TOP 5 klipů The Cranberries

Linger (Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We?, 1993)
Pouhé čtyři roky od první zkoušky potřebovali tři mladí mužové, Noel a Mike Hoganové a Fergal Lawler, a jedna mladá žena, Dolores O'Riordan, aby udělali díru do světa. Šroubem do hlavy posluchačů po celém světě byla křehká písnička Linger z debutového alba Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We? Cranberries se stali jednou z mála ostrovních kapel, kterým se podařilo hned prvním albem prorazit. Skupina z Ballybrickenu v irském Limericku prodala ve Spojených státech pět milionů výlisků. V domácí hitparádě byla Linger nejvýš čtvrtá, v USA osmá, ve Velké Británii čtrnáctá. V roce 2006 ji do svého filmu Click použil Adam Sandler, za oceánem si ji za účelem cover verze vypůjčila hvězdička Kelly Clarkson.

Zombie (No Need to Argue, 1994)
Na opravdu celosvětový průlom do hitparád si Cranberries museli počkat ještě jeden rok. Tikající časovaná bomba se jmenovala Zombie a skrývala se na druhé desce kapely, No Need To Argue. Jestliže Linger, písnička o prvním opravdovém polibku, který Dolores dostala, se nesla v akustickém oparu přidaných smyčců, těžkotonážní Zombie se bez takových serepetiček docela dobře obejde. Hardrockové opojení naplno využívá potenciál výrazného hlasu zpěvačky, deklamující text o obětech bombových večírků Irské osvobozenecké armády. Bylo z toho první místo v hitparádách francouzské, belgické, rakouské, austrálské, finské, bundes německé a v kanadské. V nejprestižnější z prestižních hitparád, v anglické, Zombie zazářila méně než matně. Vzhledem k tomu, že vztahy Anglie a Irska mají už dlouho dobu teplotu umrlce v mrazicím boxu, na tom není nic divného. Ale co bylo opravdu divné: říká vám něco zkratka A.D.A.M.? To bylo takové italské kvarteto, věnující se zločinu proti lidství jménem eurodance. Tahle parta se v roce 1995 dopustila coveru Zombie. Toužíte-li po fakt zničujícícm zážitku, zkuste to.

Salvation (To the Faithful Departed, 1996)
Pilotní singl z třetí řadovky Cranberries se konečně dostal na kýžené a vysněné první místo americké hitparády. Psal se rok 1996, Irové objížděli svět s deskou To The Faithful Departed a podařilo se jim strefit se do amerického rockového vkusu. A ten tou dobou stál a padal s umučenou image heroinem likvidovaných rockových antihrdinů. Cranberries na tuhle vlnu naskočili a v Salvation po ní pěkně zasurfovali. Škarohlídští kritikové s rozeklanými jazyky, mezi nimi i autor tohoto žebříčku, tehdy Cranberries vyčetli, že jejich píseň "není po textové stránce vcelku nic víc, než zhudebněný leták z DROP-IN, ale svoje posluchače si to jistě najde." Před patnácti lety bylo očividně třeba tvářit se drogově. Když se na ty šášury s injekčními stříkačkami místo vlásků, jak podupávají plyšové medvídky coby symbol ztracené a ztrácené nevinnosti dívám, nedá mi to... Zmocňuje se mě určitý druh intenzivní trapnosti. Asi to bude mít co společného s vlastní ztracenou nevinností, bez níž už se nedokážu na věci dívat bez škodolibého úsměšku nad vlastními telecími roky.

Promises (Bury the Hatched, 1999)
Jestli se Cranberries něco postupem času začalo čím dál intenzivněji vyčítat, byl to sklon k repetitivnosti. Čtvrtá deska - a kde nic tu nic nového. Bury The Hatchet, tak se čtvrtá deska Cranberries jmenovala, nesla znamení únavy a vyčerpání celé kapely i jejího autorského potenciálu. Singl Promises v podstatě nepřinesl nic jiného, než opakování receptu, který zafungoval před pěti lety u Zombie. Jenže už to nestačilo. Hudba se ubírala svými nevyzpytatelnými cestami k nejisté budoucnosti jednadvacátého století a Irové zůstávali trochu bezradně stát ne na křižovatce, ale pěkných pár kroků před ní. Promises se stala jejich posledním singlem před více než deset let trvajícím hiatem.

Tomorrow (Roses, 2011)
Dvanáct let trvalo, než se Cranberries přihlásili s novým singlem. Ohlásil brzký příchod alba Roses na trh. O jeho vydání se uvažovalo už někdy v roce 2004, ale sešlo z něj, jelikož kapela, vydavatelé a koneckonců ani posluchači o novou desku vlastně nijak zvlášť nestáli. Muselo uběhnout dalších sedm let, než se Irové rozhoupali. "Je to písnička o tom, jak důležité je udělat občas něco pošetilého a hloupého," nechala se slyšet madame O'Riordan. "Musíte věci udělat, když cítíte, že je to ta chvíle. Když budete čekat na zítřek, třeba něco prováháte a už se to nikdy nevrátí." Cranberries nás přijedou 30. listopadu přesvědčit o tom, jestli třeba neměli radši ještě chvíli počkat. Největším úspěchem Tomorrow zatím je šesté místo v paraguayské hitparádě. Na autory Linger, Ode To My Familly nebo Zombie je to možná až nespravedlivě málo.