ILLE interview: Kdo je holka v její skříni?

ILLE

S OBŘÍ BROSKVÍ, BEZ OBŘÍ BROSKVE

Začněme v historii. Proč vlastně skončila Obří broskev?
Obří broskev není mrtvá. Jenom spí. A budoucnost je otevřená. Kuba (Jakub König - manžel Olgy - aka Kittchen a druhá hlavní tvář Obří broskve, pozn. red.) už asi nějaké nápady má, ale já zatím konkrétní obrysy neznám. Všechno se to stalo docela přirozeně. Kluci jsou z České lípy, my žijeme v Praze, saxofonista v Brně... je nás hodně. Domlouvat koncerty pro tolik lidí bylo čím dál těžší. A to je pro kapelu, která funguje přes 15 let, trochu demotivující. Asi bylo potřeba, aby přišlo něco dalšího. Abychom se všichni měli čas nadechnut a zkusit vlastní věci.

Nakolik s Kubou i nadále na hudbě spolupracujete?
Kuba napsal několik textů na desku ILLE, takže jsme pořád nějakým způsobem propojení. My dva jsme se hudebně nerozešli. V Obří broskvi to prostě dospělo do bodu, kdy by kapela buď musela skončit, nebo si dát pauzu, nebo by se muselo stát něco opravdu velkýho. Což se prostě nestalo. Oba ale máme nějaké puzení, tak se to celé prostě prolnulo do další, trochu volnější fáze spolupráce, i když každý hrajeme v jiné kapele. Já jsem svoje věci začla psát už v době, kdy Broskev fungovala. Skládám trochu jiné písničky než Jakub, do kapely jsem je nechtěla cpát a chtěla jsem pro jednou být frontmanka, zpěvačka. Mít svůj vlastní projekt. A zároveň jsem to nechtěla dělat na úkor Broskve. Což se nakonec vyřešilo samo.

Zmínila jsi, že ti Kuba napsal nějaké texty. Nakolik je deska ILLE čistě tvoje autorská a nakolik přispívali lidé zvenčí?
Něco přes půlku písniček jsem napsala já. Na desce je deset věcí, dvě jsou Jakubovy, dvě jsou Marka Svobody z kapely a jednu z těch dvou věcí, co napsal Marek, otextoval Jakub. Takže tam vlastně jsou čtyři písničky cizí, jeden cover a zbytek můj.

• SOUTĚŽ: Hrajte o 3 CD ILLE - Ve tvý skříni

EP V rekvizitách vyšlo před třemi lety. Znamená to, že práce na desce Ve tvý skříni trvaly tři roky, nebo sis dala chvíli hudební pauzu?
Po EP jsme neplánovali, že přesně za tři roky vydáme desku. Ale tak nějak to k tomu přirozeně dospělo. Je pravda že jsme postupovali klidným tempu - já mám normální práci a vždycky po večerech, když jsme měli čas, jsme natáčeli a skládali. Nejsem zrovna rychlík v psaní, obzvlášť texty mi zaberou spoustu času. Ale nepřijde mi, že by ta časová prodleva byla na škodu. Vlastně se to hezky prolnulo třeba s Umakartem, s kterým jsme ještě před deskou odjeli pár koncertů, z mýho pohledu to vlastně nešlo rychleji zvládnout. Samotný nahrávací proces začal loni v dubnu, takže jsme natáčeli necelý rok. A pak se míchalo a masterovalo.

Hlas Olgy Königové se v minulosti objevil na nahrávkách Obří broskve, s níž natočila alba Potápěči a Sever

Mluvila jsi o tom, že deska vznikala po večerech po práci. Jaké to je být zároveň zaměstnaný člověk a o přitom u Supraphonu jako jednoho z největších místních labelů vydávat desku? Cítíš, že nutnost pracovat tě omezila při koncentraci na desku?
To ani ne. I když je jasný, že když má člověk práci, notabene poměrně zodpovědnou, jako mám já, je to časově náročný. Na druhou stranu mi to ale dalo šanci celou tuhle akci uskutečnit, jinak bych si na desku třeba ani nenašetřila. Supraphon mi ale hodně pomohl a okolo desky zařídil spoustu věcí. V dnešní době těžko čekat, že přijdeš do labelu a oni ti zaplatěj celou desku. Bylo by to hezký, ale bohužel to tak nefunguje. Takže jsem ráda za každou podporu.

Vnímáš fakt, že vydáváš na Supraphonu, jako záblesk na lepší časy pro alternativní kapely?
Těžko říct takhle dopředu. Ale kdyby to tak bylo, bylo by to super. Myslím, že to i pro ně byla příjemná změna. Rozšířili si portfolio o trochu "alternativy"... a pokud by to znamenalo, že se tady začíná blýskat na lepší časy v tom, co se bude poslouchat v českých rádiích, tak jedině dobře.

