovo tedy mají pánové Kryšpín, Čok a Pavlíček.
Motto: "Jsou-li v kapele dvě silné individuality, je důležité, aby se vždy dokázaly demokraticky dohodnout." (Michael Kocáb ve filmu Pražákům, těm je hej)

Historie Pražského výběru je plná vzestupů a pádů. Mnohé krize zapříčily vnější vlivy, jiné vzešly z interních důvodů. Letos oproti plánům legendární kapela mlčí, ale pod pokličkou to vře, zejména okolo Michala Pavlíčka. Co se děje? "Měli byste se spíš zeptat Kocába a Kryšpína. Já jsem se prostě jen od médií a v zákulisí - a ne od nich z očí do očí - dozvěděl, že si našli nového kytaristu do Výběru a že s nimi natočil i nová dema pro Výběr, která jsou nevratná a tak to prý zůstane. Takže o mně beze mě a také bez Viléma." tvrdí Pavlíček.

Obdobný názor sdílí i Vilém Čok: "Situace v Pražském výběru je bohužel nestabilní z mnoha důvodů. Fakta - první rok reunionu Pražského výběru, t.j. 2004, měl Michal Pavlíček lukrativní finanční nabídky a po celkové dohodě zbytek kapely souhlasil s odkladem nového repertoáru na další rok. V roce 2005 byla ovšem situace podobná, já jsem zkoušel na divadelních prknech asi čtyři měsíce a Michal Pavlíček měl další zakázky… Je třeba si ale uvědomit, že reunion Pražského výběru byl možný jen v tom případě, že nebudeme ničit své projekty a sólové dráhy. Jednak z důvodů obživy, ale také i umělecké svobody. A tu jsem měl v Pražském výběru vždy minimální. Ale chápu, že omezení aktivit je nutné, jinak Pražský výběr nedáme dohromady nikdy. Také jsem postavil v tu dobu Pražský výběr na první místo a omezoval hraní ByPassu i své další aktivity.

Od svého vstupu do Pražského výběru jsem byl ten poslední, kdo chtěl od roku 1988 pauzu. Tu ale jednak zapříčinil svou emigrací Klaudius Kryšpín a svými politickými ambicemi na dlouhou dobu také Michael Kocáb. Je tedy logické, že jsem začal pracovat na své sólové kariéře, kterou teď mohu za určité dohody zbrzdit, nikoli zrušit. O čem se ale nepíše je to, že vztahy Michaela Kocába a Michala Pavlíčka jsou velmi dlouhou dobu napjaté nejen z hudebních důvodů. Proto Michal Pavlíček i já usilujeme o větší demokracii v kapele."



































A jak vidí příčiny konfliktu zmíněný Klauda Kryšpín? "V průběhu posledních dvou let měl Pražský výběr začít pracovat na nových skladbách a vlastně je začít i hrát na koncertech. K tomu nakonec nedošlo, protože jsme tolerantně přistoupili k tomu, že Michal Pavlíček má poměrně dost jiných projektů. Takže jsme už druhou sezónu hráli starý věci. Měli jsme mnoho schůzek celý kapely, kde jsme plánovali, že bychom měli začít dělat na novým repertoáru, což se loňskýho roku dokonce podařilo a začali jsme. Pak se vše trošku smetlo ze stolu, protože Michal Pavlíček a nepatrně i Vilém Čok, byli vytíženi v muzikálech a jiných projektech. Výběr odehrál celý turné a já potom chtěl odletět do Austrálie, protože to vypadalo, že se v přípravě nových písniček dál asi pokračovat nebude.

A byl to zrovna Michal Pavlíček, kdo se mě dotázal v prosinci loňskýho roku, zda bych tu eventuálně mohl zůstat. Tak jsem ten pracovně-osobní výlet do Austrálie zrušil, protože jsem si řekl, že když se s novým materiálem nezačalo loni, tak bychom jej konečně mohli dát dohromady začátkem roku letošního. Ovšem z dalších naplánovaných schůzek nakonec opět sešlo. Proběhly asi dvě, na nichž už bylo jednoznačně vidět, že naše situace není jednoduchá, protože u Michala Pavlíčka se ani letos situace nezměnila - samozřejmě nemůžu mluvit za něj, to je můj osobní pocit. Takže jsme byli postaveni před rozhodnutí, jestli pokračovat dál nebo ne.

