SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Chris Whitley (115.)

V našich končinách nepříliš známý hudebník (narozen 31. srpna 1960 v Houstonu) ovšem natočil několik zdařilých alb a rovněž o jeho dispozicích se mnohokrát pochvalně zmiňovaly veličiny typu Toma Pettyho, Bruce Sprinsteena nebo Johnnyho Wintera.

Houmles blues

Právě posledně jmenovaný bělovlasý bluesrockový vlk mu byl (spolu třeba s Dylanem, Hendrixem, Creedence Cleawater Revival a veterány Howlin' Wolfem či Muddym Watersem) vzornou inspirací, když začal ve třinácti brnkat na kytaru a skládat první písničky. To už žil jen s mámou (sochařkou a výtvarnicí), otec je dva roky předtím opustil, a téměř až do konce svého života se Chris potloukal po světě. Začalo to Mexikem, pak zbrázdil rodný Texas, na čas se usadil v New Yorku, aby ho řízení osudu zavedlo do daleké Belgie, kde mnoho let žil a tvořil. "Bylo to vysvobození, vyměnil jsem houmlesácký život na newyorských ulicích za důstojný život v Belgii. Úplně náhodou, protože mě jednou v metru slyšel a viděl maník, kterej pracoval v cestovce a navíc byl fanda do muziky. Nějak ho napadlo, že ze mě udělá v Evropě hvězdu," vzpomínal později v Bruselu, kde si v roce 1986 vzal za manželku Helene Gevaert, s níž krátce působil v souboru Oh No Rodeo (o rok později se jim narodila dcera Trixie, dnes herečka). Inspirace nasával i na jiných evropských místech, pobýval třeba v Drážďanech a v Římě.

Zemřít doma

Zde taky poté natočil sérii alb, jež se nesla v mixu blues, rocku, funku a folku. Žádné prodejní trháky, ale poctivá muzika, která se donesla až k uším producenta Daniela Lanoise a Whitley se počátkem 90. let vrací do USA, aby natočil své patrně nejúspěšnější dílo Living With The Law. Vyjíždí na turné jako host Toma Pettyho & The Heartbreakers. Manželka odmítla odjet do Států s ním a manželství se rozpadlo.

V polovině 90. let přispěje svou trochou do mlýna pomalu hasnoucího stylu grunge (album Din Of Ectasy), které mu sice odvane sklaní bluesrockové fanoušky, ale zároveň přivábí něco nových. Na dalších deskách (např. Terra Incognita, Rocket House, War Crimie Blues nebo Live At Martyr's) hlásí opětovný návrat ke kořenům, spolupracuje třeba s Brucem Hornsbym a Davem Mathewsem. A také s bratrem, rovněž zpěvákem a kytaristou Danielem, který je z několika jeho alb ke slyšení. Téměř celý loňský rok koncertoval, to už s vědomím diagnostikované rakoviny plic. V říjnu turné předčasně zakončil a odjel domů do Houstonu, kde o měsíc později skonal.

"Blues zní na různých místech odlišně", říkával, "ale když je noc, prší a ty se cítíš sám, pak je jedno, jestli ho hraješ v New Orleans nebo v Drážďanech..."

Text: Jan Petričko, foto Sony Music

Příště: Karlheinz Stockhausen