SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Peter Laughner (93.)

Laughnerovi vyšla posmrtně jediná deska, Take The Guitare Player For A Ride. Přestože jde o akustická dema, dá se z nich rozpoznat značný hudební talent mladého muže, jehož hrob zarostl příliš brzy, než aby se k němu vydávaly skupinky vyznavačů amerického punk rocku. Jeho pochodeň tak převzal o poznání líbivější Jonathan Richman, který vystupuje dodnes. Peter Laughner se narodil 22. srpna roku 1952 v Clevelandu a již ve třinácti měl jasno, co chce v životě dělat.

HEROIN A AMFETAMIN

V raných letech hrál v bluesové kapele Mr. Charlie na elektrickou kytaru. Nadchl se pro muziku Yardbirds a Rolling Stones. Největší inspirací mu však byl Lou Reed a vizionáři šedesátých let Velvet Underground. Později se s odkazem Velvetů vypořádal po svém, jejich skladbu Heroin přetavil v epos Amphetamine, kde zazní pověstný vokál: "Take the guitare player for a ride." Tedy něco ve smyslu nechte kytaristu jít jeho vlastní cestou, což samotný Laughner do slova a do písmene splnil.

LSD A ALKOHOL

V roce 1971 se Peter vypravil do Kalifornie. Všichni kolem něj kouřili trávu a ujížděli na LSD. Laughner snil o jediném, stát se muzikantem. Z dostupných drog si zamiloval alkohol. Po deziluzi a nepochopení, které na západě Spojených států prožil, se vrátil do Clevelandu. Tam se seznámil s Davidem Thomasem, s nímž založil skupinu Rocket From The Tombs, později přejmenovanou na Pere Ubu, mecenáše alternativy, kteří několikrát v obměněné sestavě vystoupili také v Praze. Laughner se podílel na vzniku řady legendárních skladeb jako Sonic Reducer, Ain't It Fun nebo Final Solution, které se staly hymnami amerického proto punku. Ve svém repertoáru měli jejich coververze Pearl Jam i Guns 'N Roses. Vlastní album ale Laughnerovi vyšlo až po smrti, roku 1994.

INSPIRACE V LITERATUŘE Sylvia Plath, nejtruchlivější a nejlyričtější Laughnerova píseň vůbec, byla inspirována skutečnou postavou. Americká autorka řady existencionálních povídek, románů i básnických sbírek se sice dožila vyššího věku než samotný Laughner, zanechala však po sobě dvě malé děti. Dekadentní romantik Laughner v písni opěvuje vznešenost a nekompromisnost, s níž Plath spáchala otravu svítiplynem.

REBELSKÝ FOLK

V roce 1973 potkal Laughner kytaristu Ricka Kalistera, který o něm prohlásil: "Byl tak zapálený pro věc, že by dokázal rozsvítit i místnost bez žárovky." Když spolu jamovali, navlékl si Peter černou bundu a na oči si nasadil sluneční brýle. A pak skákal až ke stropu po vzoru Petea Townshenda z The Who. Jeho projev se ale mnohem víc blížil folkovým písničkářům, než rebelům, kteří horovali pro My Generation. Jako hudební recenzent se Laughner věnoval svým oblíbeným obskurním kapelám z prostředí kolem newyorského punkového klubu CBGB's. Miloval Patti Smith a Television, kde několikrát zaskakoval za indisponovaného Richarda Lloyda. Psával pro Creem, kde mu byl velkým vzorem Lester Bangs. Peter Laughner zemřel následkem náhlého selhání slinivky, což je příznačné pro dlouholeté alkoholiky. Vědom si blízké smrti, sepsal dokonce poslední vůli, v níž se vyznal ze svého vztahu k Ohiu a touze uzdravit se a skládat nové písně. Budiž mu země lehká.

text: Lukáš Král

V příštím díle: Syd Barrett, jeden z původních členů Pink Floyd {vypnoutlink:Pink}