Fanánek interview: Poslední roky mě baví i koncerty za střízliva (II.)

Tři sestry vydali v květnu nové album Líná hudba holý neštěstí

Nedávno vám ve Vrchlabí jeden pitomec zničil hozeným pivem zvukařský pult? Musíte podobné škody řešit často? Osvěta skladbou Neházej pivo se evidentně minula účinkem.
Ona se neminula úplně. Někteří si to vzali k srdci a neházejí pivo. Ale takový ichtyl se vždycky někde najde. Pro něj je vrchol večera, že stojí půl hodiny frontu na pivo za 30 nebo 40 korun a pak ho hodí nad hlavu. Někteří i zamíří a pak hodí pivo na pódium, to jsou opravdu kreténi. Takže takové škody nejsou často, ale tu a tam se to stane.

• Fanánek interview (I.): Poslední roky mě baví i koncerty za střízliva

Jednou z mála možností, jak to omezit, jsou vratné kelímky. Neuvažujete o nich aspoň na letním Gambrinus Tour? Nebo to není v moci skupiny?
Musel by být vratný třeba za 20 korun, aby to mělo smysl. Protože dosud se to řeší z hlediska uklízení, nikoliv jako předmět, kterým se hází. Na festivalech je to levnější než úklidová firma, když si ty plasty někdo vyzobává. Lidi, co nemají peníze, po těch bohatších šmejdí a sbírají kelímky. Což je správně, ale nevyřeší to házení. Protože v ideálním případě pivo pitomec hodí nad hlavu a chytí si prázdný kelímek, když bude hodně škudlil.

Písničku Kalhotky ze Lhotky znají vaši příznivci už z podzimních koncertů. Kolik nových skladeb zařadíte do playlistu teď, případně jaké?
Budeme mít obměněné playlisty A a B. Ty budou obsahovat 8 nových písniček, možná 10. Plus staronové. Celé pořadí je hodně překopané, rovněž intro je jiné. Oproti loňskému Gambrinus Tour bude koncert výrazně jiný. Být fanouškem, určitě bych šel.

V minulosti jste se nechal slyšet, že zima Vás - slušně řečeno - štve už z principu. Mám pocit, že stěhováním do Krkonoš jste si v tomto směru moc nepomohl. Nastal již okamžik, kdy jste si řekl "Zlaté Jevany, zlatá Praha"?
Před zimou jsem si přesunem do Krkonoš nepomohl, ale zima je hnusná všude. Abych jezdil někam, kde není zima, to je zase mimo moje možnosti a životní styl. Neumím žádnou cizí řeč, tím pádem bych se cítil jako občan druhé kategorie. Navíc je to všechno daleko a tady mám spoustu práce. Abych byl třeba 4 měsíce ve Španělsku, to fakt nejde. Navíc nevím, co bych tam dělal. No a "zlatá Praha, zlaté Jevany", to bych si neřekl vůbec. Praha je úplně strašná. Jak zpívají v jedné písničce "radši ji zbouráme". Kdyby to udělali, mě by to vůbec nemrzelo. A Jevany, to je podobné. Nebaví mě to tam, všude moc lidí. Ale to je můj osobní problém. Kdo chce být v Praze, ať si tam je. Já tam být nechci.

Jaký máte vztah k sociálním sítím? Používáte je teď častěji, když bydlíte téměř na samotě u lesa?
Nepoužívám je častěji, nepoužívám je vůbec. Mám k nim vztah asi jako k Praze. Zkoušel jsem mít nějaký profil před rokem, před dvěma. První, co mě znechutilo, byli přechytralí přispěvovatelé, kteří tam mudrujou, plácají prázdnou slámu. Takže jsem úplně zakázal příspěvky a měl to jenom jako jednostrannou výkladní skříň. Což mi přijde takové... Někdo diskutuje, zve na akce. Dá se s tím určitě zacházet jako s reklamním médiem, ale mě to nebaví. Jsem rád, že máme profil na Facebooku, který má asi 130 tisíc fanoušků. To je fajn, můžeme zveřejňovat informace ze Sestřího života. Není to staromilské, ale mám radši naše webové stránky. Jsou naprosto přehledné. Najdete na nich koncerty, diskografii, aktuality, diskuzní fórum. Hlavně nevím, proč to musí mít všichni v mobilu a pořád u sebe, aby jim chodily maily, že uživatel Konopásek přidal nové foto, něco okomentoval, šťouchl vás... To je hrozná ztráta času.

Velkou módou je dnes přehrání celého alba na koncertech. Uvažujete o něčem takovém, třeba v případě legendárního debutu Na Kovárně to je nářez?
Asi ne. My budeme hrát vždycky průřez naší tvorbou. Staré hity i nové písničky.

Hnacím motorem souboru je Magor, to jste sám mnohokrát potvrdil. Občas se objeví i historka o jím udělených pokutách. Byl však někdy takto postižen i sám kapelník? A pokud ano, čím se provinil? Pominu-li dle knihy Járo, kakao stále nezaplacené penále ohledně Supice.
To nezaplatil a asi nikdy nezaplatí. Myslím, že si nějakou dal. To když jednou hrál tenisový turnaj a my jsme se měli účastnit otevírání jakéhosi autosalónu 50 km za Prahou. On to samozřejmě vůbec nestihl, což nám přišlo nefér. Takže říkal, že nás zve Na Kovárnu. Po vystoupení jsme tam odjeli, nechala se upéct krůta a udělali jsme si hezký sobotní večírek. Jinak pokuty moc nemá, protože asi nezlobí. Ono to zní, že pokuty létají jako na běžícím pásu, ale jestli se udělí tři za rok, tak je to moc.

Vím, že je ještě relativně brzy, ale třicáté narozeniny Sester se pomalu blíží. Máte už představu, čím potěšíte fanoušky? Přechozí významná výročí zmapovala koncertní DVD, vyšly i knihy.
Nevím, co bychom dávali do knihy, uplynulo by jen dalších 5 let (Tři sestry: 25 let ve 25 obrazech - pozn. aut.). Výběrové Best of už jsme také vydali. Teď bych mlžil, protože nevím. To je opravdu daleko.

• RECENZE: Třem sestrám i nadále stačí pípa a nějakej sál

Vy osobně jste vydal sólovku Jevany, se Syny výčepu album Miluáju chána. Máte v plánu kromě aktivit Sester další projekt?
Jevany vyšly v době, kdy se ještě deska jakž takž zaplatila z prodejů. Miluáju chána jsme si platili už s pomocí sponzorů z Litoměřic, vlastně kamarádů Synů výčepu. Prodali jsme velmi málo. Ještě máme CD, která teď nabízíme v podstatě za pár korun. Upřímně řečeno na to nemám energii. Nejde o výdělek, ale nechci z peněz vydělaných na aktivní práci se Sestrama platit to, že se budu nervovat, hledat náměty na texty, zpívat, koordinovat obal... Zatím ne.

Vidět vás nyní můžeme v pořadu Máme rádi Česko. Čím Vás oslovil?
To je dobrý pořad. Vůbec se nestydím, že jsem tam vidět. Hezky jsme si zasoutěžili, potkal jsem lidi, které jsem neznal nebo dlouho neviděl. Takže to bylo fajn, cítil jsem se dobře.

Šel byste i do poroty SuperStar nebo jiného podobného pořadu, který se snaží hledat talenty?
Nešel. Nemůžu říct nikdy. Třeba budu mít nouzi a budu rád, že mě vezmou. Ale nechtěl bych. Dokonce jsem byl osloven na druhou řadu SuperStar, ale já tam nechci, protože nepoznám, kdo zpívá dobře a kdo ne. Vyzkoušel jsem si to, když jsem se díval na první řadu. Říkám si, to je borec, a oni ho pak zepsuli. A navíc, abych byl placený, že někoho hrozně sepsuju... a to bych musel, byla by nuda, kdyby říkali "no je to dobrý, ale přijďte příště". Oni musí být zlí, aby se lidi dívali, psalo se "kat Habera" a podobně. A to by mě strašně nebavilo. Navíc já, který by neprolezl...

Na to se právě chci zeptat. Jak by v takovém pořadu uspěla skupina Tři sestry, řekněme model z roku 1990, nebo vy sám?
Kdybych přišel jako kluk z ulice, tak se nedostanu z kola, které se ani nevysílá v televizi. To není vůbec pro mě.

Otázka na závěr - v pradávné písni Prase řešíte "kdyby prase umělo mluvit". V obou písních sice čuník skončí stejně, ovšem v Das ist ein Salámek není o osudu vepře od začátku pochyb. Může to být symbol toho, že dnešní Fanánek je větší realista a snění i iluze nechává mladším?
To je vývoj. Už v té první se řeší, co by bylo, kdyby prase umělo mluvit, ale ve finále je jasné poznání, že prase mluvit neumí. Takže "Salámek"? Byli bychom jako blbci, že jsme to zapomněli. Tahle to asi je.

Tomáš Rumler