RECENZE: Foals stále servírují hlavně kavárenským intelektuálům

FOALS
HOLY FIRE
Supraphon
11 trax / 49:50

Foals nejsou jednoduchá muzika do radií. K písničkám se musí posluchač proposlouchat až na dřeň přes všechny ruchy a koláže, aby vůbec zachytil nějakou linii skladby. Nebo tomu tak na zmíněném předchozím albu a také debutu Antidote bylo. Novinka však zní trochu opatrněji, místy se opravdu snaží nic nepřekombinovat a bojí se nesrozumitelnosti.

Album vznikalo už od roku 2011 a během jeho tvorby došlo k několika změnám. Původně se nahrávalo v Austrálii, ale vzhledem k nespokojenosti kapely s výsledkem vlastní práce natočili několik demoverzí v britském Oxfordu a ve finále se svěřili do rukou známých producentů Flooda a Alana Mouldera, kteří mají na hudební scéně už velké zářezy v podobě Depeche Mode, New Order, The Smashing Pumpkins a mnoha dalších. Možná i pod jejich vlivem a pod vlivem jejich zkušeností s velkými projekty natočili Foals Holy Fire, jež by jim, jak asi sami sní, mohlo pomoct naplnit nějaký ten stadion. Singly Inhaler a My Number, které s videoklipy poslala kapela do světa, potenciál mají, jediné. Co jim může ublížit, je ale velká konkurence na trhu.

Škatulky tvrdí, že Foals jsou math-rock, art-rock nebo dokonce jakýsi dance-punk. V podstatě se dá říct, že jsou zástupci obří skupiny s nálepkou indie a v rámci ní experimentují se zvukem - s tesknými jemnými tóny kláves, s říznými distortion riffy, s údernými bicími i cvrlikajícím vybrnkáváním, čímž se přibližují charakteristickým zvukům debutu The xx. Přebírají určitou zvukovou otevřenost Radiohead, i když bez té - pro Thoma Yorka unikátní - bolestnosti. Všechny tyhle prvky pak podtrhne vyloženě popový zpěv, který známe už z Total Life Forever. Taková Bad Habit jako by z předchozí desky vypadla.

Problém u Foals nastává právě u jejich částečné dietnosti a zaměnitelnosti, se kterou se jim nepodařilo vypořádat a momentálně vyhraňovat se asi ani nemají v plánu. Naopak se snaží jít spíš opačnou cestou. Nedostatek osobité perspektivy podtrhuje i fakt, že při vypreparování jakéhokoliv prvku z jejich tvorby najdeme paralelu u jiné a, dá-li se to tak říct, slavnější kapely - třeba variacemi na The Cure je album prolezlé.

Klukům z Foals strach z radikálnosti ale úplně nevyčítáme, naopak je někdy dobré ubrat, než se stát nabubřelou parodií sama sebe neustálým nabalováním a vrstvením intelektuálních manýr. Foals připustili, že není třeba věčně tlačit na pilu a popovější ladění Holy Fire by jim mohlo zajistit dostatečný rozjezd i mimo pitchforkovou komunitu. Ani tak ale nejsou středoproudou záležitostí a nejvíc asi budou bavit náročnější posluchače, ex-hipstery a čtenáře filozofických traktátů v divadelních kavárnách.

BEST TRAX: Inhaler, Providence, Stepson

ZKUS TAKY: Baths - Cerulean, Sleigh Bells - Treats, Friendly Fires - Friendly Fires

Lucie Malá {vypnoutlink:Lucie}
5/7