RECENZE: Stromboli potřetí, znovu jinak a opět výjimečně

Vydáno 13.01.2015 | autor: redakce

S dobrým je třeba šetřit, ale pokud na tuzemské hudební scéně nějaká v minulosti fungující formace opravdu citelně chyběla, byli to Stromboli. Jejich budoucnost sice nadále zůstává otevřená, nicméně v roce třiceti let od vzniku a čtvrtstoletí po posledním (tedy druhém) albu, jednorázově vystoupili a bez zbytečné pompy natočili také studiovou novinku.

RECENZE: Stromboli potřetí, znovu jinak a opět výjimečně RECENZE: Stromboli potřetí, znovu jinak a opět výjimečně


Stromboli - Fiat LuxSTROMBOLI

FIAT LUX
Warner Music
10 trax / 48:14 min

Tracklist: Tetování, Fiat Lux!, Katova pomocnice, Pomož, svatá Namátko, Tesáky, Devastace srdeční krajiny, Štěk, Být nocí či nebýt dnem, Já bloudím ráda, Post Scriptum

Dostat se jí na dřeň vyžaduje jako za starých časů soustředěný opakovaný poslech a poctivé vnoření do nitra skladeb. S moderním povrchním přístupem "líbí-nelíbí-klik jinam" k souznění sotva dojde. Zároveň je třeba z mysli důsledně eliminovat zprofanovaný pojem "duch Stromboli". Ubylo dramatičnosti a nemít v rukou hmatatelný důkaz v podobě na debut odkazujícího obalu a v uších Pavlíčkovo místopřísežné prohlášení, že jde právě o tenhle soubor, jeden by se domníval, že narazil na další (a tentokrát nadmíru povedenou) sólovku Báry Basikové. S využitím parafráze tak trochu Michal Pavlíček for Bára Basiková with the assistance of Vlasta Třešňák.


Stromboli se totiž posunuli od dávných jazzrockových instrumentálek či zvukomalebných morgensternovských hříček přes angličtinu až ke košatým a osvíceným Třešňákovým básním prostoupeným neobyčejně zajímavými postřehy, obraty i metaforami. Neradno vytrhávat určité pasáže z kontextu, nicméně třeba Fiat Lux!, Katova pomocnice, Být nocí či nebýt dnem, Já bloudím ráda, ale i Tesáky od Petra Kolečka, rozhodně stojí za pozorné prostudování. Na tolik smysluplných a neprvoplánových veršů pohromadě žel nenarazíte často a není tudíž divu, že se nenásilně pasovaly do pozice minimálně rovnocenného partnera hudební složky. Jejich symbiózu korunuje suverénní Bára, jež zas a znovu (snad i sama sobě) ukazuje, že rock je její doménou a ostatní žánrové pokusy znamenají především tápání pod kuratelou složenek. Naléhavá, subtilní, melancholická i něžná. S notnou dávkou nemarkýrovaného prožitku, přestože linky zpěvu tolik nevyužívají elektrizujícího rozsahu jako kdysi.


Pavlíčkovy kytary ustoupily mírně do pozadí a vytratila se i jejich dravá a rozervaná poloha. Tím rafinovanější signály vysílají procítěná jiskrná sóla, rázné riffy, vrstvené motivy i proplétané melodie. Tu se chvění strun vznáší unisono se zpěvem, onde vede vášnivý dialog. Z pozadí potemnělých šansonů na rockové bázi vyvěrá písničkovější forma, co si však Stromboli podrželi, je účinná emotivnost a neotřelá hra křehkých citů. Spoustou působivých momentů protkané album se podařilo zformovat v sevřený celek, z nějž nejvíc vybočuje funkem šmrncnutá Štěk s rozverným textem o smutné realitě. Pavlíčkovi Stromboli byli už v rudém údobí šedi, obav a zamčených úst výjimečným zjevením. V čase plastikových úsměvů, potravin i kultury tomu - jak Fiat Lux demonstruje - není jinak.


BEST TRAX: Fiat Lux!, Devastace srdeční krajiny, Já bloudím ráda
ZKUS TAKY: Lili Marlene - Vrány a havrani, Načeva & Lavash - Milostný slabiky, Lenka Dusilová & Baromantika - V hodině smrti

Daniel Folprecht
6/7

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít