TOP 20 nejlepších světových videoklipů roku 2013 (I.)

Vydáno 12.01.2014 | autor: redakce

Hudební videoklipy už dávno nejsou jen doplňkovým produktem singlů a nástrojem propagace. Často fungují i jako svébytné umělecké dílo. Podívejte se na první desítku těch nejzajímavějších podle redaktorů iREPORTU.

TOP 20 nejlepších světových videoklipů roku 2013 (I.) TOP 20 nejlepších světových videoklipů roku 2013 (I.)

 

Placebo - Too Many Friends 

Loud Like Love není zrovna zázračné album a stejně tak ani singl Too Many Friends. Režisér Saman Keshavarz se ale postaral o zajímavý videoklip. Točilo se v Los Angeles a samotní Placebo v něm až na několik sekund nevystupují. Celý klip stojí a padá s nápadem vytvořit tak trochu interaktivní, detektivní "pořad". Komentuje ho Bret Easton Ellis a diváci mají pomocí jeho instrukcí a popisků v průběhu videa sestávajícího ze zpomalených záběrů, které se týkají jediné události (žena rozbije muži o hlavu láhev), uhodnout a do komentářů napsat, co situaci předcházelo. V nabídce mají rovnou tři možnosti, viz konec videa. (Lucie Malá)

 

 

Abby - Streets

Kluci z Abby by mohli vyučovat lekce hipsterství, ale zároveň mají plné právo přednášet na téma současného filmového jazyka. Celý videoklip ke Streets vypadá, jako by byl prohnán instagramem, zároveň je za ním vidět obrovský kus práce a invence. Jeho krása spočívá v jednoduchosti a zachycení každodenních maličkostí. Ty jsou však postaveny vedle zásadních životních události tak blízko, že se tenčí hranice mezi tím, co je v životě dnešního mladého člověka opravdu zásadní. To především při pohledu o několik let zpátky. Je to první pád na kole? Posměšky ve škole? Utržené nohavice? Walkman? Masturbace? Lakování nehtů? Sex? První stěhování? První veselá pilulka? Kocovina? Prasknutý displej na mobilu? To vše z netradiční perspektivy. A co na závěr? Otevřená ranvej. Jak jinak. (Alena Bílková)

 

M.I.A. - Bring the Noize

Ve videoklipu Bring the Noize dala M.I.A. vyniknout svým indickým kořenům. Jako už tradičně míchá žánry, styly, barvy a zvuky. A jak vypadá pravá indická party současnosti? Kluci a holky v bílém oblečení se sejdou v opuštěné hale plné světel, kde se promítá na zeď vizualizace písmene Óm. Nechybí složité účesy, auta, tanečníci ani kráva. Bring the Noize je druhým singlem z aktuální desky Matangi, která vyšla 1. listopadu loňského roku a kterou kritici hodnotí jako vůbec nejlepší počin této britsko-indické zpěvačky vůbec. (Hedvika Pajerová)

 

 

 

Yeah Yeah Yeahs - Sacrilige

Když se v březnu objevil klip k singlu Sacrilige, všem bylo jasné, že nová deska Yeah Yeah Yeahs kvalitativně naváže na desky předchozí. Kromě hudby za toto přesvědčení mohlo i vizuální zpracování klipu, v němž je příběh z amerického středozápadu vyprávěn pozpátku. Začíná upalováním mladé dívky, kterou ztvárnila Lily Cole, herečka a múza Vivienne Westwoodové, pokračuje přes její zradu, podvody a přetvářku jejích katů a končí vstupem do kostela. Ihned se kolem příběhu strhla sakrálně orientovaná debata, kdy se polovina publika stavila na stranu katů a druhá polovina se zastávala upálené dívky. Na jakou stranu se přidáte vy? (Jana Václavíková)

 

 

Steve Wilson - Drive Home

Skvěle gradujicí singl Drive Home z dílny bristkého hudebníka Stevea Wilsona už jen svou délkou (přes sedm minut) přímo žádal po emocích nabitém videoklipu, který podtrhne dojmy a nechá vyniknout drásává kytarová sóla. Výtvarnice Jess Cope, se kterou Wilson už spolupracoval dříve, vdechla život sympatické papírové postavičce a zasadila jí do posmutnělého příběhu. Animovaná epika se asi nikdy nepřejí a tenhle kousek umí zabrnkat na city. Taková malá pohádka, plná melancholie a palčivých detailů, je výborným bonusem k dobré skladbě. Z jeho poslední desky The Raven That Refused to Sing vydané loni, se dočkal povedeného animovaného zpracování i další, stejnojmenný singl. (Martina Černá)

 

Sigur Rós - Brennisteinn

Bezmála osmiminutový videoklip Sigur Rós může připomínat mistrovské vizuální kreace Björk - jeho režisérem je totiž Andrew Thomas Huang. To právě on natočil její legendární klip k Mutual Core. Mimo to spolupracoval třeba s Atoms for Peace. Střídají se v něm záběry s hrající kapelou a jakýsi příběh. Překrásná práce s barvami (černobílá kontrastuje s žlutou až žlutozelenou) a využití dynamického obrazu, který "reaguje" na píseň, jsou hlavní předností snímku. Třeba když video v přechodové části zabrousí do pomalejšího tempa, aby závěrečně vygradovalo. Brennisteinn uvedl loni řadovou desku Kveikur. (Lucie Malá)

 

 

Grizzly Bear - Gun-shy

Abstraktní pohledy do makro světa, kde se vaří řeky, strhává kůže a míchají zakázané substance. Brooklynská folk-rocková formace předvádí dle slov režiséra Krise Moyese všechny zdroje své kreativity, a jde se doslova až "pod kůži". Magický vizuál v podzimních lesích státu New York podporuje dojem ze snímání, které vypadá spíš jako animované gify z reálného života. Hypnotické tempo a sladění s Gun-shy z poslední desky kapely, Shields, funguje a vytváří specifickou atmosféru psychedeliky a bezčasí. "Kdyby každá lidská bytost mohla vizuálně ztvárnit zdroj svého tvůrcna, takhle by to asi u nás vypadalo." (Adam Hencze)

 

 

IAMX - The Unified Field

Chris Corner, duše, hlava i tělo IAMX tentokrát nechal úzké kalhoty, odhalený hrudník i kabaretní stylizaci doma a vytvořil příběh, který není jen obrazovým doprovodem singlu, ale obstojí jako samostatně stojící filmové dílo. Ve videoklipu narazíte na pomateného bezdomovce, co máchá stěrkou na okna jako dirigentskou hůlkou v plném automobilovém provozu Sydney. Pod žebrákovými extatickými pohyby se ale svět kolem něj začne měnit... Podoba herce s Einsteinem není náhodná - celý minifilm je inspirován jeho unitární teorií, která na filozofické rovině tvrdí: "Všechno je dynamické - věci neexistují, existují jen procesy. Pouze naše mysl si vytváří časové úseky v proudu vývoje a nazývá je věcmi." Odpoutání se od reality a chvála svobody - o tom je The Unified Field slovy laika. (Alena Bílková)

 

Dizzee Rascal - I Don't Need A Reason

Dizzee Rascal se nikdy nebral moc vážně a ani to nikdy po nikom nechtěl. Tahle filozofie se projevuje také v singlu a klipu k I Don't Need A Reason. Dizzee v něm žije svůj aristokratický život obklopen další černou aristokracií, kdy si užívají večírky, počítání peněz i krácení volného času pod vládou chaosu, kterému fyzikální zákony nic neříkají. Věčně se opakující pasáže jsou v jednom záběru s plynule měnícím se pozadím, aby mohly být vystřídány za nepřirozeně se pohybující oči. Dizzee Rascal prostě nemá důvod, aby tento klip dával smysl. (Jana Václavíková)

 

 

 

Fiona Apple - Hot Knife

Fiona Apple vydala výbornou desku The Idler Wheel... už v roce 2012. Loni k jedné z písní jménem Hof Knife vznikl v režii Paula Thomase Andersona efektní videoklip. Tento tvůrce se proslavil světoznámými filmy Až na krev či Magnolie. V komorním Hot Knife klade důraz na samotnou píseň a vyzdvihuje osobnost okouzlující zpěvačky. Kombinací několika záběrů v jednom podtrhne určitou "polyfonii" skladby, která je až na buben a několik málo zvuků téměř a capella. Anderson správně odhadl, že pokud se má podtrhnout účinek tímto způsobem unikátní písně, ideální cesta je její sílu nezakrývat "rušivým" videem, ale onu sílu naopak umocnit. (Lucie Malá) {vypnoutlink:Lucie}

 


Placebo-Photo 2013 TOP

zavřít