Markus Schulz interview: Pro Transmission jsem připravil novou hymnu

Markusi, zanedlouho vypukne další Transmission, kde budeš tradičně jednou z největších hvězd. Chystáš něco speciálního?

Asi tím nejspeciálnějším, co v tento okamžik již mohu prozradit, je opět nová hymna pro Transmission. Ono to mnoho lidí neví, ale když jsem hrál v Praze v listopadu naposledy, měla tato hymna s názvem The Spiritual Gateway v mém tehdy odehraném setu svoji světovou premiéru.

Pokud se nepletu, tak je to už je čtvrtá hymna, kterou jsi pro Transmission vytvořil. Jakou z nich máš s odstupem času nejraději? Asi tu první - zlomovou, s názvem The New World, nemám pravdu?
Budeš se divit, ale v tento okamžik mám úplně nejvíc rád Digital Madness, tedy hymnu z roku 2011. Zbožňuji ten její náboj a celou tu melodii, kterou ta píseň má.

Vytvořit hymnu pro nějaký event je vždy něco velmi speciálního. Jak se rodila ta aktuální pro Transmission?
Tentokrát jsem měl v hlavě nápad, že kromě pořádného trancového riffu, který k hymně pro akci typu Transmission bezpochyby patří, do songu zapracuji i nějaké nebeské vokály. Použil jsem pro část písně navíc tem samý podklad jako u první hymny The New World, ale následně se opět píseň přehoupne do mého aktuálního zvuku. Musím říct, že jsem The Spiritual Gateway už hrál v několika svých setech a mám prozatím pouze pozitivní reakce.

Samozřejmě. Hlavní část budeme natáčet v tomto roce, ale rád bych tam zahrnul i to nejlepší z mé dosavadní Scream Tour.

Na podzim minulého roku byly zveřejněny výsledky stovky nejlepších DJů dle prestižního britského magazínu DJ Mag. Jak jsi spokojen?
No, opět jsem se umístnil dost vysoko, tak spokojený rozhodně jsem. Letos to tedy bylo jako na houpačce, protože plno mých kolegů si hodně pohoršilo, několik jich zase raketově vylétlo, protože udělali nějaký více popový hit. Osobně musím říct, že jsem s vývojem své kariéry nyní naprosto spokojený. Aktuální turné je více a více úspěšné, hraju v těch nejvyhlášenějších klubech po celém světě, a už mám za sebou i takové libůstky jako speciální 12-hodinový set, atd. K těmto věcem se ale nedopracuješ tím, že uděláš nějaký popový hit, který chvíli baví a pak nudí. Vnímám dost intenzivně nadšené reakce lidí na mé hraní, a myslím si, že tohle je ta pravá DNA úspěchu, ne zazářit jedním nebo dvěma hity, které točí rádia a za rok o vás nikdo neví.

Jaké jsou vlastně reakce na tvoji novou desku Scream?
Musím říct, že když jsem začal na desce pracovat, věděl jsem, že chci něco hodně různorodého. Když jsem pak začal hrát nějaké nové písně ve svých setech, moji nejskalnější fanoušci byli v šoku. Nyní se ti samí ozývají a teprve teď vnímají podstatu každé té písně. Přesně tohle je případ i aktuálního singlu Nothing Without Me. Na počátku mi fanoušci psali, že se jim nelíbí, nyní dostávám e-maily, že je song chytil a konečně se s ním dokázali ztotožnit. Je totiž strašně rozdílné poslechnout si pár písní z mé desky a poslechnout si ji úplně celou. Ten náhled na ty jednotlivé skladby bude v obou případech zákonitě jiné.

Velký úspěch desky má jistě na svědomí i Tvoje seskupení SMG (Schulz Music Group), které má za úkol hledat nové talenty.
To máš pravdu! Já samozřejmě mám mnoho možností pracovat s nejrůznějšími známými umělci, ale došel jsem k tomu, že mnohem zajímavější je pracovat s novými hlasy a tvářemi. Myslím si, že je to hodně osvěžující, když má člověk ve studiu někoho, kdo se nechá tvarovat, a koho může navíc i trošku koučovat. Je s tím sice o dost víc práce, ale o to i větší výzva.

Natočení a vydání desky je vždy vlastně ukončení jedné etapy a v ten okamžik začíná další. Čemu se budeš věnovat dál? Je v plánu třeba třetí deska tvého projektu Dakota?
Deska prozatím ne, ale rozhodně chci pod hlavičkou Dakoty vydat v nejbližší době nějaký ten singl. Například když hraji svoje sólové extended několikahodinové sety, vždy na začátek vymýšlím nějaký speciální intro track, který má klidně i dvacet minut. Lidé pak za mnou chodí a říkají, že bych ho měl přetransformovat do nějaké skladby mého projektu Dakota. Takže rozhodně plány tu jsou, uvidíme, jak se povede singlům a pak třeba bude deska. Víš, natočit desku trvá někdy i dva roky a jde o komplexní práci, která opravdu zabere hodně času. Když se budu soustředit na singly, mohu fanouškům nabídnout něco mnohem častěji. Ale třeba zítra změním svůj názor.

Měníš často své názory?
(Smích) Když jde o tyto věci, tak ano - velmi často. Třeba, když hraju nějaký svůj nový track a vidím, jak si to publikum užívá, nejraději bych ho hned druhý den vydal. A tak kolem sebe mám rozumné lidi, kteří mi vysvětlí, že musím počkat - že ten určitý song třeba patří do konceptu něčeho většího,a že by to nebylo vhodné, atd.

Dovol ještě jeden dotaz - právě nám skončili vánoce? Jak jsi je prožil? Jsi ten typický muž od rodiny, co dodržuje tradice?
Jasně, oslavil jsem je s rodinou, ale bohužel na Den díkůvzdání, což je v Americe velký svátek, jsem už s rodinou nebyl, trávil jsem čas v hotelovém pokoji, neb jsem večer hrál v Anglii. Tohle jsou věci, které patří k mé práci, proto musím i část svátků pro svoji práci obětovat, ale na druhou stranu mě moc těší, že jsem alespoň na Silvestra a Nový rok mohl být s mojí maminkou, která za mnou přijela.

Jaromír Koc