TOP 5 olympijských songů

2. Sarah Brightman a Li Huan – You and Me (2008)
Nijak dobře si nevedla titulní píseň pekingských letních her v roce 2008. Pod You and Me se podepsal ve Francii narozený šanghajský hudebník Chen Qigang. Duet si spolu s Li Huan zpívající v mandarínské čínštině vysekla všudypřítomná původně operetní diva Sarah Brightman. Do vrcholně megalomanského úvodu her, který měl na svědomí Zhang Yimu, duet pasoval, prodeje písně přinejmenším v Číně nebyly vůbec špatné. V globálním měřítku You and Me potkal asi ten nejhorší osud: Pes po songu neštěkne.

3. Gloria Estefan – Reach (1996)
Opačný příběh napsala se svou písní Reach, která se stala znělkou olympijských her v americké Atlantě, Gloria Estefan. Latinským duchem a žárem nesená rytmika působí dodnes přirozeně a nevyumělkovaně. Právě vyumělkovanost a angažovanost sebrala i zbytky charismatu pokusu, o němž je řeč v předchozím odstavci. Reach zpěvačka, která do Ameriky přišla jako dítě kubánských emigrantů, zamýšlela tak trochu jako výzvu ke kubánské emigraci. K sjednocení, naději a všem těm pěkným věcem, které shodou okolností patří taky k olympijské myšlence. Za Reach Glorii nominovali na Grammy za nejlepší ženský pěvecký výkon. Cenu nakonec nezískala, porazila ji tehdy Toni Braxton, ale Reach si dodnes drží kvalitu.

4. Koreana - Hand In Hand (1988)
Vybavujete si píseň, která doprovázela letní olympijské hry v jihokorejském Soulu? Já ne. Tenhle radostný popěvek s hudbou Giorgia Morodera a textem Tomyho Whitlocka zpívala skupina nebo spíš sbor Koreana. Ačkoliv song vzniknul uměleji než PVC, v atmosféře končící studené války a nadějných vyhlídek si vedl výtečně. V sedmnácti zemích se Hand In Hand stal jedničkou, ve třiceti se dostal do Top 10. Svět šel ruku v ruce, Reagan s Gorbačovem si vyměňovali polibky a... kde je tomu konec? Světská sláva se změnila v polní trávu, ale pánové Moroder a Whitlock by na to asi měli jiný názor.

5. Freddie Mercury a Montserrat Caballé – Barcelona (1992)
Jestli si lidé po dvaceti letech podle něčeho pamatují, že se v katalánské Barceloně konaly letní olympijské hry, pak podle duetu na smrt nemocného rockera a operní hvězdy první velikosti. Barcelona... přitom duet neměl se sportovním svátkem veškerenstva nic do činění. Mercury a Caballé ho natočili na stejnojmennou desku na konci osmdesátých let. V listopadu 1991 Freddie podlehl AIDS a půl roku poté si jeho píseň zvolila ctihodná BBC jako znělku svého sportovního zpravodajství. Mercury v době vzepjaté posmrtné popularity vstával v éteru z mrtvých často, šílenství okolo Barcelony bylo nevídané. Polozapomenuté napůl operní album, na němž Mercury dokazoval svou chameleónskou podstatu a opulentní hudební choutky, náhle trhalo žebříčky. O oficiální, olympijským výborem zadanou píseň, už nikdo nestál. Kdo ví, jestli vůbec nějaká byla.

text: Ondřej Fér