RECENZE: Cesta na stadiony je pro Biffy Clyro otevřená

Vydáno 13.02.2013 | autor: redakce

Skotští Biffy Clyro vydali koncem ledna koncepční album, a to hned na dvou discích. Podobné megalomanské nápady s příběhem obvykle zavánějí průšvihem, tentokrát ale můžou zůstat fanoušci v klidu. Tahle deska splňuje přesně to, co od ní čekáte - refrény pro Wembley i upocené kytarové riffy na kolenou.

RECENZE: Cesta na stadiony je pro Biffy Clyro otevřená RECENZE: Cesta na stadiony je pro Biffy Clyro otevřená


biffy_clyro_oppositesBIFFY CLYRO
OPPOSITES
Supraphon
1:18:45


První z nich nese název The Sand at the Core of Our Bones - pojmenování má tak nějak reflektovat těžký rok 2012 v životě kapely. Bubeník Ben Johnson se před nedávnem svěřil médiím s (naštěstí už bývalou) závislostí na alkoholu. Že to nebyla žádná sranda, ale spíš lehce Ozzy style, reflektují jeho historky o totálních oknech a ignoraci na všechno a všechny kolem. Jak se zmínil v několika rozhovorech (třeba před nedávnem v časopise Kerrang!) i frontman Simon Neil, byla doba, kdy si říkal, jestli vůbec zvládnou dokončit další desku. Druhý disk se jmenuje The Land at the End of Our Toes a má být o světlých zítřích, které partu snad už konečně čekají. Oba disky mají dohromady celkem dvacet písní. K dostání je taky verze na jednom disku se 14 vybranými songy. Deska se v Británii vyšvihla už po prvním týdnu v obchodech na první místo, prodalo se parádních 75 tisíc desek.

Stejně jako na předchozích dvou albech (Puzzle, Only Revolutions) se produkce ujal Garth Richardson. Na první poslech zní možná Opposites trochu zdrženlivě, až příliš klidně. Stejně jako na Only Revolutions i tady skvěle funguje jednoduchá rovnice s post-hardcorovými základy a stadionovým rockem pro mainstreamová rádia. Biffy Clyro udržují na hraně mezi těmito liniemi adekvátní balanc, tady snad ještě víc, než na zmiňovaném předchozím albu. V jednotlivých písních střídají jednoduše rostoucí melodie se zbrklým start - stop stylem. Tahle hra se dá vyčíst hned z prvních dvou singlů - uřícená Stingin' Belle (která přesně řečeno vlastně první singl není, ale podle slov Simona šla o takovou dost předčasnou ochutnávku toho, jak bude Opposites znít - píseň totiž vyšla už v červenci), která jede od začátku do konce na 100 procent, v opozici s pomalu vzrůstající hitovkou Black Chandelier, jako vystřiženou pro jejich příští Wembley. Jasně, název desky prostě nevisí ve vzduchu jen tak. Mohlo by se zdát, že 20 písní je trochu moc, očekávaná vata se ale nekoná.

Možná pár z vás neví, kdo má na svědomí obal alba. Jde o Storma Horgersona, který má na kontě legendární obal pro Pink Floyd a jejich The Dark Side of the Moon - a taky hromadu dalších skvělých cover artů. Pro Biffy Clyro mimochodem nedělal první obal (Opposites, Puzzle).

BEST TRAX: Different People, A Girl and His Cat, Black Chandelier
ZKUS TAKY: Biffy Clyro - Opposites, Foo Fighters - In Your Honor, Biffy Clyro - Puzzle {vypnoutlink:Pink}



Kateřina Nováková
6/7

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít