SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Fela Kuti (98.)

Vydáno 02.08.2013 | autor: redakce

Začátkem srpna uplynulo šestnáct let od smrti rebelského Afričana, pro kterého byla hudba zbraní proti bezpráví a chudobě.

		SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Fela Kuti (98.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Fela Kuti (98.)

Fela-Kuti Clay

Narodil se v nigerijské Abeokutě 15. listopadu 1938. Možná to byli rodiče, kdo v něm vzbudil touhu měnit svět a nenechat sebou manipulovat. Matka pracovala jako feministická aktivistka a otec se dostal do čela Nigerijské unie učitelů. Zařídil synovi možnost studoval medicínu v Londýně, ovšem ten, když dorazil, změnil názor a zajistil si místo v hudební škole. Vytvořil band Koola Lobitos a pomalu začal formovat vlastní styl. Poměry v domovském státě nemohl vystát a tak zatímco bedlivě sledoval politiku, začal veřejně hrát nové protestsongy. Později vycestoval podruhé a s novou formací úspěšně zaplňoval kluby po Spojených státech. Přitahoval ho jazz a za velkou louží měl k němu dobrý přístup. Poslouchal Coltranea či Davise, ale zároveň ho strhnul rodicí se funk.

Big beat ve svatyni

Nabitý zážitky založil Kuti po opětovném návratu do vlasti kapelu Afrika 70 a v Lagosu rozjel klub The Shrine. Americkou muziku míchal s místní tradicí a dal tak vzniknout novému stylu - afrobeatu. Název vymyslel se svým parťákem a všude ho hrdě hlásal. Tou dobou si také změnil prostřední jméno Ransome na tajuplné Anikulapo, neboli "ten, kdo nosí v kapse smrt".

Podezřelý Macca

Roku 1972 nahrával Paul McCartney v Lagosu album Band On The Run a náhodou se dostal na koncert Fela Kutiho. Energie show bývalého Beatla naprosto odrovnala a dle jeho slov šlo o nejlepší vystoupení, jako kdy viděl. Zatoužil po spolupráci, ale podezřívavý Afričan pochyboval o opravdových úmyslech „západního imperialisty" a nabídku odmítl.

 

Zvěsti o originalitě nového stylu se rychle šířily. Kromě kvalit samostatného materiálu k úspěchu přispěl velký počet muzikantů na pódiu, což zahušťovalo sound. Několik bubeníků a funkových kytaristů drželo až dvacet minut pulzující groove, zatímco Kuti chrlil naštvané texty. Ta podpory rozsáhlé dechové sekce pak žhavil při sólu v čele pódia saxofon nebo jiný nástroj, na nějž uměl hrát. Velkou součástí jeho životního stylu se stala i marihuana a její obřadní pokuřování během zpěvu mělo jistě něco do sebe.

fela Kuti Na jednu stranu toužil po uznání, které by podpořilo politický vliv, ale na straně druhé fanoušky pohrdal. Jednou nahrané songy odmítal totiž naživo hrát, což návštěvníky koncertů přirozeně netěšilo. Sám si tak trochu kazil slibně se rozvíjející kariéru, jelikož část příznivců odmítala chodit na něco, co nezná. Začaly vznikat texty v pidgin english (směs angličtiny a místního dialektu), což přispělo ke srozumitelnosti v jazykově nesourodě Africe. Kuti volal po jednotné demokratické republice a nevyhýbal se ani kritice vyšších tříd kvůli "zradě tradice". Bohužel se přesně před třiceti lety rozhodli Kutiho umlčet. Tisíc vojáků vtrhlo do oblasti, kde bydlela jeho komunita, a došlo k masakru. On sám byl jen pomlácen, ale jeho matku vyhodili z okna. Její rakev následně poslal čelním představitelům státu, aby si uvědomili, jak jsou nehumánní...

Fela na hrad

Byl zastáncem polygamie a jelikož si potrpěl na šokující kousky, oženil se kolem pětatřicítky s 27 ženami najedno. S ironickým konstatováním, že "muž nemá právo vlastnit ženské pohlaví," se všemi se později rozvedl.

Když to v roce 1979 režim umožnil, založil si vlastní politickou stranu. O opětovném nástupu militarismu byl však poslán do basy, neboť se několikrát pokoušel kandidovat na prezidenta a vláda se bála jeho úspěchu. Politická situace se sice lehce stabilizovala a umožnila mu dostat se z vězení, ale proniknout do čela státu bylo beznadějné.

Založil novou kapelu Egypt 80 a po delší době se zase vydal do světa, kde jeho jméno začalo mít příchuť legendy. V devadesátých letech byl nucen se kvůli skomírajícímu zdraví stáhnout do ústraní. Za svého života nahrál Kuti chvályhodných sedmdesát sedm alb a téměř všechny jsou ovlivněné mnohdy bouřlivými společenskými událostmi. Mezi nejznámější songy patří například Army Arrangement, Expensive Shit (popisující marihuanové excesy), či Coffin For Head Of State, jejíž námět je více než jasný.

Anikulapo Kuti zemřel v sobotu 2. srpna 1997 v Lagosu a dlouho se tvrdilo, že příčinou byla rakovina prostaty. Časem vyšlo najevo, že konec houževnatého bojovníka za svobodu a jednoho z nejkontroverznějších a umělců Černého kontinentu měl na svědomí AIDS.

text: Jan Mazura

V příštím díle: Isaac Hayes

zavřít