RECENZE: Björk zhudebnila historii vesmíru

BJÖRK: Biophilia Live
Bio Oko, Praha
20. 10. 2014

Režie Nicka Nicka Fentona a Petera Stricklanda zachycuje multižánrový projekt této extravagantní islandské umělkyně. Během devadesáti minut se můžete těšit nejen na hudbu převážně z jejího posledního alba z roku 2011: bude to hodina a půl dechberoucích animací tématicky zvolené ke každé písni a doplněné andělskými tóny dívčího sboru, jehož vzezření nám podsouvá myšlenku biblického nebe.

Galaxie. Hvězdy. Meteory a komety. Kosmická velikost přivezena expresně do kinosálů, kde hypnotizuje diváky, kterým se nabízí myšlenka, že Björk, oblečená do antierotických šatů, je čím dál větší pošuk. Následuje vznik Země, kdy s sebou při úderných tanečních rytmech písně Mutual Core všichni performeři na pódiu epilepticky škubou a celou tuto energickou scenérii doprovází koláž explozí sopek a formujících se tektonických desek. Okamžiky, kdy vzniká život. První mořští živočichové bojují o přežití a ti slabší musejí poustoupit silnějším, servilně pokleknout a stát se jejich potravou. Poté přijde ke slovu příroda sama, začne nás mámit doteky a vůněmi své jedinečnosti a ukazuje, že spousta aspektů přírody je přímo v nás.

Kruhové pódium je neobvyklé tím, že se na něm nachází spoustu nekonvenčních a bizarních hudebních nástrojů. Za zmníku stojí Teslova cívka, která byla použita k songu Thunder Bolt. Dalším zajímavým instrumentem byla soustava kyvadel, které měly po bocích připevněné struny, a při každém kmitu každé kyvadlo vytvořilo jiný tón - to vše dokonale synchronizované.

• Zemřel Mark Bell, producent Björk a Depeche Mode

Vizuální doprovod měl velmi podstatnou roli. Až na posledních pár písní, doprovázel každou z nich specifický obrazový kontext, který s hudbou tematicky souvisela. Při písni Virus jsme se mohli strachovat při pozorování množících se kolonií možná smrtícího viru, který by vás při nejbližší možné příležitosti sprovodil ze světa a Björk si zatím při tomto neromantickém tématu zpívala: "I knock on your skin and I am in."

Jediným stinným aspektem celého vystoupení byla atmosféra, jež panovala v londýnském sále. I přes mnohé výzvy islandské zpěvačky bylo publikum velmi strnulé a symbolicky se rozpohybovalo až při jedné z posledních písní večera Declare Independence, která patřila k té trošce starších věcí, které při koncertu zazněly.

Björk dostála své pověsti. Celá akce byla neotřelá a každým svým kouskem originální. Na přípravě veškeré designové a vizuální stránky se podílela ona sama spolu s různými designéry z celého světa. Někomu může přijít Biophilia prvoplánově extravagantní a za každou cenu šokující. Björk ale taková prvoplánově není.

text: David Stoklas