SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Robert Palmer (105.)

Vydáno 20.09.2013 | autor: redakce

Smrtka, ta nelítostná ženská s kosou, sice nemá slabost jen pro zachovalé rockové elegány, i tak si před deseti lety přišla pro britského zpěváka a skladatele Roberta Palmera (1949-2003) sakra brzy.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Robert Palmer (105.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Robert Palmer (105.)

robertpalmer 01Možná nejvkusněji oblékaný muž ze světa hudebního showbusinessu podle oficiální zprávy zemřel 26. září v jednom z pařížských hotelů poblíž rušné třídy Champs-Elysées ve věku pouhých 54 let. "Nemohu k tomu nic bližšího říct, jsem v šoku," oznámil tehdy telefonicky agentuře AP v časných ranních hodinách v tragický pátek jeho manažer Mick Carter.

Francouzská policie zahájila vyšetřování zpěvákovy smrti a nařídila jeho pitvu. "Je to automatická záležitost, zvlášť pokud se jedná o úmrtí takhle známé osobnosti," vysvětlil agentuře AFP francouzský policejní zdroj.

Prostě neodolatelný

Slovy jednoho ze svých hitů Simply Irresistible (Prostě neodolatelný) vždy pečlivě upravený hezoun s pěstěnými vlasy a světáckým úsměvem zůstane zosobněním požitkářského životního stylu. Většinou přitom dbal na střídmé oblečení. "Myslím, že je to psychologická věc. Nerad se totiž špiním," vysvětlil svoji zálibu v nažehlených oblecích. Zpěvák hitu Johny and Mary, kterého si pro svou reklamní kampaň v 80. letech vybrala automobilka Renault, nikdy na rozdíl od většiny kolegů vyloženě nepropadl až směšným vrtochům módy. "Když vidím, co si občas lidé vezmou na sebe, musím se smát," nechal se slyšet. Po vydání prvního alba Sneakin' Sally Thru The Alley se v roce 1974 přestěhoval do Spojených států, později žil také na Bahamách v Nassau a nakonec v klidném švýcarském městečku Lugano.

Nikdy nebyl superstar, v případě Roberta Palmera lze spíše hovořit o muzikantovi, jenž zcela nevyužil svůj potenciál. V bohaté a stylově rozmanité tvorbě těkal od bělošského soulu a rhytm and blues přes rock a pop až k reggae. Na jednu vydařenou skladbu obvykle posluchači na jeho deskách nacházejí dvě až tři průměrné, protože v písních příliš často vítězí forma nad obsahem.

"Velmi pěkně řešený růžovožlutý obal skrývá jedenáct průměrných skladeb", mínila například kritika deníku Právo při recenzi alba Living In Fear od projektu The Power Station z roku 1997, které skutečně vyniká jen výrazným obalem a zvučnými jmény na něm. V téhle partě se totiž s Palmerem sešli také John a Andy Tailorové z Duran Duran.

robertpalmer 02Uhlazený rocker

Než začal pozdější sběratel cen pro sólového zpěváka nebo nejlepších videí svou sólovou kariéru, byl členem mnoha britských skupin. Milovník pohodového života a krásných žen, který nejvíce proslul šlágrem Addicted To Love, začínal jako grafik. Odtud zjevně pochází jeho výtvarné cítění a smysl pro sladěné barvy. Palmer proslul výraznými videoklipy, v nichž většinou vystupovaly spoře oblečené dívky. Kdo zná slovenský klip Je to vo hviezdach, ví kde Pavol Havera čerpal inspiraci. A kdo sledoval kariéru svého času velmi oblíbených Duran Duran s jejich image divokých hochů obklopených modelkami v plavkách, nemůže být překvapen, že si padli do oka právě s Robertem Palmerem.

Ten se však i přes úspěch skladeb v hitparádách vyhýbal rockovému životnímu stylu, neliboval si ve skandálech a spíše jste ho našli v útulném podniku nad sklenkou vína než s drsnými kumpány v zakouřené pivnici. "Miluju muziku, ale rock'n'rollové manýry mě nikdy tak zcela nebraly," uvedl a připustil, že se svým způsobem života a zálibou v oblečení nepodléhá diktátu vkusu svých fanoušků. "Nechci být heavy," prohlásil v rozhovoru pro Rolling Stone, ovšem to nebyl důvod, aby po jeho Johnny And Mary nesáhli i džínoví rockeři ze Status Quo.

Ležérní, ale zdaleka ne tak cynický a povrchní, jak mu bylo někdy vyčítáno ("...chytrý obchodník," mínil Music Express, když podepsal v roce 1989 smlouvu s Pepsi Colou, která mu vynesla 2 milióny dolarů). Robert Palmer je možná někde jinde než většina rockerů z této smutné rubriky. Když si však pustím kolébavé I'll Be Your Tonight, které Palmer natočil s členy UB40, zjistím, že se mi po tom pozitivním chlapíkovi stýská. "Mohou mi vyčítat nemódní věci jako třeba sentimentálnost, no a co. Já si to můžu dopřát," říkával a měl pravdu.

Text: Roman Jireš

Příště: Shannon Hoon

zavřít