RECENZE: Lucia Šoralová a její nesnesitelně lehké melodie

Vydáno 23.12.2012 | autor: redakce

O lásce, cti a kuráži Lucii Šoralové je jednou z těch nahrávek, které se vám líbí s každým poslechem víc a které by vám připadaly příliš krátké, i kdyby měly stodvacetiminutovou stopáž. Jde o verše Michala Horáčka, jenž své nejnovější dílo nabídl prostřednictvím internetu ke zhudebnění.

RECENZE: Lucia Šoralová a její nesnesitelně lehké melodie RECENZE: Lucia Šoralová a její nesnesitelně lehké melodie


oralovLUCIA ŠORALOVÁ
O lásce, cti a kuráži
On Air Music
10 trax / 30:12


Michal Horáček si pro své tematicky hluboké básně nemohl přát lepší skladatelku. Lucia Šoralová, slovenská zpěvačka žijící v Praze, se této úlohy zhostila s láskou, péčí a citem a výsledek zaznamenala na CD, kde ji doprovází její kapela La Alma.

Na tuto debutovou autorskou desku by měla být upřena mnohem větší pozornost, než jaká je jí zatím věnována. Lucia totiž není jednou z mnoha ryb v moři, ale působí jako krásná a k lidem přátelská kosatka. Taková, která vám za znění Will You Be There a svitu hvězd přeskočí stejnoměrný oblouk nad hlavou.

V současné době je Lucia Šoralová angažována zejména v divadle Kalich, kde stojí za vidění v muzikálech Robin Hood, Johanka z Arku, Krysař a Tajemství. Albem O lásce, cti a kuráži Šoralová svou muzikálovou profesi nezapře. Díky perfektní artikulaci je jí výborně rozumět každé slovo a dlouhými vokály nese texty písní jakoby do dálky, až k pomyslné poslední řadě hlediště.

Kromě toho, že téhle drobné černovlásce byl dán obrovský hlasový fond, byla jí věnována i skladatelská kreativita. Šoralová pojala Horáčkovy nádherné básně velice osobitě, k textům je nesmírně empatická. Vnímavě proniká do "toho, co chce básník básní říci", což vede k tomu, že hudební složkou perfektně vystihne atmosféru písně jako celku.

Lucia na desce O lásce, cti a kuráži směle konkuruje Lucii Bílé, jejíž barvě a rozsahu hlasu se nápadně podobá. Na rozdíl od Bílé je ale Šoralová tak nějak drzejší a možná - Slavice promine - mladistvější. Nejsnáze jdou ty dvě porovnat na duetu s Petrem Hapkou. Šoralové Nachytaná v nedbalkách, jež má velmi podobnou kouzelnou náladu jako Dívám se dívám Hapky s Bílou, je fantasticky sladěná a nesnesitelně lehká. Dvojzpěv Hapky s Šoralovou je oproti duu Hapka - Bílá trochu dravější a možná i o něco méně sentimentální.

Coby skladatelka funguje Šoralová jako pravidelný osmistěn. Na jedné straně dokáže být dětinsky hravá v písni Kejklíři, nevtíravě koketní v Nachytaná v nedbalkách, náležitě vzrušená ve skladbě Červená, ale i tajemně přemýšlivá (Štědrý večer II) nebo půvabně vyrovnaná v Nanebevzetí. Ve všech polohách jako by se narodila, všechny společně tvoří souměrný celek, čerstvě pokrytý neznatelnou, ale pevnou pavučinou šansonu. Tak snad zase brzy na slyšenou.

BEST TRAX: Nanebevzetí, Nachytaná v nedbalkách, Červená
ZKUS TAKY: Alžběta - To cítím, Lucie Bílá - Modi, Karel Gott - Dotek lásky

{vypnoutlink:Air,Lucie}

Katarína Straková
6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít