FAN REPORT: ERYKAH BADU LIVE!

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

Nejen redaktoři, ale i čtenáři sledují hudební dění po celém světě. A vždy potěší, když se s námi o své zážitky podělí. Tak jako Lukáš Kraus, jehož recenzi koncertu ERYKAH BADU ve španělské Malaze si nyní můžete přečíst. Děkujeme a voláme "Jen houšť!" Mail redakce@ireport.cz čeká.

Erykah Badu
21.7. 2006, Málaga, Teatro Cervantes

Již potřetí se v jihoandaluské Malaze, rodném městě slavného malíře Pabla Ruize Picassa, konal hudební festival Terral (terral znamená ve španělštině „vítr od pobřeží“), který ve velkém divadle Teatro Cervantes uvítal mezi 1. a 22. červencem umělce různých hudebních stylů. Vystoupili zde například Bob Geldof, Wayne Shorter Quartet, Wynton Marsalis s The Lincoln Center Jazz Orchestra či The Chieftains. Jedním z vrcholů festivalu však bylo vystoupení neosoulové divy Erykah Badu.































Pětatřicetiletá rodačka z Texasu patří v hudebním světě, především v oblasti R&B a hip hopu, k nejváženějším umělkyním, k jejímuž vlivu se hlásí mnohé její kolegyně (např. Jill Scott či Macy Gray). Po vydání debutového (a třikrát platinového) alba Baduizm (1997) mnozí odborníci věštili, že se objevila nová Billie Holiday. Po záznamu z živého vystoupení Live! a především po dalším vynikajícím albu Mama´s Gun (2000) bylo jasné, že Erykah Badu je, přes všechnu zjevnou inspiraci, kterou načerpala od již zmíněné Billie Holiday, ale i od Stevieho Wondera, Bessie Smith, Curtise Mayfielda, Marvina Gayee či Chaky Khan, osobitou umělkyní, působící na pomezí mnoha stylů od R&B, hip hopu, přes soul až k jazzu.

Svou výjimečnost také na svém koncertě v Malaze více než přesvědčivě dokázala. Již několik minut po půl desáté přišla na pódium zpěvaččina doprovodná kapela ve složení James Lee Clemons (bicí), Christopher Dave (bubny), Dwayne Darryl Kerr (flétna), Jovan Braylon Lacy (basa) a JR, RC Williams (klávesy), kteří skvěle navnadili přítomné diváky. Největší pozornost však přirozeně směřovala na neosoulovou, sto dvaapadesát centimetrů vysokou Badu, jejíž neuvěřitelně velké afro, jež se brzy objevilo v záři reflektorů, nenechalo nikoho na pochybách, kdo právě přišel.
























Afroamerická zpěvačka, skladatelka, textařka a příležitostná herečka (např. i u nás uváděná Pravidla moštárny) střídala rychlejší skladby s pomalejšími. Nechyběly písně z prvního alba, jako On & On či Next Lifetime. Vedle několika písní z jejího posledního počinu Worldwide Underground (2003) (např. I Want You, Danger), však převážnou část koncertu tvořily kousky z Mama´s Gun – tedy hity jako Cleva, Didn´tcha Know a jakoby pamětnická Green Eyes.































Vedle kapely a dvou doprovodných vokalistek (Eugenia Shata Bess a Renee Keisha Williams) charismatické zpěvačce pomáhaly dva dýdžejské pultíky, které jí sloužily k nejrůznějším zvukovým hrátkám. A několikrát během večera Badu svými pohyby i proslovy k nadšeným fanouškům prokázala, že jí nechybí ani smysl pro humor a nadsázku.

Když Badu odešla z podia, členka z jejího realizačního týmu přistoupila k mikrofonu a zvolala: „Pokud chcete, aby se Erykah vrátila, řeknu „Erykah“ a vy „Badu“!“ Poté, co celé divadlo již poněkolikáté hlasitěji a hlasitěji volalo „Badu!“, skutečná Badu se vrátila na místo a koncert pokračoval. Vrcholem celého vystoupení byl hit Bag Lady, kdy i ti poslední, kdo doposud seděli, vstali a pohupovali se v rytmech této soulové písně. Erykah Badu sestoupila z podia a šla mezi lidi, kterým přikládala mikrofon k ústům, aby si užili pár vteřin slávy. Vedle toho si vybrala jednoho z fanoušků, se kterým si před všemi přítomnými svůdně zatancovala.
























Je skutečně velká škoda, že tak skvělou show, jakou Erykah Badu v divadle Cervantes předvedla, si i čeští fanoušci zatím nemohou užít. V tomto ohledu jsou na tom lépe naši polští sousedé, kteří Badu ve Varšavě uvítali 11. července. Doufejme, že se to brzy změní a uvidíme i u nás tuto originální fúzi stylů, kterou tak brilantně královna neosoulu Badu ztělesňuje.

Lukáš Kraus
student, 23 let

P.S.
O otevřené mysli E.B. svědčí i fakt, že po skončení koncertu vyšla ze šatny mezi fanoušky, ochotně rozdávala autogramy, nechávala se filmovat a fotit. Za doprovodu pouhých dvou tělesných strážců a za všeobecného nadšení došla až k blízkému rodnému domu Pabla Picassa a několik vteřin se před ním, jako před místem narození člověka, který ovlivnil svou tvorbou miliony lidí, po vyžádaném tichu modlila. Tomu se říká pokora umělce.
























www.erykah-badu.com

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím