Divokej Bill interview: Zahraniční producent? Nic pro nás!

Divokej Bill letos slaví půlkulaté 15. narozeniny. Co byste si přáli jako dárek?
Jelikož akorát finišujeme s deskou, která pravděpodobně vyjde 12. dubna, přáli bychom si, aby se lidem líbila a hlavně aby se nám povedlo tour, které k ní chystáme. Pracujeme na tom už dobře dva roky a moc se těšíme, že to budou velké koncerty. Je s tím hromada starostí, ale na druhou stranu je to tvůrčí práce a výzva, což je vzrušující. Startujeme, tuším, 10. května v Jihlavě, bude to patnáct venkovních koncertů - stejně jako je nám let - poslední bude někdy začátkem července.

Vzpomeneš si, co jsi dostal, když bylo patnáct tobě?
No, motorku už jsem dávno měl, takže tu ne. Možná kajak, nedávno jsem ho zkoušel, už jsem se do něj nevešel, tak jsem ho dal malému sousedovi na chatě. Takže mně napadá, že bych si letos mohl pořídit nový.

Loni jste v rámci podpory třídění odpadů zrecyklovali váš úplně první singl Plakala. O co přesně šlo?
To byla moc hezká spolupráce s dixielandovou kapelou Dixotheque. Písnička Plakala byl náš historicky první singl a kluci nám ho po patnácti letech předělali do dixielandové podoby, my do toho pak něco nahalekali, trošku to pomíchali a myslím, že vznikl docela zajímavý hudební útvar. Celá akce se konala na podporu projektu osvěty recyklování odpadu. Kdo by chtěl vědět víc, nechť se ráčí podívat na samosebou.cz. Téhle akce se zúčastnila i hromada dalších interpretů a kapel a určitě stojí za pozornost. Od té doby opravdu odpovědně třídím.

Opravdu? Jak často chodíte s košem?
Já třídím. Dřív jsem myslel, že je to zbytečné, ale právě kvůli samosebou.cz, kde jsem si o tom něco zjistil, jsem to začal dělat opravdu důsledně. Když si člověk udělá systém, tak je to vlastně úplně nenáročné. S košem moc nechodím, protože jsem teď většinu času na chalupě, kde nahrávám moje party na tu naši desku a koš tu nemám.

Nemáš? Kam vyhazuješ odpadky?
Mám tu prostě tři veliké pytle, ty pak naházím cestou domů do příslušných kontejnerů a je to. Doufám, že to dělám dobře. (smích)

Ne že by byli "staří dobří Billové" nudní, ale budou na novince nějaké hudebně-žánrové experimenty? Hostující rappeři, dýdžejové, Ornella...?
S hosty to není tak horké. My si vždycky naplánujeme, koho všeho si pozveme, a pak se standardně dostaneme do časového presu, takže jsme nakonec rádi, že tam nahrajeme každý to svoje. Je to jasné, je nás osm, takže osm nástrojů, pět nás zpívá... Prostě to trvá, než si to celé sedne. Pár hostů ale samozřejmě bude. Určitě bych zmínil Honzu Štrupa, mého bývalého spoluhráče z kapely Medvěd 009, který teď hraje s Rybičkama 48, ten nám nahrál pár nádherných kytar. Lví podíl na celé desce má taky producent Pavel Karlík, který nám nahrál, naprogramoval, nebo jinak dodal hromadu výborných nápadů. Ještě nás čekají zpívat sbory - a toho se pokaždé účastní vlastně všichni, kdo jdou kolem.

Proč jste album jmenovali 15?
Měli jsme hodně návrhů, už se to asi stokrát změnilo a možná se to ještě změní. Máme takový zajímavý nápad na obal a ta patnáctka se nám tam náramně hodí. Navíc bychom chtěli celý rok slavit těch patnáct let, takže by se to krásně propojovalo. Kromě toho jsme číslicí ještě žádné album nepojmenovali a patnáctka vypadá hezky. Ale ještě to není jisté - to je zase nevýhoda té veliké party - každý to vidí trošku jinak, argumentuje, tlačí svůj nápad a tak dále. Na druhou stranu si myslím, že je to vlastně výhoda, horší by asi bylo, kdyby nebylo z čeho vybírat, no ne?