BLBOST Z RÁDIA

Jako singl jsi vybrala Holku ve tvý skříni. Byl to pečlivý výběr, který jsi směřovala k rádiovým úspěchům nebo jsi prostě vybrala svojí písňovou favoritku?
Chtěli jsme, aby to zasáhlo co nejširší spektrum lidí, ale kalkulem bych to nenazvala. Navíc se nedá předem nikdy určit, co bude a co nebude rádiový hit, ale ta písnička je "nejskočnější" z desky. Určitě není tak melancholická, jako zbytek. Takže tu byla šance, že osloví jak melancholiky, tak lidi, co mají rádi tanečnější písničky. Celá tahle hudební záležitost je pro mě hodně osobní věc, ale budu ráda když se dostane k co největšímu počtu posluchačů. A když si lidi budou kupovat naši desku, budu strašně ráda. Pokud k tomu vede cesta přes singly v rádiu, proč ne. V Čechách sice pořád hrozí, že si lidi řeknou: "To hráli v rádiu, to zas bude blbost," ale za sebe jsem ráda, že Holku v rádiích nasadili.

Kolem desky se strhl na poměry české alternativní scény docela humbuk. Očekávala jsi to, nebo to je pro tebe překvapení a možná i nějaká šance?
Přestože to asi jde i tak trochu samospádem a šuškandou, v tomhle má prsty hlavně Supraphon. Rozesílají materiály, oslovují novináře, mají člověka, který to má všechno na starost. Sama jsem ale mile překvapená, jak dobře to zafungovalo. Moc mě to těší a jsem ráda, že se o to někdo stará.

V dnešní době hodně alternativních kapel chce všechno mít ve svých rukou a vydávají si desky samy. Vypadá to ale, že ty máš s labelem dobré zkušenosti.
Pro mě je hlavní, že nemusím řešit spoustu věcí, v kterých se neorientuju. Nejsem typ člověka, který by měl zmáknuté kanály, jak dostat desku k lidem. Oni to umí. A já ráda využiju jejich zkušenosti a praxi. Tohle je věc, která stojí hodně úsilí a času, který tomu nemůžu věnovat.

Kdo je holka ve tvý skříni?
No, tak teď bych mohla alibisticky říct, ať se zeptáš Jakuba, který napsal text... Ale ne, je to holka, která se někomu nacpala do vztahu, reje do toho, chtěla by mít něco s tím chlapíkem a tak trošku tý holce záškodničí. Rozhodně to není holka, co ti doma zaleje kytky a poklidí. Mám ten text hrozně ráda a přijde mi hodně silnej. Je to o věci, kterou asi lidi zažívají a se kterou se můžou ztotožnit. Možná i proto ta písnička má docela úspěch. Lidi kromě melodie reagují i na text. Ze začátku byla Holka ve tvý skříni spíš taková balada. Ale Dušan Neuwerth to pak uchopil úplně jinak. Nakopnul to. A tak máme singl.

VZTAHY VDANÉ ŽENY

Vztahům, končícím vztahům a rozchodům se na desce hodně věnuješ. Jaké to je pro vdanou ženu zpívat o rozchodech?
Ha, otázka na tělo! Myslím si, že obecně vztahy jsou velký oříšek, je potřeba je opečovávat, je to práce. Člověk se během let vztahu mnohokrát může dostat do míst, kde to zaskřípe a musí se snažit je vyřešit. Tyhle místa jsou pro mě jako pro autora prostorem pro inspiraci.

Takže to funguje to jako prevence nebo řekněme nástroj k pročištění vzduchu?
Třeba tak.

Z davu vyčníváš paradoxně tím, že zpíváš česky. Jaký je tvůj názor jakožto zástupkyně "druhé strany barikády" na anglicky zpívající české kapely?
To je zvláštní, vyčnívám tím, že zpívám česky... Pro mě je přirozený napsat text česky. Navíc neumím tak dobře anglicky, abych si nepřipadala trapně, kdybych napsala a zpívala anglický text. Ale na druhou stranu chápu, že někdo, kdo vládne dobře angličtinou, si zvolí právě ji. Je to jazyk, ve kterém se popravdě líp zpívá, má dlouhé hlásky, ve kterých se lze melodicky vyválet. To čeština ne vždycky umí. To, jakým jazykem kdo zpívá, nehodnotím. Je jasné, že ti, co zvolí angličtinu mají teoreticky otevřenější dveře k případným zahraničním spoluprácím.

Udělala jsi v dnešní době už téměř nezvyklou věc - máš na desce coververzi písně jiné kapely (jedná se o píseň Ledňáčci od Vypsané fixy). Jak tě to napadlo?
To má dlouhou historii. Týká se to především téhle konkrétní písničky, Vypsané fiXy jako takové a Dušana Neuwertha. Márdi kdysi nazpíval jeden song Obří broskvi na desce Potápěči, kterou Dušan produkoval. Tak jsme se seznámili. To byl pro mě první kontakt s Vypsanou fiXou. A pak jsem narazila na písničku Ledňáčci, která mi přišla a pořád přijde silná. Ať už textem, který se trochu týká severních Čech, atmosférou, melodií a tajemstvím, které je v ní obsažené. Dušan má tu písničku taky hrozně rád a pro předposlední desku fiXy ji chtěl s klukama dokonce znova natočit. Což nějak nevyšlo. Ale už když jsem točila EP, bavili jsme se Dušanem o tom, že bychom mohli udělat nějaký cover. A pak se to všechno sešlo a máme na desce Ledňáčky.

Deska je venku, recenzenti chválí. Kdy vyrazíš na turné?
Teď domlouváme koncerty. Křest desky bude 19. září v Paláci Akropolis v Praze. A na podzim vyrazíme i dál.

text: Martyn Starý, foto: Marek Svoboda, Jiří Hroník