Další situace vznikla úplně náhodou. Když Výběr stál, Michael Kocáb pracoval na svý další ´sólový desce´. Ke spolupráci přizval mýho kamaráda z Austrálie Glenna Proudfoota, kterej přiletěl za účelem tohohle nahrávání, ale když už tu byl, tak jsme ho nechali nahrát dva demáče Výběru, abychom viděli, jestli jsme eventuálně schopný, kdyby Michal Pavlíček úplně ztratil zájem, to dát dohromady. Následně proběhl Michalův koncert v Sazka Areně, kde vlastně ani Výběr neobsadil. To by mi konec konců nevadilo, hlavně aby si našel čas na Pražský Výběr. Dostal jsem od Michala Pavlíčka nabídku, abych tam hrál sólově coby bubeník s výjimkou skladeb Pražského Výběru, jinými slovy ve skladbách Zuzany Michnové a Stromboli. To se mi samozřejmě v daný situaci moc nelíbilo, protože jsme s Michaelem Kocábem v tý době byli nařčený z určitýho puče proti Pavlíčkovi. V Sazka Areně jsem se nakonec byl podívat jen jako divák a vstupenku jsem si bez problému obstaral sám."
 

Ohledně svého pohledu na jádro sváru bubeník dodává: "Michal nám řekl, že asi nebude mít na Výběr dost času. Když nepočítám jeho vytíženost ohledně muzikálů, hraje v mnoha jiných kapelách, se kterými letos početně koncertuje, bohužel s výjimkou Pražského výběru. On na nás jakoby nemá čas, ale já si myslím, že někde vznikl určitej osobní problém. K dnešnímu dni jsme tedy v nejistotě, jestli Michal Pavlíček s náma skutečně hrát bude nebo ne. Pokusili jsme se o další schůzku celý kapely a Michal Pavlíček nabídl termín někdy na podzim tohoto roku. To nejsou zrovna pěkný vyhlídky. Je červen a my de facto nemáme kytaristu. Nevíme, kam Michal směřuje. Já mám pocit, že mu možná chybí víc sólovýho prostoru. On svoji sólovou dráhu vždy hrozně zbožňoval. Vždy měl potřebu hrát i jiný písničky než Pražský výběr a my ho nemůžeme nutit, aby dělal jenom Výběr. To ani nechceme, to by bylo strašně sobecký a nedemokratický. Ale stejně tak on jako sólista nás nemůže donekonečna brzdit a omezovat v tom, co nás nejvíc baví hrát, a to je Pražský výběr. Takhle cítím princip demokracie já."



























Neshody jsou natolik vážné, že ve vzduchu visí varianta zásadní personální změny. Vyvstává otázka, zda by takovou možnost přijalo publikum a jestli by vůbec mohl existovat Pražský výběr bez Pavlíčka. "To nikdo neví, velmi záleží na jeho rozhodnutí, na vzájemné vstřícnosti všech členů kapely i na názorech veřejnosti," míní Vilém Čok a podotýká: "Já jsem vůbec netušil co se chystá, stejně jako Michal Pavlíček jsem se o kytaristovi z Austrálie dozvěděl oklikou. Kuriózní na celé věci je, že něco podobného jsem si prožil na vlastní kůži při projektu CD Běr, kdy mě kluci z poloviny repertoáru vyřadili. Odůvodnili to potřebou funkové techniky, tzv. slapu, který neovládám. Z opičí lásky k Pražskému výběru jsem to sice překousl, ale dodnes jsem se s touto ´lidskostí´ nevyrovnal..."

Jasno v téhle věci nemá ani Kryšpín: "To nedokážu posoudit. To mohou správně zodpovědět jen naši fanoušci. Za sebe si myslím, že Pražský výběr je postaven na čtyřech individualitách a každá z nich má svou sílu. Myslím si, že kdyby Výběr nemohl dál existovat v původním složení, tak může zůstat mrtvou legendou ve své ideální sestavě, která byla doposud tou nejlepší a nebo můžeme zkusit pokračovat dál s kytaristou, kterej je instrumentálně famózní, ale kterého zatím u nás nikdo nezná."

