RECENZE: Rodeu Kings of Leon chybí živočišno

Vydáno 03.10.2013 | autor: Petr Adámek

Sedíš na verandě, vedle leží dvanáctiletý ohař a starý transistor hraje Mechanical Bull. Při nových skladbách Kings Of Leon vzpomínáš, jaké to bylo před lety, když jsi slyšel prvně Sex On Fire. Nebo taky můžeš stát v čtrnácté řadě na koncertu pro 30 tisíc lidí a odevzdaně hltat každou pecku, co tihle Amíci zahrají. Tak nějak se dá šestá řadovka nashvillského kvarteta brát.

RECENZE: Rodeu Kings of Leon chybí živočišno RECENZE: Rodeu Kings of Leon chybí živočišno

kingsofleon mechanicbull1KINGS OF LEON
MECHANICAL BULL
Sony Music
13 trax / 50:46 min

Tracklist: Supersoaker, Rock City, Don't Matter, Beautiful War, Temple, Wait For Me, Family Tree, Comeback Story, Tonight, Coming Back Again, On The Chin, Work On Me, Last Mile Home

Jaké to zbožné jméno - Kings Of Leon! Rodinný klan před deseti lety vtrhnul na scénu s dlouhými vlasy, bradkami a vizáží hippíků, kteří mají slabost pro úderný rock'n'roll. Přestože to byl teprve začátek, skladbou Red Morning Light si vytvořili dobrý základ. Druhá řadovka Aha Shake Heartbreak už měla jasnější kontury a potřebná melodičnost z desky dýchala téměř z každé skladby. Poté nastaly časy přiznání, kořeny zkrátka nezapřeš. A pokud tě něco trápí a těžko se s tím vyrovnáváš, nemusí to dopadnout dobře.

Skupina to naštěstí ustála. Naštěstí proto, že by byla škoda o ně přijít, když se (jako spousta jiných kapel) dokázali od nuly dostat před stotisícové davy a skládat stadiónové hymny. Přesně to byl vývoj, který už byl výborně slyšitelný na minulé desce Come Around Sundown - popovém výběru hroznů vypěstovaném na jižanských svazích Severní Ameriky. Víno bylo ale sladké možná až moc. Jak tedy čtveřice sklidila letos?

Zcela bez zaváhání můžeme prohlásit, že Kings Of Leon něco znamenají a jejich postavení je zatraceně vysoko, někde vedle The Killers, snad o jedny klávesy níže. S přibývajícím věkem se také mění žebříček hodnot a rebelskou dobu nahrazuje uvědomělost. Potom tedy není problém vytáhnout z šuplíku odloženou skladbu Beautiful War, pětiminutový ploužák, který vyniká zejména díky povedené kombinaci textu s hudbou. Jednoznačným lídrem celého alba je ovšem jeden z vydaných singlů Wait For Me dokazující, že ona "dospělost" kapely za to někdy zkrátka stojí. V podobném odkazu pomalejšího tempa pokračuje i Comeback Story s nádechem filmového doprovodu zakončeného nepostradatelnou smyčcovou vložkou, nebo sentimentální Tonight. Jak však zpívá Caleb Followill v refrénu první skladby Supersoaker: "I don't mind sentimental girls at times..."

Bohužel proti těmto počinům stojí i skladby uhlazené, tak trochu postrádající originálního ducha tvorby bratří (a jednoho bratrance) Followillových. Don't Matter jako kdyby chtěla konkurovat Go With The Flow Queens Of The Stone Age, Family Tree zase koketuje s funky rytmem, což skupině příliš nesedí.
Mechanical Bull dostává svému jménu - je z něj cítit síla, nebojácnost a precizní práce. Stejně jako u nablyštěného cadillacu. Jen ta jiskra se někam vytratila a vše je až příliš uhlazené a dokonalé. Co tedy pro příště nahradit stroje nějakou tou živou bytostí? Rodeo je přece nejzábavnější na pravém býkovi.

BEST TRAX: Temple, Wait For Me, Coming Back Again
ZKUS TAKY: The Zutons - Tired Of Hanging Around, The Black Keys - Brothers, Alabama Shakes - Boys & Girls

Ondřej Bambas
5/7


0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít