RECENZE: Hatebreed namíchali brilantní energetický koktejl

HATEBREED
THE DIVINITY OF PUROPOSE
12 trax / 37:07

Tři a půl roku dlouhá pauza mezi posledními dvěma nahrávkami se může zdát jako docela dlouhá prodleva, ale když pracujete s relativně neměnnou šablonou, není takový odstup vůbec od věci. A to tím spíš, že narozdíl od jiných kapel, jež se neustále snaží měnit svůj zvuk, Hatebreed podobné změny vytrvale odmítají. Zatímco pro někoho může být experimentování a mnohdy i radikální změna zvuku přirozený vývoj, jiný to naopak může považovat za nežádoucí odchýlení. Do jaké skupiny patří Jamey Jasta a jeho kompanie, to je zřejmé už z předchozích řádků. Ne, Hatebreed nikdy nebyli kapela, která by se vyžívala v inovacích. Místo toho svůj diamant stále vylepšují a brousí a snaží se překonávat své vlastní standardy. Daří se jim to náramně a i díky tomu je z nich dnes jeden z pilířů hardcore komunity.

Album na vás doslova vychrstne nekonečné množství energie, síly, emocí a agrese. Nečekejte žádné kudrlinky. Z The Divinity of Purpose je plné robustních riffy, které dají vzpomenout třeba na Slayer, mocné basa a bicích se silou beranidla. A samozřejmě nechybí patřičně naléhavý a rozhněvaný (slušně řečeno) vokál. Řečeno klasikem - to je to, oč tu běží. Pokud patříte mezi ty, kteří poslouchají hudbu v autě, buďte opatrní. Jestliže budete plynový pedál dusit se stejnou silou a vztekem, s jakým chrlí texty Jamey Jasta, zaděláte si na problém. A řezat zatáčky ostře a se stejnou intenzitou, s jakou přistupují ke svým kytarám Wayne Lozinak a Frank Novinec, to také není ideální návod na šťastné a bezpečné dojetí do cíle.

Jestli si chcete užít hardcorovou smršť "Made In Hatebreed" živě, stačí si udělat v srpnu výlet na Brutal Assault. Do té doby si však musíte vystačit s touto povedenou novinkou.

BEST TRAX: Honor Never Dies, Indivisible, Boundless (Time To Murder It)
ZKUS TAKY: Agnostic Front - My Life My Way, Biohazard - Reborn In Defiance, Sick Of It All - Nonstop



Tomáš Rumler
6/7