A co vlastně v současnosti znamená Pražský výběr pro Michala Pavlíčka? "Silné vzpomínky na kus mého života, ale také velkou frustraci," zvažuje kytarista a své konečné rozhodnutí si chce ještě důkladně rozmyslet. Jak to mají Vilém s Klaudou? Pro ně je Výběr prioritou? "Špatná otázka. Jak může být Pražský výběr prioritou?Pokud se vám to nedoneslo, tak poslední koncert Výběru byl v prosinci loňského roku. Kdyby bylo členství jakéhokoli člena Pražského výběru ohroženo, nikdy bych nemohl připravovat tajně nový materiál. Jsem ten, kdo má na hlavě másla nejmíň...," domnívá se Čok. Velmi rozdílný přístup má Kryšpín: "Absolutně je pro mne Výběr prioritou. Žil jsem sedmnáct let v Austrálii a jenom kvůli Pražskýmu výběru a jeho fanouškům jsem byl ochotnej obětovat celou svou budoucnost v té zemi. Kdyby nešlo o Pražský výběr, nikdy bych to neudělal. Tam jsem si vybudoval zázemí, zatímco tady žiju ´z kufru´. Ale mně to nevadí. Michal Pavlíček může mít samozřejmě větší nároky na život, větší spotřebu peněz a v ten moment mu Výběr nestačí. Já jsem rocker, pro mě Pražský výběr znamená celej můj život. Já jsem se v Austrálii odříznul nejenom kvůli hudbě, ale i kvůli celoživotnímu přátelství. Vždyť já jsem k Pražskýmu výběru přišel, když mi bylo osmnáct let a předtím jsem byl jedním ze skalních fanoušků. Zatím sedíme ve studiu pouze já a Kocáb."

Z každého Kryšpínova slova vyzařuje obrovská chuť Výběr udržet a hlavně zase hrát. Je to tak? "Jednoznačně, protože když položím tuhle šanci, položím taky celých svých pětadvacet let. To se ale týká i ostatních. Kdokoli z nás to položí, tak pokládá další tři lidi. Mně přijde dobrý, že tvoříme, že chceme pokračovat dál. Je otázka, jestli to vyjde nebo ne. Možná, že moje cesta je jen Pražský výběr a pro někoho ne, to se může stát. Je to jako manželství - pětadvacet let je člověk šťastnej a najednou zjistí, že mu něco důležitýho chybí a dokáže se rozejít a zamilovat se jinde. Tohle jsem udělal před dvěma a půl lety, opustil jsem většinu svýho života, kterou jsem vlastně prožil na druhým konci světa. Ale kořeny mám tady a ty poslední dva roky s Výběrem mě nakoply natolik, že prostě chci dělat Pražský výběr pro své uspokojení. A to uspokojení je v tuhle chvíli pro mě nejdůležitější."

Několikrát padla zmínka o australském kytaristovi Glennu Proudfootovi. O koho vlastně jde? Nejlépe nám jej představí právě Klaudius Kryšpín: "Je to mladej kluk, se kterým jsem dřív hrával, jeden z nejlepších australských kytaristů. On by případně byl schopen po instrumentální stránce Pavlíčka nahradit. Michael Kocáb je experimentátor a řekl si, že zkusí místo zdejšího člověka na svou sólovou desku angažovat někoho jinýho. Když slyšel Glenna, velice se nadchnul, protože hraje zajímavým způsobem. Byl tady dva týdny, teď je v Austrálii. Bylo by hodně komplikovaný ho sem stáhnout, ale on by do toho určitě šel, jelikož jsme toto téma již nakousli než odletěl. Je to můj kamarád, i když jsem ho neviděl sedm let."

Vztahy v kapele jsou evidentně velmi napjaté a zamotané. Jak je rozplést? "Protože se jedná hlavně o krizi vztahů, myslím, že je nutné si dát na řešení čas a zkusit to překousnout, jestli to vůbec půjde. Když ne, tak rozlučkový song a šmitec." soudí Pavlíček. "Postavit se k sobě čelem, vyříkat si všechny problémy a dát je klidně do smlouvy, která se právnicky potvrdí. Ve světě to není neobvyklá praxe," navrhuje pragmaticky Čok. Také Kryšpín má svou představu: "Jsme postaveni před radikální rozhodnutí. Já mám ve Výběru absolutně duši i srdce a věřím, že stejně tak i Vilém Čok a Michael Kocáb. U Michala Pavlíčka nevím. Na nových demáčích zatím děláme já a Kocáb sami. Mluvili jsme s Vilémem, jestli chce přijít natáčet basy a ten zatím neví. Já pevně věřím, že bude pokračovat dál. Zbývají nám tedy jen dvě možnosti: buď Výběr pozastavit na dobu neurčitou, nebo pokračovat dál a eventuálně pro letošní sezónu angažovat Glenna."

Jak vidno, památná bahenní scéna z filmu Pražákům, těm je hej nabyla v posledních měsících na nečekané aktuálnosti. Snad se i tentokrát všem jejím aktérům podaří veškeré bláto smýt...

text Daniel Folprecht, červen 2006




































www.prazskyvyber.com







 
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím