RECENZE: Joss Stone zachraňuje kariéru soulovými coververzemi

JOSS STONE

Nahrát desku předělávek výtečných písní se poměrně často vyplácí. The Soul Sessions s pořadovým číslem 1 je dodnes komerčně nejúspěšnějším albem britské zpěvačky. I její krajan Seal před časem vydal kolekci nazvanou Soul, a protože ji lidé přijali a kupovali, Seal nelenil a brzy trh zásobil "dvojkou". Teď se o něco podobného pokouší Joss Stone. Na její obranu proti jasnému kalkulu můžeme říct, že na rozdíl od Seala si nevybrala zcela ty nejprovařenější hity.

Když Joss před deseti lety začínala, mluvilo se o ní pouze v superlativech. Říkalo se, že Británie disponuje kráskou bílé pleti s hlasem Arethy Franklin. Zpěvačka vydávala nahrávky s původní muzikou a zaujala i Micka Jaggera. Jinak ale zájem o ni klesá, a to i navzdory tomu, že Joss je opravdu velký pěvecký talent, což ostatně dokazuje i na novince The Soul Sessions, vol. 2.

Problémem však je, že se ve své tvorbě i projevu nikam neposunuje. Srovnáme-li oba díly Soul Sessions, musíme  konstatovat, že dnešní Joss za tehdy patnáctiletou slečnou dokonce zaostává. Může za to i produkce Steva Greenberga, který výsledný sound, který částečně vznikal v nouzovském studiu Sono, příliš učesal. Retro soundu by slušela větší syrovost, jakou disponovala v dobových nahrávkách třeba Betty Davis. Skladba (For God´s Sake) Give More To The People tak mohla být ještě silnější a naléhavější. Stejně tak otvírací track I Got The…

The Soul Sessions, vol. 2 je rozporuplná deska, která sice rozhodně neobsahuje špatné interpretace, ale také by se dala označit za poněkud zbytečnou. Podobných sbírek je na trhu přehršel. Je sympatické, že se Stone vyhýbá diamanty vydlážděné mainstreamové cestě, avšak její ustrnutí v sedmdesátkách také nikam nevede. Alespoň drobné přesahy do jednadvacátého století by neškodily. Třeba takový John Legend sice také nahrál retro album, avšak díky citlivému propojení s rapem (The Roots) dokázal se singly zabodovat v hitparádách... Zkrátka, nová Joss trochu nudí, i když stále dokazuje, že je výjimečnou zpěvačkou. To už jsme ale věděli, když jí bylo patnáct a od té doby uteklo dlouhých deset let.

BEST TRAX: (For God´s Sake) Give More Power To The People, Teardrops, Then You Can Tell Me Goodbye
ZKUS TAKY: Seal Soul 2, Beverley Knight Soul UK, Betty Wright with The Roots The Movie

text: Daniel Maršalík
4/7