LIVE: Dorazil první ze tří králů, Kanaďan Michael Bublé

MICHAEL BUBLÉ
O2 Arena, Praha
25. 1. 2014

Michael Bublé to neměl s premiérou v České republice lehké. Byť byl jeho koncert skvěle načasován - měsíc po Vánocích, které jsou obdobím přesně pro Michaela - a lístky na koncert tak mohly posloužit jako vhodný dárek, jeho tvorba tu není tak protěžována. Cena vstupenek navíc začínala až na 1600 Kč a k tomu se objevila "konkurenční" vystoupení angického krále Robbieho Williamse a krále amerického, Justina Timberlakea.

Osmatřicetiletý Kanaďan si s sebou naštestí přivezl silnou sestavu a v hokejové aréně, v které byl zhruba poloviční kotel, než je tu obvyklé, rozehrál hru, že by se naše reprezentace mohla učit. O skvělou atmosféru se postarala již předkapela Naturally 7. Během svého půlhodinového představení bohužel nestihla odehrát příliš písní, kvalita ale zcela předčila kvantitu. Taková Fix You od Coldplay měla i v a capella verzi, nebo jak svůj projev nazývají - vocal play, emocí stejně jak originál hraný naživo. Díky výborné imitaci kytary a vytvoření dunivých basů zamrazilo při vyvrcholení skladby nejednoho posluchače v zádech. Při závěrečné dvojskladbě Fingertips/I Got You (Feel Good) zase dokázali publikum postavit na nohy, rozhýbat je a procvičit jim hlasivky. Naturally 7 by se k nám zřejmě jen tak nedostali, navíc díky Michaelovi získají mnoho nových fanoušků, jenž o nich do té doby možná ani nesyšeli. Skvělá volba!

Zhruba po půlhodině zažhnuly na pódiu ohně a objevila se hlavní hvězda večera. Michael svůj repertoár během turné příliš nemění, i vtípky, kterými bavil mezi písněmi přítomné, se často opakují. Ale komu by to vadilo, když to funguje... Podobně jako výběr písní, tvořený z devadesáti procent převzatým materiálem. Málokdo to ale umí podat tak jako Michael Bublé. Jeho cena je díky poblázněným Američanům možná lehce nadhodnocená, jeho nynější úspěch mu už ale nikdo vzít nemůže. Ze zpěváka je cítit, že si žije svůj sen a že ho to baví. A přirozeným talentem se umí prodat. Místo toho, aby si během své více než stominutové nabité show stěžoval na nachlazení, kromě občasné popotahování nosem a mírné zastření hlasu na sobě tuto indispozici nedal vůbec znát. Přitom ještě během odpolední zvukové zkoušky rozhodně nevypadal na podání stoprocentního výkonu.

Michael má ale kolem sebe naštěstí schopné lidi. Zaprvé to byla kapela, která zahrála písně s jazzovou lehkostí. Ne nadarmo hrají někteří členové po zpěvákově boku celých deset let. Pro toto turné si navíc přizval ke třem písním poprvé smyčcovou sekci. A právě v tomto momentu se prokázala i druhá silná stránka - dramaturgie.

Jednak to bylo viditelné při dalším z řady fórku - dohodnutá hláška české houslistky zastavující Bublého rychlý monolog, a poté ve změně tempa, kdy zahraje ploužáky pro tančící jednotlivé páry (Home) i energické pecky zvedající ze sedaček celou halu (Get Lucky), doplněné o nenápadné proměny scény. Zatímco jiné velké superstar využívají během svých výpravných show k pauzám doprovodné kapely či připravené videosekvence, Michael neopustil scénu ani jednou.

Bublé má se svými kolegy, kteří ho budou ve vysočanském svatostánku v dubnu a červnu následovat, hodně společného. S králem anglickým sdílí čerstvé rodičovství, jistě ovlivňující soukromý život, ale také projev na veřejnosti, Američan má zase podobně dlouhou sólovou kariéru. Michaelovi možná schází Robbieho frajerské charisma a Justinovo mladický elán, k němuž má jistě blíže další mladá jazzová krev, Jamie Cullum. Na druhou stranu ale ještě nedosahuje respektu svých starších swingových kolegů, svou osobitou cestou si vás ale během živé show okamžitě získá a během svých vlastních písní (Haven't Met You Yet, It's A Beautiful Day) dokáže, že i sám umí složit hity. Když navíc závěrečnou A Song For You dozpívá bez mikrofonu, zplna hrdla na celý sál, dlouhý potlesk a poděkování za příjemný večer jsou na místě. Laťka je nastavena hodně vysoko, pane Williamsi, pane Timberlakeu.

text: Ondřej Bambas, foto: Tomáš Vlach