Poslední dobou zvou české kapely čím dál častěji ke spolupráci zahraniční producenty. Vás nic takového neláká?
Mě by to lákalo, abych byl nucený s někým mluvit anglicky, to by byla dobrá škola. Z praktického hlediska si nejsem úplně jistý, jestli by to pro nás coby echt českou kapelu bylo to nejlepší. Možná kapely co zpívají anglicky, pro ty to může být přínos. Nedávno mi zrovna někdo vyprávěl, že měli Američana zvukaře a pořád jim někdo říkal, že na koncertech není rozumět zpěvu. Tak po tom šli a zjistili, že ten týpek má nějak šíleně natavený deeser, což je taková zvukařská mašinka na potlačení sykavek, tak to úplně vyřadili a najednou to bylo dobré. To bude ten zásadní problém, že když nám cizinci nerozumí, vlastně to ani nemůžou smíchat správně.

Zkoušeli jste třeba někoho ze zahraničí oslovit?
Ale jo, měli jsme takové období, kdy jsme nad tím uvažovali. Chtěli jsme dokonce točit desku v Brightonu ve studiu u Levellers, ale pak jsme to museli přehodnotit. Teď totiž točíme v Nouzově vedle Unhoště ve Studiu Sono a často je pro nás všechny problém sejít se komplet i tam, natož někde v Anglii. (smích)

Vašku, skládání pro Divokýho Billa je především tvoje práce, přitom je v kapele je vás osm. Štve tě někdy, že tví kolegové nejsou aktivnější?
Ani ne, jsem rád, že mám prostor. V poslední době se rozepsal ještě Prochajda a musím říct, že mu to jde moc pěkně. Dokonce jsem zpočátku i trošku žárlil, ale teď jsem z toho nadšený, burcuje nás to vzájemně k větším výkonům a to je určitě dobře. Jinak ostatní kluci sice moc nepíší, ale zase se realizují každý v tom svém nástroji, nebo zpěvu a tím ty naše písničky dokreslují do finálních podob. Myslím, že v tom je naše síla.

Kolik materiálu na novince bude z tvé hlavy?
Já tam mám sedm komplet věcí, jednu napůl se Štěpánem, jednu s Prochajdou a Prochajda tam má své dvě autorské. Celkem to vypadá na jedenáct zbrusu nových pecek.

Objeví na albu i nová "diskotéková" verze Plakala?
Ta tam nebude. Říkali jsme si, že když je deska skoro po třech letech, měla by být jenom o novinkách.

Jde ti psaní písniček "na povel"?
To bohužel nejde, u mě je potřeba hodně času, aby to uzrálo. Dělám to sice už dvacet let a něco bych vypotil zřejmě vždycky, ale ctím pravidlo, že ty melodie a příběhy v textech je potřeba odžít. Dřív, když jsme byli třeba s deskami v presu, tak jsem párkrát vypustil něco, s čím jsem si nebyl úplně jistý. Dodnes, když ty pecky hrajeme, moc mi to nejde z pusy. I když my ty nepovedené vlastně spíš nehrajeme. Když si stoupneš před lidi, tak si za tím, co hraješ a zpíváš, musíš opravdu stát, jinak to prostě nefunguje.

Údajně jsi uvažoval i o sólové dráze. Je to ještě aktuální?
O tom nic nevím, mám sice v šuplíku pár věcí, které se pro Divokýho Billa vůbec nehodí, a možná by tam i na tu desku bylo, ale času je málo. Tím že bych něco někde kutil bokem, by určitě trpěla kapela a to já nechci. Navíc, zrovna teď jsme v takovém moc dobrém rozpoložení, myslím vztahy v kapele a tak, takže nic takového vůbec nepřichází v úvahu.

A co vydání sólového alba čistě jednorázově? Něco jako Honza Homola, který si tu a tam pro radost vydá nějakou tu vlastní desku...?
Nikdy neříkej nikdy. Možná nějaké písničky pro děcka, těch mám v tom šuplíku asi nejvíc, ale určitě mi ho pomůžou nahrát kluci z Divokýho Billa.

Katarína Straková