LIVE: Mick Hucknall se bez hitů Simply Red neobejde

MICK HUCKNALL, GIBONNI
Kongresové centrum, Praha
27. 3. 2013

Když Simply Red v roce 2009 jeli své rozlučkové turné, zastavili se v české metropoli hned dvakrát. O2 Arenu ani Tesla Arenu tehdy nevyprodali. Nyní, v roce 2013 už bohužel Mick Hucknall nevyprodá ani sál v Kongresovém centru. Volných míst tu bylo opravdu hodně, přišli jen ti nejvěrnější - je úsměvné slyšet z obecenstva dámy ve středním věku vyznání "I love you".

Hucknall vysvětluje přechod na sólovou dráhu tím, že se chtěl začít věnovat hudbě 50. a 60. let, což by fanoušci Simply Red nepřijali. Těžko hádat, zda jde o hlavní důvod, ale pravdou je, že osvědčeným skladbám z repertoáru bývalé formace se až na výjimky vyhnul. Jako by si od písní, které zpíval posledních 25 let, potřeboval odpočinout.

Kostru koncertu tvořily coververze z desek American Soul a Tribute To Bobby, které Mick doplnil o další, jako například o song Arthura Alexandera Anna (Go to Him), kterou kdysi Beatles zařadili na své první album Please Please Me. Hucknall se tím vyznal k lásce ke slavným Broukům.

• TOP 7 songů Simply Red & Micka Hucknalla

"Hlas Simply Red" se ze soulmana proměnil v interpreta rock'n'rollu a blues. V Kongresovém centru začal baladami a postupně zvyšoval tempo. Už v počátku bylo jasné, že největší odezvu budou mít skladby jeho bývalé kapely, na jejíž jméno si Mick nemohl (nebo nechtěl) vzpomenout. První vlna nadšení nastala při Your Mirror a If You Don't Know My By Now. Když pak zazněly první tóny Something Got Me Started, lidé vystřelili ze sedaček a někteří odvážlivci zamířili k pódiu, kde se vytvořil taneční parket a koncert získal atmosféru soukromé uzavřené akce, kde k poslechu a tanci zpívá Mick Hucknall.

Mick Hucknall je po hlasové stránce stále sebejistýKromě zpěváka dostával velký prostor jeden ze dvou původních členů Simply Red v aktuální Mickově sestavě, kytarista Kenji Suzuki. Zejména jeho kytarová sóla odlišovala písně od studiových nahrávek. Hucknall sólově (stejně jako s bývalou kapelou) si totiž nechal záležet na tom, aby živá produkce byla co nejvěrnější známým záznamům.

Včerejší vystoupení přesvědčilo publikum, že dvaapadesátiletý Brit je stále ve skvělé hlasové formě. Vizuálně působí starší, než doopravdy je (možná i proto si jeho management vyžádal zákaz vstupu fotografů), a stejně tak působí i jeho muzikanství.

Kapela sice šlape jako hodinky, scéna je vkusná a Hucknall zpívá dokonale, ale divák má chuť nazout bačkory a v průběhu představení popíjet minerálku. Ve vzduchu také visí otazník nad tím, zda Mick potřebuje dělat pouze coververze. Vždyť i tento večer dokázal, že písně, u kterých je uveden jako autor, fungují nejlépe.

Setlist: Jelly Bread; Baby What You Want Me To Do; The Girl That Radiates That Charm; Let Me Down Easy, Your Mirror, I Wouldn't Treat A Dog; Anna (Go to Him); Don't Let Me Be Misunderstood; Lonely Avenue; Tell It Like It Is; If You Don't Know My By Now; Age Of Youth, When Girls Do It; No Place To Go; Yolanda; Good Times; Turn Back The Hands of Time; That's How Strong My Love Is, Something Got Me Started; The Seeker; Long Black Hair; Farther up the Road; I'd Rather Go Blind; Money's Too Tight (To Mention)



text a foto: Daniel Maršalík