EXKLUZIVNĚ: Za Royal Blood do Berlína. A klidně i dál

ROYAL BLOOD
Astra, Berlín
12. 1. 2015

V době vydání eponymního debutu Royal Blood koncem léta nebylo na britských ostrovech prodávanější album než právě to jejich. Hned o pár měsíců později dostali nabídku od Foo Fighters supportovat jejich britské a severoamerické turné, díky čemuž si zahrají např. na slavném Wembley Stadium. Za sebou už přitom mají gig na neméně slavném Glastonbury. Odškrtnout si můžou i nominaci na prestižní Mercury Prize, vystoupení na předávání evropských cen MTV po boku Eda Sheerana, Calvina Harrise nebo Nicki Minaj či píseň v reklamě na Apple. To vše prakticky v prvním ostrém roce společného fungování...

• TOP 12 zahraničních objevů roku 2014

Přes vše zmíněné jsou zpěvák a baskytarista Mike Kerr a bubeník Ben Thatcher stále na začátku kariéry a tomu odpovídá i jejich koncertní prezentace. V interakci s fanoušky zatím nepůsobí až tak sebejistě a vyrovnaně. K modelu "namistrovaní floutci" s chladným odstupem a arogancí v každém gestu mají daleko, ale nesedí k nim ani verze "fajn kámoši z plakátu zpívající o fotkách ze střední", co třikrát během setu vyřvávají: "Say heeeeeey! Say hoooooou!".

Vedle matného a nepříliš výrazného vystupování hraničícího s onou nepříjemnou "nijakostí" byly drobným kazem na kráse také velké prodlevy mezi skladbami, které zbytečně brzdily nabuzené tempo. Nezvykle často na pódiu zasahoval také technik. Těžko odhadovat, jestli Mika trápily technické potíže, či to má na koncertech svůj význam.

• RECENZE: Úspěch bez šaškáren a afektovanosti? Royal Blood znají recept

Po hudební stránce ovšem Ben s Mikem působí jako staří mazáci. Je až neuvěřitelné, kolik hluku dokáží ve dvou vyprodukovat, to vše jen s baskytarou a bicími a zároveň bez přídavných smyček. Přestože v jejich písních často uslyšíte ostrý kytarový zvuk, vše vytváří pouze basová kytara s množstvím správně naštelovaných krabiček v pedalboardu. A co je vůbec nejdůležitější, masivní a hutný zvuk se klukům z Brightonu podařilo přenést z nahrávacího studia i na pódium.

Nejbouřlivějšího přijetí publika se pochopitelně dočkal první singl Figure It Out, který i naživo skvěle demonstruje ohromné nadání Royal Blood napsat nepodbízivý hit (dalším takovým je třeba aktuální singl Ten Tonne Skeleton). Vyprodukovaná energie se dvojici vracela zpět a téměř každou skladbu ve vyprodaném klubu doprovázel větší či menší mosh-pit před pódiem. Zvláštní ocenění zaslouží zhruba pětašedesátiletá prošedivělá stařenka v davu, která občasnou vlnu těl vydržela snášet až do poloviny setu.

Stejně nenápadně jako vpluli na pódium, z něj Royal Blood také zmizeli. Jedenáctka odehraných písni, tedy kompletní debutová deska a jedna skladba navíc. Bez přídavku a vlastně bez pořádného rozloučení, všeho všudy 55 minut. I takto krátká doba však stačila k potvrzení ohromného talentu, který se v rockové muzice neklube často. {vypnoutlink:Mika}

Setlist: Come On Over, You Can Be So Cruel, Figure It Out, You Want Me, Better Strangers,Little Monster, Blood Hands, Careless, Ten Tonne Skeleton, Loose Change, Out of the Black

text a foto: Petr Adámek

Fotky pořízeny na telefon Sony Xperia Z3