Babyshambles interview: Na koncertě si třikrát povyskočte

Babyshambles vystoupí 9. prosince poprvé v Praze

Aktuální deska Sequel to the Prequel je žánrově velmi rozmanitá. Najdeme na ní punk, reggae i kabaret. Může za to doba, kterou jste strávili odděleně prací na vlastních projektech?
Nemyslím si. Prostě jsme jen napsali nějaké písničky a nahráli je. Nesnažili jsme se o mnoho odlišných stylů, prostě to tak vyšlo. Asi to ale bude tím, že každý posloucháme něco úplně, ale úplně jiného. Vyšlo to z toho nějak přirozeně, každý jsme přidali kus z toho, co se nám líbí.

Který song z nové desky hraješ nejraději naživo?
Rád hraju New Pair, protože je to takový zvláštní song. A Penguins, ten je také zvláštní. Vydali jsme se s ním někam, kde jsme ještě nebyli - reggae a ještě další asi tři styly. Právě proto mě to baví hrát.

• RECENZE: Babyshambles někdo krade whisky. I tak natočili skvělou desku

Je pravda, že song Picture Me In Hospital vznikl v reakci na tvoji nehodu na kole?
Jo, to je pravda.

Byl jsi pro tuhle skladbu jen inspirací, nebo ses na ní i skladatelsky podílel?
Byl jsem obojím, prvně inspirací, a pak jsem se podílel na skládání a psaní textu. Psali jsme jíi dohromady, my dva s Petem.

Nebojíš se teď jezdit na kole?
Nebojím, už ne. Dokonce jsem už začal znovu jezdit.

V pondělí budete hrát prvně v Praze, znáš nějaké stereotypy o Češích nebo o České republice?
Ani ne, o ničem špatném jsem neslyšel. Naopak jsem slyšel, že Praha je krásné místo. Kamarád George Prahu miluje, byl tam dokonce členem orchestru, chvíli u vás bydlel, takže mi říkal, že je to úžasné místo pro žití. Taky vím, že Češi jsou hodně muzikální. Slyšel jsem, že ta obrovská historie je cítit z každé pražské uličky. Hlavně já jsem na to zvědavý, protože jsem v Praze ještě nikdy nebyl.

A nějaká očekávání o českém publiku máš?
Měli jsme nějaké české fanoušky v Londýně a prý, že když zahraješ písničku velmi, ale opravdu velmi dobře, tak si Češi třikrát povyskočí nahoru a dolu. To je docela speciální. Tak na to se těším, mám rád neobvyklé projevy publika.

text: Jana Václavíková