RECENZE: Led Zeppelin se vznesl ke svému poslednímu letu

Celebration Day
Supraphon/Warner Music
16 trax / 124:15 (CD), 124:00 (DVD)

Led Zeppelin jsou jednou z nejjistějších "comebackových investic". Když se před pěti lety sešli na pódiu při příležitosti vzpomínkového koncertu na zakladatele gramofirmy Atlantic Records Ahmeta Erteguna, byl hlad po jejich vystoupení mírně řečeno enormní. Podle pořadatelů londýnské akce projevilo zájem o vstupenky 20 milionů fanoušků tří generací, z nichž bylo vylosováno 18.000 šťastlivců. Pokud byl tedy Londýn jejich opravdu posledním koncertem, bude to důkaz, že štěstí a Led Zeppelin si za prachy nekoupíš.

Na nahrávce slyšíme i vidíme zakládající členy kapely Johna Paula Jonese, Jimmyho Page a Roberta Planta, které na pódiu doplnil Jason Bonham, syn jejich zesnulého kolegy Johna Bonhama. A nutno říct, že "mladej" do toho řeže k nerozeznání stejnou vervou jako jeho otec. Spolu s basákem Jonesem tvoří neuvěřitelně hutnou rytmiku, která je na Celebration Day jedním z největších zážitků.

Dvouhodinový koncert nabízí šestnáct písní z jejich širokého repertoáru, a posluchač není ošizen o hity Whole Lotta Love, Kashmir, No Quater nebo Stairway To Heaven. Je však jasné, že každý příznivec téhle kapely se ozve s tím, že mu nějaká píseň chybí. Mě osobně například Immigrant Song z folkrockově laděného alba Led Zeppelin III z roku 1970. Koncert, který režíroval dlouholetý spolupracovník skupiny Dick Carruthers, je však sestavený dobře a od úvodního Good Times Bad Times po závěrečný Rock And Roll je více než zřejmé, že máme co dělat s legendou, která se širokým obloukem vyhnula nebezpečí stát se parodií sebe sama.

Relativně největší slabina jinak skvěle šlapající skupiny, která má stále potenciál oslovit i další generace příznivců poctivé rhythm and bluesové a rockové muziky, je zpěv. Vokál Roberta Planta sice není v tak dezolátním stavu jako třeba u jeho kolegy z branže Iana Gillana, ale v písních jako Good Times Bad Times či Since I've Been Loving You už to není ten hlas jako ze švédské ocele.

Stejně jako v minulosti Led Zeppelin uzavírá i londýnský koncert pecka Rock And Roll a nezbývá než doufat, že si tihle - s výjimkou mladého Bonhama - šedesátníci už opravdu dají pokoj a na svá vystoupení už nás nechají jen vzpomínat nebo sledovat na koncertních záznamech. Celebration Day je více než důstojná tečka za jednou znovuobnovenou legendou. Ale bych dál rockové bohy nepokoušel.

BEST TRAX: Stairway To Heaven, Whole Lotta Love, No Quater
ZKUS TAKY: Deep Purple - Live At Montreux 2011, Iron Maiden - Flight 666 (The Original Soundtrack), Thin Lizzy - UK Tour '75