Tata Bojs interview: Mladým kapelám chybí původnost

Letos slavíte čtyřiadvacáté narozeniny. Už se těšíte na příští rok?
Milan: Je pravda, že my tu dvacet čtyřku zas až tolik neprožíváme. Příští rok bude zajímavější. Čtyřiadvacáté narozeniny Tata Bojs proběhly 29. června netradičně v Buchlovicích krásným koncertem společně s kapelou Sunflower Caravan. Ale teď něco chystáme - vždycky jednou za rok máme v Praze koncert, na který se chystáme déle než na ostatní. Pokaždé je to trochu jiný koncert. Vlastně máme tři druhy koncertů. Jednak ty výpravný, bláznivý se scénou, pak ten standardní běh elektrickýho hraní a pak akustický. Na podzim chystáme jeden z těch výjimečných v Praze v SaSaZu. Proběhne 17. října a nazvali jsme to Tatazu. Roli speciálního hosta přijala Lenka Dusilová a představená bude i nová scéna, kde se kombinují dva LED systémy. Jeden z nich nám bude lítat nad hlavou. A hlavně tam budeme křtít DVD, který jsme natočili minulý rok v hale na Letné, kde jsme tenkrát křtili naše CD Ležatá osmička.

Co všechno bude chystané DVD obsahovat?
Milan: Záznam koncertu z Letné plus všechny tři nové klipy: Opakování, Usínací a zbrusu nové Homo Demo. Homo Demo jsme točili 3D technologií a vypadá to, že je to první 3D videoklip v Česku. Na DVD bude však pouze 2D. Formát DVD bohužel neumožňuje přenést 3D.

Najdeme tam i nějaké pohledy do zákulisí kapely?
Mardoša: Zatím ne, ale něco se občas objeví jinde. V den našeho výročního koncertu v Buchlovicích vyšla reedice našich čtyřech desek, konkrétně těch, co vyšly u Warnerů než se stal Supraphonem. Rozšířili jsme to o dema všech písniček, které zní hodně odlišně od desky, pak je tam celý koncert z Delty a spoustu dalších bonusů. Třeba u desky Kluci, kde ste? je mimo jiné i DVD, kde je sestříhaný dokument z natáčení desky, kde jsem měl malinkou kameru a je tam přesně ten pohled do zákulisí, na který se ptáš. Což je zajímavý pro někoho, kdo tu desku zná. Uslyší tam ty motivy, kde hledáme, jak by se to mohlo zahrát. Jsou tam prostě krátké pohledy ze soustředění, ze studia až po předání na firmu. U Ležaté osmičky jsme žádný dokument nedělali. Něco natočeného taky máme, ale žádná speciální edice u toho není. Ale letos vyšla speciálnější věc a to je vinyl. Je to náš vůbec první vinyl v historii Tata Bojs, málem jsme ho vydali už v roce 1992, ale sešlo z toho, tak jsme si to splnili až o dvacet let později.

Zpátky k pražskému koncertu, který tedy bude patřit do první kategoire výpravných a bláznivých se scénou. Co přesně chystáte?
Milan: Scénu už mám vymyšlenou, už jsem dokonce udělal zkoušky atestace těch dvou systémů. Jeden ten backdroppový, co bude za námi, to budou horizontální pruhy a to je indorová LEDka, která má vysoké rozlišení, takže na ní dobře vychází detailní záběry. Když máš člověka, tak ho vidíš jako v televizi, je ostrý a všechno tam probíhá, jak má. Ten systém, který bude před námi, bude pohyblivý, překryje celou přední hranu pódia a budou tam momenty, kdy my budeme jakoby za tím. Vidět budeme, protože ten systém má takový "ruster", to jsou trubice, kde jsou ty malinké LEDky a září to. Dá se tam pouštět obraz, ale zas má nízké rozlišení, takže na něm dobře vyznívají abstraktní obrazy a různý makro věci. Když se tohle zkombinuje dohromady, tak z toho vzniká zajímavý obraz. Takže tohle je podstata scény. Koncert bychom rádi udělali trošku odlišně a zahráli i jiný setlist, než jsme teď hráli přes léto. Těch písniček máme spousty a rádi bychom dali ty, které jsem dlouho nehráli. Trochu je oprášit a vrátit je do hry.
Mardoša: Když některý písničky dlouho nehrajeme, tak je zapomeneme. Některý jsme ani nehráli v téhle sestavě, i když kluci s námi hrají už deset let. Jirka vlastně osm let.

Na jaře jste byli jedněmi z porotců českého YouTube festu. Jaké pro vás bylo probírat se několika sty videi a vybrat z nich těch nejlepších patnáct?
Milan: Bylo to složitý, ale naštěstí nám udělali takový předvýběr, takže jsme se nemuseli proposlouchávat úplně celým tím mračnem. To by trvalo týden. I tak to bylo časově dost náročný, v předvýběru bylo asi padesát videí. Nicméně poslechnout padesát kapel a dát nějaký relevantní hodnocení, je docela těžký. Nemůžeš to udělat tak, že si poslechneš jednu písničku, musíš vnímat tu kapelu jako celek, aby to bylo relevantní. Úroveň nebyla bůhví jak vysoká, byli jsme z toho malinko zklamaný, ale něco jsme tam vybrali.

Myslíte si, že některá z kapel, které se dostaly do Top 5, má šanci dostat se do většího povědomí lidí?
Milan: Těžko odpovědět. Já si myslím, že tohle je vždycky otázka nějaké shody okolností, náhody a rozpoložení český scény nebo že tam vznikne nějaká skulinka. Tohle se stalo Klusovi, který vyplnil díru pro mladého písničkáře. Myslím, že je to často otázka být v ten správný čas na správném místě. Bývám často v hudebních porotách, ale musím říct, že v poslední době mě mile překvapila úroveň hudební náplně Českýho Tučňáka. Docela dost zajímavých projektů. Obecně mám pocit, že je u mladých českých kapel cítit málo původnosti a všichni se snaží znít jako někdo jiný, koho mají sami rádi. To je můj pocit z těch soutěží. Bohužel ty nejzajímavější kapely nemají moc potřebu se do všech těch soutěží hlásit.

Na vás chodí i mladí lidé i ti starší. Měli jste v začátcích představu, pro koho byste jednou chtěli hrát?
Milan: Když jsme začínali, tak na nás chodili hlavně naši vrstevníci, pak s námi chviličku rostli, pak začali mít svoje starosti a teď mám pocit, že se k nám po letech vrací. Už asi dávno nejsme kapela pro teenagery, i když se tam občas nějací objeví.

Kdy se můžeme těšit na novou desku?
Milan: Tak to je otázka, na kterou těžko odpovědět. Mezičas mezi našima deskami je teď čtyři roky. Byly doby, kdy jsme dělali, co dva roky desku. Teď je to druhý rok od vydání Ležaté osmičky a bavíme se o tom, že bychom se mohli pomalu začít víc scházet ve zkušebně a něco dělat. (smích) Takže jestli se nám to povede do dvou let, tak třeba rok 2014, to je takový hezký rok.
Mardoša: Ale jak jsme říkali, tenhle rok novou desku nemáme, ale vyšli čtyři desky v reedici, jedno video a ještě DVD. Takže letos si dáme deset nosičů dohromady. Takže je toho spoustu, sedm CD a tři DVD.
Milan: Kdo to má takhle, kdo tohle má? (smích)



text: Barbora Turková

---