Vydáno 27.07.2012 | autor: iREPORT
„Všude se dozvídám, že umřu předčasně,“ zpívá se v jednom z jeho nejslavnějších textů. Bohužel se naplnil. 25. července si připomínáme výročí jeho nešťastné smrti. V roce 2008 se bubeník, kapelník a textař Chinaski Pavel Grohman zabil na motorce.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Pavel Grohman (45.)
Příjmení Grohman (malý šedý muž) bylo pravým opakem jeho povahy. Jak tehdy vzpomněl Michal Malátný na pohřbu, hyperaktivní a cílevědomý Hroch (tak se mu přezdívalo) často vytáčel své okolí až neuvěřitelnou pílí a nasazením (těžko najít mezi českou špičkou kapelu, která by zkoušela častěji než Chinaski).
Chinaski interview: Nemáme touhu si něco dokazovat a s někým soutěžit
Široké veřejnosti byl Pavel Grohman téměř neznámý, pro tu se rovnítko u názvu kapely pojilo s Malátným, dříve také s Petrem Rajchrtem. Ale právě Grohman byl tím, kdo zezadu tlačil káru a udával rytmus nejen od škopků. Spolupracoval na podobě scény, sháněl sponzory, dotahoval do konce, co bylo třeba. Byl tvrdý k sobě i k ostatním, neuznával, že něco nejde.
"Všechno, co má, si vydřel. Spoustu věcí řeší silou, je despota, mnohdy máme zásadní konflikty. Vybouchne kvůli kravině a nikdo nechápe, co se děje. Za chvíli se zklidní – prostě cholerik." Tak na webu líčí svého kapelníka ostatní muzikanti z Chinaski. Jedním dechem ale dodávají: „Prudí za věci, které zdánlivě nemají opodstatnění. Kapelu to ale žene dopředu. Zjistili jsme díky němu, že spousta z toho, o čem člověk tvrdí, že nejde, prostě jde.“
Víc než po bubenické stránce (spíš dříč než přirozený talent) vynikal jako textař. Tabáček se sice omíláním v rádiích zošklivil mnohým včetně Chinaski samotných, nelze mu ale upřít formální dokonalost, kterou si autor tříbil (nebo kazil?) skládáním reklamních textů. A co teprve, když se kumšt propojil se silným tématem, jako se to stalo v 1970. Těžko najít píseň lépe vystihující generaci dospívající v soumraku normalizace, která by si z textů Chinaski mohla udělat pomník. Generaci, k níž nejlépe pasuje název dalšího Hrochova majstrštyku Možná.
Pavel Grohman (Hroch) a Michal Malátný (Žibus) se znali od páté třídy jičínské základky, spolu v roce 1987 založili prapůvodce Chinaski, kapelu Starý hrady. Už tehdy se projevila Hrochova podnikavost – aby měla skupina na co hrát, stal se na průmyslovce v Hradci Králové správcem školní hudební aparatury a postupně ji celou přemístil domů do Jičína. Tehdy veselá punková úderka si po čase (už pod přesmyknutým názvem Starý hadry) získala určitý věhlas, opravdová popularita ale přišla až s druhým přejmenováním (podle hrdiny Bukowského knížky) a natočením první desky. V následujících letech to spolu Hroch a Žibus dotáhli až na vrchol českého pop-rocku, kde na přelomu století vystřídali dosavadní jedničku Lucii. Na výčet jejich hitů dnes nestačí prsty na rukou.
Budoucnost kapely byla po smrti Grohmana dlouho nejistá. Její členové uvažovali o ukončení činnosti, časem však došli k závěru, že Hroch by si to takhle určitě nepřál. Chinaski chvíli koketovali s myšlenkou, že s nimi turné odjede David Koller, nakonec ale do sestavy přibrali nového bubeníka Otu Petřinu, syna jejich manažerky Hanky Petřinové. Ten byl do té doby znám spíše hiphopovému publiku, jelikož vystupoval jako MC Marpo.
Ačkoliv na bicí od dětství nesáhl, raketovou rychlostí si hraní osvěžil. Chinaski v roce 2010 vydali album Není na co čekat, ke kterému vyjeli na šňůru. Z tohoto turné vyšlo také DVD 26 největších hříchů... Na sklonku roku 2011 oslavili Chinaski v pražském Lucerna Music Baru trojkoncertem 999., 1000. a 1001. vystoupení.
V listopadu 2017 kapelu Chinaski opustili Petr Kužvart Štěpán Škoch, Ondřej Škoch a zmiňovaný Ota Petřina. Zůstali v ní Michal Malátný a František Táborský, který k sobě přibrali Jan Steinsdörfera, Tomiho Okrese a Lukáše Pavlíka.V této sestavě mají Chinaski na kontě zatím dvě alba - 11 (2019) a Frihet (2022).
Původní text: Ondřej Fencl; Marta Pušová, foto: Universal, archiv
Témata: Chinaski, Pavel Grohman, Michal Malátný, poprock
