RECENZE: Status Praesents neměknou. Pouze si rozšiřují obzory

STATUS PRAESENTS
EL CRIPLEBRO
Kubrt & bratři / DIY crew
14 trax / 43:30 min

V mládí se tomu říká vyměknutí, v pozdějším věku rozšiřování obzorů. V podstatě jde o to, že s přibývajícími roky urputnou dravost vystřídá absorpce širšího spektra hudebních vlivů. Tímto přirozeným vývojem dříve či později projde většina muzikantů, což však nemusí nutně znamenat, že by daný interpret musel pozbýt dřívější vkus, drajv a vnímání.

Do tohoto bodu zřejmě dospěli i Status Praesents. Od předchozí řadovky dělí pátou El CripleBro odmlka takřka čtyř let a jestliže "Prezenti" ani dříve neopovrhovali prvky sahajícími mimo okruh ortodoxního smýšlení, tentokrát šli ještě dál. Ubrali na hutnosti, ale nelekejte se - výbušná vysokooktanová směs dominantního hardcoreu s metalovými ostny stále albu vévodí. Do popředí se ovšem stále víc dere pocit značné kosmopolitní rozmanitosti. Vklady civilního zpěvu (WayNochka) do žánrově nezbytného hulákání - což není až takové novum - počínaje, přes rozvernou melodii v Mr. Serje, flamenkově hýřící titulní skladbu, Ytvil s častuškovým nádechem, irskou pubovou halekačku Rocky Road To BrnoChuan, až k nesmírně chytlavé bonusovce Vertigo, neúnavně a s nadhledem tahají z rukávu důmyslná překvapení (přestože některé své oblíbené triky, jako ten s mandolínou, s rozkoší recyklují).

Navíc ve vší přetrvávající energické agresi, která však nepůsobí kašírovaně, Status Praesents neutopili skladatelskou ani aranžérskou invenci hraničící až s radostnou hravostí. Byla tu snad zmínka o stárnutí? El CripleBro je prostě dospělé album vyzrálé kapely z razantního ranku.

BEST TRAX: WayNochka, Mr. Serje, Vertigo
ZKUS TAKY: Atari Terror - Part 3: Final Warning, Chaos In Head - Infra, Projekt Parabelum - Radiola

Daniel Folprecht
4/7