RECENZE: Hudební vývoj Billy Talent se zasekl

Vydáno 09.10.2012 | autor: redakce

Po třech letech od zatím posledního počinu Billy Talent III přicházejí kanadští rockeři s deskou Dead Silence. Jsou drzí, rebelští a nebojí se otevřeně říct světu svůj názor na všechno, co se jim nelíbí. A že toho není málo.

RECENZE: Hudební vývoj Billy Talent se zasekl RECENZE: Hudební vývoj Billy Talent se zasekl


billytalent_dead silenceBILLY TALENT
Dead Silence
Supraphon
14 trax / 53:56


Billy Talent sice před vydáním novinky prohlásili, že něco podobného ještě nenatočili (což ostatně prohlašují vždycky všichni, že...), moc pravdy na tom ale není. Hudební vývoj kapely se totiž zasekl už před několika lety a BT se od té doby příliš nepohnuli. Pánové se tak opět drží zaběhlé klasiky a sází na jistotu. Větší překvapení se sice nekoná, přitom ale nejde říct, že se nejedná o dobře vykonanou práci. Billy Talent si zkrátka jedou to svoje, což zejména ocení zejména skalní fanoušci, a jak už je u těchhle Kanaďanů zvykem, pořádně nahlas projevují své názory na všechno, co se kolem nich točí a co se jim nelíbí. Drzosti a rebelství mají dostatek, na světový mainstream možná až moc.

Dead Silence startuje příjemným intrem Lonely Road to Absolution. Podobně poklidných kousků se na novince příliš neobjeví - Billy Talent mají evidentně radši pořádný řev. Ten předvedou hned v úvodní skladbě Viking Death March, jenž se zároveň stala pilotním singlem. Klasickou rádiovkou je i strhující pecka Suprise, Suprise, která bude fungovat skvěle na koncertech. Následujících několik skladeb už trochu splývá v jednu. Šance na probuzení nabízí Man Alive, která přímo vybízí k pořádné pařbě, a také následující Cure for the Enemy, která je z celé Dead Silence nejuřvanější.

Celkem čtrnáct rockových kousků je výjimečných hlavně kvůli nezaměnitelnému hlasu frontmana a zpěváka Benjamina Kowalewicze. Ten je zkrátka nejvýraznějším článkem celé čtveřice a to nejen díky svému projevu, ale především neskutečnou energií na koncertech. A že té mají na rozdávání, dokázali i při několika svých vystoupeních v České republice.

Snad jediným překvapením a zároveň tím nejlepším, co můžete od "Talentů" na desce slyšet, je Show Me the Way, působící jako malé retro do devadesátek - něco podobného, co nabízí současná novinka od Green Day ¡Uno!. Pohodovka Swallowed Up By the Ocean a především závěrečná Dead Silence už ale desku ale zase zbytečně protahují.

Billy Talent prohlásili, že Dead Silence uzavírá celou předchozí trilogii a teď už všechna následující alba pojedou sama za sebe. Otázkou je, zda to kapela doopravdy dodrží. Pokud ne, je možné, že fanoušky přestanou stále ti samí Billy Talent bavit, což by byla docela škoda.

BEST TRACKS: Lonely Road to Absolution, Suprise, Suprise, Show Me the Way
ZKUS TAKY: My Chemical Romance, Green Day, Rise Againts, The Used
{vypnoutlink:Žlutý Pes}


text: Barbora Turková

4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít