Vydáno 24.06.2014 | autor: redakce
The Fellas mají za sebou po změně jména další novou zkušenost. Podíleli se na filmovém soundtracku k filmu Zejtra napořád a kvůli videoklipu jedné z písní, We Should Care, si dokonce část kapely zaletěla do Hongkongu. Víc v našem Rockblogu prozradil kytarista Jonny.
ROCKBLOG: The Fellas - Do Hongkongu za filmovým klipem
The Fellas
Je 4. dubna 2014, tedy přesně rok od okamžiku, kdy jsem se zhroutil na koncertě v Rock Café, a tedy rok od počátku mýho boje. Projíždím materiál naskládaný za celej rok a dávám dohromady 12 nejlepších písniček. Každej song vypráví o jedný z mnoha fází, kterejma jsem procházel po "setkání se zubatou". Dávám to do kupy chronologicky. První song je o zděšení, strachu ze smrti a beznaději, další o hledání cesty, v těch posledních už vidím i docela pěknou budoucnost. Už mě z toho bolí hlava, tak odpočívám při listování katalogem s botama, protože ty moje se už rozpadaj. Blik! Najednou vyskočí okno facebooku. Píše kdosi jménem Rudolf Havlík: "Ahoj pane, mam dotaz. Ty hraješ na kytaru? Napadlo mě to tak, že vidím tvůj vobrázek s kytarou." Haha, vtipálek.
Podle facebooku si říkám že je to asi surfař, možná fanoušek The Fellas. Píše, že točí film a chtěl by do něj naší muziku. Chce se sejít, proč ne, aspoň vyvenčím psa. Jdeme na Karlák, kde zjišťuju, že Ruda je pohodovej a hlavně skromnej týpek, co si na nic nehraje. Zakecáme se a po chvíli shlédnu krásnej trailer k filmu Zejtra napořád. Film dělá pět let mezi Hong Kongem a Čechama a už to párkrát vypadalo, že ho nedotočí a zbudou mu jenom dluhy. Teprve nedávno si ale všechno sedlo a teď už je jistý, že film se dostane až do kin.
Scházíme se znovu a posloucháme celou mojí připravovanou desku pro The Fellas. Ruda je nadšenej, říká, že tohle je přesně ta cestovatelská hudba, kterou hledal. Vybíráme songy pro různé okamžiky filmu. Nechci propálit celou desku, takže prozradíme čtyři nové písničky a doplníme je osmi starýma.
Po pár dnech se jdeme mrknout na pracovní projekci filmu, kde potkávám většinu Rudova týmu. Pak se s Jamiem přidáváme k debatě s producenty a tvůrci filmu. Myslím, že je to fakt nadprůměrnej debut se skvělým obsazením. Nemůžu to teď ještě prozradit, ale řeknu vám, že je tam hodně fakt zábavnejch momentů, kterýma jsem se skvěle bavil.
Po několika dnech mi volá Ruda, nový singl We Should Care má v týmu skvělý ohlasy, a tak by se z něj měl stát titulní song. Jsem nadšenej, je to moje oblíbená písnička na ukulele a navíc jsem fakt spokojenej s textem. S Jamiem a kamarádem Nickem Youngem jsme vzpomínali na skutečný hodnoty našeho života. Psali jsme ho o babičkách, zavařeninách, zahrádce a tak.
Ruda chce k písničce videoklip z míst, kde vznikal film, tedy z Hongkongu. Dostávám letenky a za dva týdny dřepím spocenej v tý příšerný lítací věci, který se jinak snažím vyhýbat. Prášek na spaní nezabírá. Zachraňuje mě až kameraman filmu Vašek Tlapák, kterej mě až do přestupu v Moskvě baví debatou o filmech. Na ruském letišti dáváme několik piv a pak hurá do Číny. Ve velkém letadle už to docela zvládám.
Jonny Anděl v HongkonguPo desetihodinovým letu přistáváme v Hongkongu. Vyzvedávají nás Ruda a producent filmu Honza Bradáč. Hned nás berou na Ngong Ping, starej chrám uprostřed pralesa, kde na kopci trůní obrovská socha Buddhy. Jsem vyřízenej z letu, ale atmosféra v týhle východní části světa mě okamžitě nabíjí. Jet lag se moc nekoná, protože máme fakt co dělat. Projíždíme Hong Kong, koupeme se v moři, všude natáčíme obrázky k písni We Should Care a po večerech kalíme Tsing-tao. Místní pivo, který chutná podobně jako to český. Cool!
Hong Kong žije non-stop. Opravdový velkoměsto. Šíleně vlhkej vzduch a pořád teplo. Déšť nás netrápí. Číňani jsou zdvořilí a plní entusiasmu. Nejvíc mě fascinuje pokora místních obyvatel, pak to, že stavěj lešení z bambusu třeba až do třicátého patra, a svazujou ho jen eskapáskama. Nebo to, že vůbec nejedí psi, jak se o nich říká. Musím říct, že tu panuje zvláštní atmosféra. Vytváří ji jednak Číňani svojí povahou, výchovou a pracovitostí, a taky anglická historie; posledních 100 let bylo město pod správou anglické královny. Zvláštní směs komunistickýho a demokratickýho režimu má fakt něco do sebe.
Klip je hotov a je na čase se vrátit domů. Děkuju klukům, že mi ukázali kousek východní polokoule. Inspirovalo mě to psát další "cestovatelský" písničky. Myslím, že se jim ve filmu Zejtra napořád podařilo zachytit kouzlo tohohle světa. Proto vám všem doporučuju návštěvu biografu. Zejtra napořád jde do kin 17. července, v hlavních rolích uvidíte Pavla Batěka a Vicu Kerekes. Dále si ve filmu zahráli např. Filip Blažek, Jiří Lábus, Klára Issová, Jan Přeučil nebo Michal Kavalčík aka Ruda z Ostravy.
Aloha, Jonny
