RECENZE: Placebo už trendy neudávají. Stárnou až příliš rychle

PLACEBO
LOUD LIKE LOVE
Universal Music
10 trax / 47:28

Tracklist: Loud Like Love, Scene of the Crime, Too Many Friends, Hold on to Me, Rob the Bank, A Million Little Pieces, Exit Wounds, Purify, Begin the End, Bosco

Loud Like Love není špatná deska, ale v kontextu jejich dosavadní tvorby, a s přihlédnutím k tomu, jak vysokou laťku si dosud nastavili, je průměrná a místy trochu nepochopitelná. A to se u Placebo, známých udáváním trendů a směřování, standardně nestává. Kapela se přitom za svou práci v poslední době rozhodně nemusí stydět - vydala vynikající album Meds, kterým překonala sama sebe v době, když to už nikdo nečekal, a o něco méně diskutovanější, ale stále poměrně kvalitní Battle for the Sun. Nejsou "složitými" umělci, jsou skvělá, ale ve své podstatě velmi prostá kapela. A právě ty momenty, kdy se na Loud Like Love snaží o jakýsi "přesah", působí směšně. Příkladem nejapně působících songů je politizující (dá-li se to tak nazvat) Rob the Bank. Píseň od Placebo, kde je zmíněná eurozóna? Pokud se Placebo rozhodli podávat skrze své dílo nějakou výpověď o době, těmito příliš frázovitými a banálními texty toho rozhodně nedosáhli.

Podobný problém nastal vlastně hned u prvního singlu Too Many Friends. Zpočátku se osamoceně dal brát spíš jako vtipná nadsázka, se kterou se zvolna stárnoucí muzikanti vyjádřili k fenoménu sociálních sítí. Na desce a v kontextu okolních písní se ale zdá, že to Placebo s celou touhle říkankou mysleli vážně. Písničce o tom, jak se spolu lidé málo skutečně kamarádí a že je to škoda, se lze opět jen pousmát. Přitom melodie je zapamatovatelná, písnička hitová a svěží. Jenže stupidní text to absolutně zabijí.

• VIDEO: Brian Molko z Placebo se bojí svého homofobního počítače

Stejně jako zpatetičtěly a zpitoměly jejich texty, je i hudba lehce popovější, přístupnější a skoro by se chtělo říci odfláklejší. Problémem Loud Like Love ale není popovost, vždyť ve vrcholném období by dokázali prodat jakoukoli hudební formu a příklon k mainstreamovějšímu a na posluchače nenáročnějšímu zvuku tak není to, co jim zásadně ubližuje. Ubližuje jim především to, jak kapela, všeobecně známá pro své až neuvěřitelné nadání být za každých okolností neodolatelná a cool, jakoby s novinkou v mžiku zestárla a vypadla ze svojí "role".

• 20 koncertů, které na podzim nesmíte propásnout (II.)

Zvukově jsou na tom Placebo v podstatě pořád stejně, skladby jsou vcelku chytlavé, příjemné na poslech, povědomé z předchozích desek a i dále je největším esem v rukávu unikátní hlas Briana Molka. Silnější místa Loud Like Love spočívají v tom, co je Placebo vlastní - melancholické a životně-kocovinové zpovědi ve stylu Exit Wounds a Begin the End. Fňukavé trápení je věčné a skutečně nadčasové téma, na které intelektuální i umělecké schopnosti Placebo akorát vystačí. A dají se jim pořád vcelku věřit. Tenhle typ písní jednoduše dojímá cílovku a plní tak svou funkci, přestože zní jako přes kopírák. Placebo prostě sedí role profesionálních a šikovných kýčařů a (bohužel) se díky Loud Like Love ukázalo, že nejsou univerzální kapelou, která se může vyjadřovat k větším problémům nebo otázkám, než jsou Molkovy one-night standy. A možná zbytečně tento fakt zvěčnili na nové desce.

BEST TRAX: Hold On to Me, Begin The End, Bosco
ZKUS TAKY: IAMX - The Alternative, 30 Seconds to Mars - This Is War, Hurts - Exile

Lucie Malá 
4/7