RECENZE: Nachová křídla romantiků z Lanuga

Vydáno 26.11.2014 | autor: redakce

Materiální obsah nového alba Lanugo je více než zajímavý - nenajdete v něm totiž placku tak, jak jste zvyklí, ale klíč, skrze který si na stránkách kapely můžete stáhnout novou desku ve vyšší kvalitě, než jaký bývá standard na pevných hudebních nosičích. A jak je to s hudebním obsahem?

RECENZE: Nachová křídla romantiků z Lanuga RECENZE: Nachová křídla romantiků z Lanuga


lanugo 2014LANUGO

LANUGO, 2014
10 trax / 43:56

Tracklist: Nachový křídla, Sára, Nad městem, Zámek, Leden, Víno, Něžná, Klíč, Rejnoci noci, Ať zůstanou

Deska, na kterou se kapele složili fanoušci prostřednictvím služby Hithit hudebně pokračuje ve směru, který nastolilo předchozí album. Z původního jazzového podhoubí, znatelného zejména na první eponymní desce, zbyly už jen jemné náznaky v podobě harmonických postupů nebo některých klavírních vyhrávek, rozpoznatelných až při pozorném poslechu. Subtilní elektronické vlivy nelze přehlédnout, stejně tak ani zřetelné motivy přebrané z renesance kytarové hudby, které jsme byli svědkem v posledních několika letech. Pro zařazení do elektra je ale až příliš cítit vklad živých hráčů a na syrovou kytarovou hudbu je produkce Lanuga až příliš jemná. S hudbou běžně označovanou jako pop mají Lanugo ovšem také pramálo společného, a tak ono klišé přízvisko "inteligentní" není nic než snahou o záchranu při úsilí o nějaké žánrové zařazení.

Ve skutečnosti totiž tvoří Lanugo svůj vlastní hudební styl. Největší zásluhu na tom má zpěvačka Markéta Foukalová a klavírista/klávesista Viliam Béreš, který měl u nového alba na starosti produkci. Markétin vokál je barevně nezaměnitelný a je také čím dál tím jasněji profilovaný; na třetí desce se objevuje jen minimum experimentů s hlasem a zpěvem, kterých bylo na prvním více než dost.


Album má lehce melancholickou náladu: v textech se často objevují motivy chladu, mrazu a temnoty, či noci - tato zastřená atmosféra je znatelná zejména v Nad městem, Leden a Něžná. Nejde ale o žádné pochmurné sonety - spíše o lehce posmutnělé písně s přemýšlivými texty. Depresivnější je jen Víno, lyrická skladba, která zatím na žádném z alb Lanuga nechyběla - stejně jako závěrečná pomalejší věc, kterou v případě posledního alba představuje Ať zůstanou se sbory na pozadí, díky kterým skladba získává až lehce r'n'b nádech. Opačnou stranu mince představuje hlavně disco song Sára s brilantním textem a rozverný Klíč s náladou jak z prosluněné pláže někde v Jižní Americe. 

Po vydání tohoto alba je oprávněné tvrdit, že Lanugo se už žánrově vymezili: to, co bylo na 2011 novátorské, se na 2014 hudebně ustálilo, vycizelovalo a vyzrálo. Poetické texty v češtině nemusí vyhovovat každému, ale k Lanugu patří rozhodně víc než angličtina. Navíc je Markéta Foukalová zpívá tak, že jí budete věřit každé slovo. Po všech stránkách jde o skvělé album; ostatně, blíží se zimavá doba a nové album Lanuga se zdá být skvělým adeptem na soundtrack pro letošní podzim.


BEST TRAX: Sára, Něžná, Rejnoci noci {vypnoutlink:Team}
ZKUS TAKY: Lanugo - 2011, Team Me - To the Treetops!, The Naked and Famous - In Rolling Wawes


Jiří Kalous
6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít