Jediná česká supergroup (jak jinak říkat kapele, kde se vyskytují: 2x Neuwerth 1x, Muchow a 1x Švejdík) Umakart po dlouhých osmi letech vydala druhou desku Vlci u dveří. Jelikož prvotina Manuál dodnes patří mezi nejoceňovanější tuzemské alternativně-popové nahrávky, bylo na co navazovat.
RECENZE: Umakart mají u dveří vlky. Přejí hezký podzim
UMAKART Vlci u dveří Supraphon 10 trax / 40:06
Nebudeme vás dlouze napínat: Umakart natočili úžasnou desku, která sesadila Manuál z pomyslné první příčky inteligentního česky zpívaného popu.
Nemá příliš smysl rozebírat píseň po písni, element po elementu. S Vlky u dveří to nejde. Je to kompaktní deska, u níž se plného rozkvětu dočkáte až v celku. A to společně se vším okolo, především skvěle naplánovanou dobou vydání. Podzim - šedivý, špinavý, neučesaný - je těmi nejlepšími kulisami pro tuhle desku. Podzim před koncem světa.
Zrní nedávno vydali docela povedené album Soundtrack ke konci světa a Umakart nahráli soundtrack k podzimu. Přesněji řečeno soundtrack ke každému podzimu, kdy máte pocit, že svět musí skončít, protože takhle to přece s tim počasím nejde. A každý podzim má tak nějak stejnou náladu.
Tuhle desku z hlavy budete vyhánět stejně marně jako bezdomovce z MHD. Lepší české (česky zpívané) album tady dlouho nevyšlo. Není světové. Nesnaží se být světové. Nemůže být světové. Jednoduše proto, že v jiném kulturním klimatu by nemohlo fungovat. Umakart Čechům dopřáli desku, která některým alespoň občas bude mluvit z duše. Vtělili do ní typickou českou sociálně-kulturní zkušenost každého z nás. Sídliště, hospoda na rohu, práce, paranoia, malost. A i trochu toho švejkování bychom našli. Všechny neřesti, zaběhnuté pravdy, potíže normálních chlápků, potíže normálních ženských a sociální stigmata jsou podávána s obrovskou dávkou poetiky a s takovou grácií, že i ti šťastnější z nás zatouží na chvíli být hrdinou jednoho ze Švejdíkových (popřípadě Těsnohlídkových) textů. A to i přesto, že tihle hrdinové nejsou dvakrát spokojené existence.
Když se blíží konec desky, má člověk pocit, že už slyšel všechno. Elektroniku, folk, konsonance, disonance, dva hity (Ve 4 ráno, A venku zase prší). A najednou přijde poslední track desky. Stejnojmenná píseň Vlci u dveří. Klimax. Imploze. Vrchol. Nic víc už přijít nemohlo. Konec.
P.S. Pokuste se o tuhle desku nepřijít, dokud je na ní venku počasí. Když se k ní dostanete až v létě, přijdete o poměrně důležitou pointu.
BEST TRAX: Vlci u dveří, A venku zase prší, Ve 4 ráno ZKUS TAKY: Umakart - Manuál, Zrní - Soundtrack ke konci světa, Kieslowski - Na nože
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies najdete zde.Rozumím